Boulevard de Magenta

Boulevard de Magenta
Typická zástavba Druhého císařství
Umístění
Stát	Francie Francie
Město	Paříž
Obvod	9., 10.
Čtvrť	Saint-Vincent-de-Paul, Porte-Saint-Denis, Porte-Saint-Martin
Poloha	48°52′29″ s. š., 2°21′26″ v. d.
Začíná na	Place de la République (48°52′7″ s. š., 2°21′46″ v. d.)
Končí na	Boulevard de la Chapelle (48°53′ s. š., 2°20′59″ v. d.)
Historie
Datum vzniku	1855 a 1859
Denominace	1855
Pojmenováno po	Bitva u Magenty
Starší názvy	Rue du Nord
Další údaje
Délka	1290 m
Šířka	30 m
PSČ	75009, 75010
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boulevard de Magenta (bulvár Magenta) je bulvár v Paříži. Prochází 9. a 10. obvodem. Svůj název získal podle vítězné bitvy u Magenty v Itálii, kde Sardinsko-Piemontské království a Francie pod velením generála Patrice de Mac-Mahona a Napoleona III. společně porazily 4. června 1859 rakouskou armádu.

Poloha

Bulvár začíná v severním rohu Place de la République u křižovatky s ulicí Rue Beaurepaire a končí u křižovatky s ulicemi Boulevard de Rochechouart a Boulevard de la Chapelle. Ulice je orientována z jihu na sever, což jí vyneslo původní název Rue du Nord (Severní ulice).

Historie

Bulvár Magenta byl proražen v roce 1855 během modernizace Paříže vedené prefektem Haussmannem nejprve v úseku mezi Rue du Faubourg-Saint-Martin a Boulevard de Rochechouart. Bulvár vedl po trase bývalé ulice Rue du Nord, která vznikla v roce 1827. Druhá část bulváru vznikla v roce 1859 mezi Place de la République a Rue du Faubourg Saint-Martin.

Bulvár vedl od Place de la Rápublique k Severnímu a Východnímu nádraží a měl být jednou z hlavních ulic v této čtvrti. Podle tehdejších nařízení mají budovy na této ulici jednotný styl: kamenné fasády, balkony ve druhém patře a pět pater. Bydlení bylo určeno pro bohatší vrstvy. Protože byl však provoz kolem nádraží velmi hustý a v jejich blízkosti vznikaly nové dílny a továrny, buržoazie se postupně přesunula na tradiční tzv. velké bulváry.

Obnovený zájem o Haussmannovu architekturu vedl pařížskou radnici na počátku 21. století k revitalizaci bulváru. V rámci stavebních úprav došlo ke omezení automobilové dopravy, vznikly samostatné pruhy pro autobusy a cyklistické stezky, bylo vysázeno 300 nových stromů. Nový prostor byl otevřen v březnu 2006.

Významné stavby

• č. 3: Bydlel zde Jacques Bonsergent, první pařížský popravený odbojář (23. prosince 1940) nacisty
• č. 19: dům postavený v letech 1867–1869, bydlel zde architekt Paul Sédille (1836–1900) a sochař Henri-Michel-Antoine Chapu (1833–1891)
• č. 68: kostel Saint-Laurent
• č. 100: žili zde spisovatelé Alexandre Chatrian (1826–1890) a Émile Erckmann (1822–1899)
• č. 110: žil zde malíř Georges Seurat
• č. 115: žil zde podnikatel Edmond James de Rothschild
• č. 126: sídlila zde Galerie contemporaine, která vystavovala Nadarovy fotografie
• č. 155: bydlel zde malíř François-Joseph Luigi Loir (1845–1916)
• č. 170: kino Le Louxor, fasáda je chráněná jako historická památka^[1]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boulevard de Magenta na francouzské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Boulevard de Magenta na Wikimedia Commons
• (francouzsky) Ulice na stránkách města Paříže Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.