Bouřlivé víno

Bouřlivé víno
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka128 min
Žánrfilmová komedie
NámětJan Kozák
ScénářJan Kozák
Miloš Macourek
Václav Vorlíček
RežieVáclav Vorlíček
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleVladimír Menšík
Božidara Turzonovová
Jiří Vala
Čestmír Řanda
Slávka Budínová
… více na Wikidatech
ProdukceJiří Krejčí
HudbaKarel Svoboda
KameraJosef Illík
KostýmyTheodor Pištěk
StřihMiroslav Hájek
ZvukFrantišek Fabián
Výroba a distribuce
Premiéra30. dubna 1976 (Československo)
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Předchozí a následující díl
Zralé víno
Bouřlivé víno na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bouřlivé víno je hořká filmová komedie režiséra Václava Vorlíčka z roku 1976 s Vladimírem Menšíkem v hlavní roli. Popisuje události ve fiktivní jihomoravské vesnici Pálavice v roce 1968.

Děj

Do Pálavic na jižní Moravě přišlo jaro 1968. Předseda JZD a vinařský odborník Michal Janák (Vladimír Menšík) odmítá vstoupit do obnoveného vinařského podniku VIDRUPA a to rozdělí vesnici na dva tábory. Michal chce i nadále pěstovat vinnou révu a zakládat vinice pro další generace. Jeho odpůrci by chtěli rychle zbohatnout. Když do vesnice přijede emigrant Jožka Hrdlička (Jiří Vala), který chce získat peníze podvodem na Vidrupě, přistoupí podnikatelé na jeho hru a sami mu nabízejí peníze i dcery. Proti Janákovi zorganizují v obci anketu za účelem jeho odstranění z funkce předsedy. Nakonec právě Michal zachrání Vidrupě peníze včasným odhalením podvodníka Hrdličky. Anketa zkrachuje a Michal obhájí pozici předsedy JZD.

Film je částečně propagandisticky zaměřen. Má vytvořit dojem, že rok 1968 (obrodný proces a demokratizace) byl pro Československo chybnou cestou a vedl do slepé uličky.

Obsazení

Vladimír Menšíkpředseda družstva Michal Janák
Božidara Turzonovováagronomka Kateřina Mlčochová (mluví Libuše Švormová)
Jiří Valaemigrant Josef Hrdlička
Čestmír Řandainženýr Stanislav Houkal
Slávka BudínováManča Houkalová, Stanislavova žena
Eva Trejtnarová-Hudečkovákvětinářka Eva, dcera Houkalových
Jaroslav Moučkatajemník MNV Vilém Mlčoch, Kateřinin otec
Zdeněk KryzánekKvasnička starší
Rudolf Jelínekinženýr Břetislav, Kvasničkův syn
Iva Janžurovádružstevnice Růžena Šmejkalová
Lucie ŽulováBlanka, Kvasničkova dcera
Oldřich Vykypělpředseda ZO KSČ Cyril Rosický
Otto ŠimánekKyselý
Lubomír Kostelkaochotník Řezníček
Bolek SkalskiKarlík, Janákův syn
Vladimír Hlavatýděda, Janákův otec
Josef HlinomazVilda Beran, Hrdličkův kamarád
Jiří Lírfarář
Zdeněk Dítěvedoucí vinárny Rudolf Zvěřina
Vítězslav Jandákvedoucí beatové skupiny Franta Zavřel
Jiří Hrzándružstevník Zezulák, člen beatové skupiny
Jan Krausdružstevník Osička, člen beatové skupiny
Jan Kuželkadružstevník Pavlata, člen beatové skupiny
Josef Beyvlděda Jožka Vymětal
František Filipovskýděda Gustav Maruštík
Marie MotlováMaruštíkova žena
Marie Brožováteta Hrdličky
Jan SkopečekRosík, člen Vidrupy
Bohuslav ČápForýtek, člen Vidrupy
Ladislav TrojanHarašta, člen Vidrupy
Svatopluk SkládalOndruška, člen Vidrupy
Zdeněk Kutildružstevník Líbal
Adolf Filipdružstevník Zelinka
Václav Slouptraktorista Kuna
Oldřich Velenfunkcionář Krajského národního výboru
Oldřich Vlachvedoucí ochotníků Bláha
Eva Svobodovádružstevnice Zavřelová
Pavla MaršálkováDvořáčková, Mlčochova sestra
Zora JirákováKvasničkova žena, matka Blanky
Henrietta KohoutováDáša Sirotková
Viktor Maurerrecepční hotelu Sport
Karel Augustahostinský Tureček
Vladimír Krškarakouský hostinský Pospíšil
Jindřich Narentabankovní úředník
Míla Myslíkovádružstevnice Vaďurová
Věra Tichánkovádružstevnice Zavadilová
Gabriela Wilhelmovádružstevnice Nechvátalová
Žofie Veseláochotnice Vlasta Boháčová

Zajímavosti

  • Od své premiéry v dubnu 1976 až do 31.12.1987 vidělo film v českých kinech v rámci 6 443 představení celkem 632 333 diváků.[1]

Odkazy

Reference

  1. KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 16. 

Literatura

Monografie
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film V. 1971–1980. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2007. 622 s. ISBN 978-80-7004-131-4. 
Články v periodikách

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“