Bradla

Bradla jsou tělocvičné nebo rehabilitační nářadí, které tvoří dvě souběžné, zpravidla výškově a šířkově nastavitelné tyče.

Historie

Paralelní bradla (německy Barren) vynalezl Friedrich Ludwig Jahn v Berlíně v roce 1810. V roce 1819 popsal španělský Amoros první přenosná bradla, která sestrojil Švýcar Phokion Heinrich Clias (1782–1854). V roce 1856 Německu Hermann Otto Kluge použil trubky, aby byly paralelní tyče a horizontální tyč nastavitelné. Používal je ve své tělocvičně.^[1] V Tolstého knize Anna Karenina, vydané v letech 1873–1877, je popsáno jejich použití ke cvičení. V roce 1875 bylo toto nářadí používáno Klementinou Hanušovou. Tato žena využívala bradla ve svých hodinách tělocviku žen. Nářadí bylo ovšem shodné s bradly mužů o stejné výšce žerdí, akorát se ženám jedna žerď vysouvala výše.^[2] V roce 1953 byla vyvinuta bradla s lankovým upínáním na horní žerdi. V roce 1965 Reuther vyrobil dvojitou hrazdu s výbornou stabilitou. U toho nářadí se dala nastavit i šířka žerdí.^[2]

Popis

Bradla jsou jedním ze šesti gymnastických nářadí, která jsou schválena Mezinárodní gymnastickou federací. Jedná se o dvě rovnoběžné pružné tyče (žerdě) vejcovitého profilu délky 350 centimetrů. Tyče jsou pružně spojeny se stabilními a pevnými podpěrami, které umožňují plynulou změnu vzdálenosti tyčí v rozsahu 42–52 centimetrů. Tyče musí být vyrobeny ze dřeva; jádro tyčí může být i z jiného materiálu.^[3]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Parallel bars na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bradla na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo bradla ve Wikislovníku