Boubínská hornatina
Boubínská hornatina | |
---|---|
Bobík a Boubín | |
Nejvyšší bod | 1 362 m n. m. (Boubín) |
Rozloha | 126 km² |
Nadřazená jednotka | Šumava |
Sousední jednotky | Vltavická brázda, Šumavské pláně, Prachatická hornatina, Vimperská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko, |
Povodí | Vltava |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | IB-1D |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boubínská hornatina je geomorfologický podcelek na severovýchodním okraji Šumavy. Rozprostírá se na ploše 126 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 993 m, což je nejvíce ze všech podcelků Šumavy. Na jihu sousedí s Vltavickou brázdou, na východě s Libínskou hornatinou a Husineckou vrchovinou, na severu s Bělečskou vrchovinou a na západě s Knížecími pláněmi. Na okrajích je tento vrásnozlomový masiv rozčleněn hlubokými údolími (Pravětínský potok, Cikánský potok, Boubínský potok, Milešický potok, Křemenný potok)
Geologická stavba
Boubínská hornatina je tvořena z biotitických granitizovaných rul moldanubika.
Nejvyšší vrcholy
(c) Dingoa, CC BY-SA 3.0 |
|
Geomorfologické okrsky
Hornatina se člení na dva geomorfologické okrsky:
- Boubínský hřbet – jižní, hlavní část
- Včelenská hornatina – severní nižší část
Podrobné geomorfologické členění uvádí následující tabulka[1]:
Geomorfologické členění Šumavy | ||
---|---|---|
ČESKÁ VYSOČINA • Šumavská subprovincie • Šumavská hornatina | ||
ŠUMAVSKÉ PLÁNĚ | Kochánovské pláně | |
Kvildské pláně | Prášilské pláně (Poledník, 1315 m) Modravské pláně (Tetřev, 1258 m) Roklanské pláně (Blatný vrch, 1376 m) | |
Javornická hornatina | nečlení se (Javorník, 1067 m) | |
Svojšská hornatina | nečlení se (Huťská hora, 1188 m) | |
Knížecí pláně | Lipecké pláně (Výška, 1118 m) Novosvětské pláně (Obrovec, 1164 m) Stráženské pláně (Žlíbský vrch, 1133 m) | |
ŽELEZNORUDSKÁ HORNATINA | Debrnická hornatina | nečlení se (Plesná, 1338 m) |
Královský hvozd | nečlení se (Jezerní hora, 1344 m) | |
Pancířský hřbet | Můstecký hřbet (Můstek 1235 m) Prenetský hřbet (Prenet, 1071 m) Hojsovostrážská hornatina (Můstek Z I, 1006 m) | |
TROJMEZENSKÁ HORNATINA | Stožecká hornatina | Radvanovická vrchovina (Žlebský kopec, 1080 m) Stráženská kotlina (850 m) Stožecká kotlina (850 m) |
Plešská hornatina | ||
Novopecká kotlina | nečlení se (Šešovec, 899 m) | |
Vítkovokamenská hornatina | Výtoňská hornatina (Vítkův kámen, 1035 m) Pasečenská kotlina (830 m) Hraničenská vrchovina (Mezileský vrch, 884 m) | |
Lučská hornatina | Lipenská vrchovina (Kaliště, 993 m) Loučovická hornatina (Hvězdná, 1012 m) | |
BOUBÍNSKÁ HORNATINA | Boubínský hřbet | nečlení se (Boubín, 1362 m) |
Včelenská hornatina | nečlení se (Kupa, 1044 m) | |
ŽELNAVSKÁ HORNATINA | Knížecí hornatina | |
Křišťanovská vrchovina | Skalinská hornatina (1040 m) Arnoštovká pahorkatina (920 m) | |
VLTAVICKÁ BRÁZDA | Hornovltavická brázda | nečlení se (846 m) |
Dolnovltavická brázda | nečlení se (790 m) | |
PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) |
Související články
- Boubínský prales
- Přírodní památka Poušť
- CHKO Šumava
- Geomorfologické členění Šumavy
Reference
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Dingoa, Licence: CC BY 3.0
Pohled na Bobík a Boubín (16 km na SZ) z bývalé osady Vyšný u Křišťanova