Slepounovití

Jak číst taxoboxSlepounovití
Žralok slepooký
(Brachaelurus waddi)
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaparyby (Chondrichthyes)
Nadřádžraloci (Selachimorpha)
Řádmalotlamci (Orectolobiformes)
Čeleďslepounovití (Brachaeluridae)
Applegate, 1974
Rodslepoun (Brachaelurus)
Ogilby, 1908
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slepounovití (Brachaeluridae) je čeleď žraloků z řádu malotlamci, která má pouze dva zástupce, kteří jsou oba endemičtí k Austrálii.

Popis

Jedná se o malé žraloky dosahující velikosti 0,6–1,2 m. Ústa na spodní straně těla jsou malá a umístěna dalece před očima. Ústa jsou spojená s nozdrami mělkými rýhami. Kolem nozder jsou umístěny nápadné vousky. Po stranách těla je umístěno pět žaberních štěrbin, ploutve jsou bez trnů. Druhá hřbetní ploutev je umístěna dalece před řitní ploutví. Ocasní ploutev je mnohem kratší než tělo, postrádá horní lalok a má ocasní zářez.[1]

Výskyt

Slepounovití obývají mělké vody východní Austrálie do hloubek kolem 200 m, typicky se však vyskytují v mnohem mělčích, někdy jen několik centimetrů hlubokých vodách, kde voda sotva překrývá jejich hřbet.[2][3] Stanoviště slepounovitých zahrnuje korálové útesy a skalnatá dna s mořskými řasami.[2]

Biologie

Jedná se o živorodé živočichy. Živí se malými rybkami, korýši, krakaticemi a sasankami.[2]

Systematika

Název čeledi pochází ze zvyku žraloků zavírat oční víčka při vytažení z vody. Čeleď zahrnuje dva recentní druhy:[4]

  • Brachaelurus colcloughi Ogilby, 1908 (žralok Colcloughův) – někdy řazen do rodu Heteroscyllium
  • Brachaelurus waddi (Bloch & Schneider, 1801) (žralok slepooký)

K vyhynulým rodům patří:[4]

  • †Eostegostoma
  • †Palaeobrachaelurus
  • †Paraginglymostoma

Odkazy

Reference

  1. ↑ LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. S. 122. (anglicky) 
  2. ↑ a b c EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press ISBN 978-0-691-20599-1. S. 260. (anglicky) 
  3. ↑ COMPAGNO, Leonard J. V. Bullhead, mackerel and carpet sharks: heterodontiformes, lamniformes and orectolobiformes. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. (Sharks of the world). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104543-5. S. 142–144. 
  4. ↑ a b NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 S. 60. (anglicky) 

Literatura

  • COMPAGNO, Leonard J. V. Bullhead, mackerel and carpet sharks: heterodontiformes, lamniformes and orectolobiformes. Rome: Food and Agriculture Organization of the United Nations, 2002. (Sharks of the world). Dostupné online. ISBN 978-92-5-104543-5. 
  • EBERT, David A.; DANDO, Marc; FOWLER, Sarah L. Sharks of the world: a complete guide. New Jersey: Princeton University Press ISBN 978-0-691-20599-1. (anglicky) 
  • LAST, P. R.; STEVENS, J. D. Sharks and Rays of Australia. Sydney: CSIRO Australia, 1994. Dostupné online. ISBN 0-643-05143-0. (anglicky) 
  • NELSON, Joseph S. Fishes of the world. 5. vyd. Hoboken, New Jersey: Wiley, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-119-17484-4, ISBN 1-119-17484-8. OCLC 926623501 (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Blindshark.jpg
(c) David Breneman na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0
Photo of a Blind Shark (Brachaelurus waddi). Taken by David Breneman, Saturday, 29th of September 2007 at the Sewage Pipe, Nelson Bay, NSW, Australia.