Bradava
Bradava | |
---|---|
Říčka u Spáleného Poříčí | |
Základní informace | |
Délka toku | 21,7 km |
Plocha povodí | 103,3 km² |
Průměrný průtok | 0,59 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Hydrologické pořadí | 1-10-05-0460 |
Pramen | |
severovýchodně od Míšova v CHKO Brdy 49°37′45,73″ s. š., 13°45′3,55″ v. d. okolo 685 m n. m. | |
Ústí | |
do Úslavy u Nezvěstic 49°38′21,85″ s. š., 13°31′31,09″ v. d. 357 m n. m. | |
Protéká | |
Česko (Plzeňský kraj - Míšov, Borovno, Hořehledy, Spálené Poříčí, Žákava, Nezvěstice) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava, Berounka, Úslava | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bradava je pravostranný přítok řeky Úslavy v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji. Délka toku činí 21,7 km.[1][pozn 1] Plocha povodí měří 103,3 km².[2][pozn 2]
Průběh toku
Říčka pramení severovýchodně od Míšova, v lesích Středních Brd na území CHKO Brdy, v nadmořské výšce okolo 685 m. V pramenné oblasti směřuje tok na jihozápad k výše zmíněné obci, kde podtéká silnici I/19, která v tomto úseku je umělou hranicí mezi Středními a Jižními Brdy. V lesích pod Míšovem se tok stáčí na západ a napájí tři rybníky. Jižně od Borovna protéká okrajem Chráněné krajinné oblasti Brdy ke vsi Hořehledy, kde napájí místní vodní nádrž a následně opouští území CHKO. U Hořehled přijímá zleva Mítovský potok a poté opět podtéká silnici I/19. Od ústí Mítovského potoka proudí zhruba kilometr na severozápad k Labežskému Mlýnu, kde přibírá zprava Bojovku. Pod ústím Bojovky směřuje Bradava na západ ke Spálenému Poříčí, východně od něhož zadržuje její vody rybník Hvížďalka. Ve Spáleném Poříčí je přes říčku vedena nejprve silnice I/19, která sleduje tok říčky téměř po celé její délce a poté silnice II/117 spojující Spalené Poříčí s Blovicemi a Mirošovem. Od Spáleného Poříčí se říčka klikatí na západ až severozápad k Žákavě a dále k Nezvěsticím. Zde se Bradava vlévá do Úslavy na 26,6 říčním kilometru v nadmořské výšce 357 m.
Větší přítoky
- Bílý potok, zprava, ř. km 20,6
- Mítovský potok, zleva, ř. km 11,9
- Bojovka, zprava, ř. km 10,7
- Dražkovický potok, zleva, ř. km 9,3
- Struhařovský potok, zleva, ř. km 8,1
- Milínovský potok, zprava, ř. km 2,1
Vodní režim
Průměrný průtok Bradavy u ústí činí 0,59 m³/s.[3]
Operativní profil:[4]
místo | říční km | plocha povodí | průměrný průtok (Qa) | stoletá voda (Q100) |
---|---|---|---|---|
Žákava | – | 102,55 km² | 0,595 m³/s | 61,6 m³/s |
Fotogalerie
- Rybník Hvížďalka
- Bradava pod rybníkem Hvížďalka
- Ústí Bradavy do Úslavy
Odkazy
Poznámky
Reference
- ↑ HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Bradava [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2017-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 66–67.
- ↑ Evidenční list operativního profilu stanice Žákava [online]. [cit. 2019-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-21.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bradava na Wikimedia Commons
- Žákava – aktuální vodní stav na stránkách Povodí Vltavy Archivováno 1. 4. 2017 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: D. Košinár, Licence: CC BY-SA 3.0
Tok říčky bradavy, foceno z okraje jednoho z regulačních bazénů na toku řečky.
Autor: Krabat77, Licence: CC BY-SA 3.0
Nezvěstice - soutok Úslavy s Bradavou
Vodopád u rybníka Hvížďalka.