Bradlo (Orlické hory)
| Bradlo | |
|---|---|
.jpg) (c) Pavel Šafář, CC BY 3.0 Skalní útvar na vrcholu Bradla | |
| Vrchol | 988[1] m n. m. |
| Prominence | 11 m ↓ jihovýchodní sedlo |
| Izolace | 0,5 km → Suchý vrch |
| Seznamy | Hory a kopce Orlických hor |
| Poznámka | Bukovohorská hornatina |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Orlické hory / Bukovohorská hornatina / Orličský hřbet / Suchovršský hřbet |
| Souřadnice | 50°3′20″ s. š., 16°41′11″ v. d. |
  Bradlo | |
| Povodí | Tichá Orlice, Labe |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bradlo (německy Breiterstein) je vrchol v České republice ležící v podřazeném celku Orlických hor Bukovohorské hornatině.
Poloha
Bradlo a celá Bukovohorská hornatina se nacházejí na jihovýchodním konci Orlických hor. Bradlo se nachází asi 6 km jihozápadně od města Králíky a asi 7 km severovýchodně od města Jablonné nad Orlicí. Tvoří pro své okolí dominantní dvojvrchol s o něco vyšším Suchým vrchem. Vrchol Suchého vrchu je v nadmořské výšce 995 m a nachází se asi 600 m jihovýchodně od vrcholu Bradla.[1] Suchý vrch je zároveň nejvyšším vrcholem Bukovohorské hornatiny. Oba vrcholy odděluje mělké sedlo. Ostatní svahy prudce spadají. Severovýchodní k Dolním Bořikovicím, jihozápadní k Jamnému nad Orlicí a severozápadní do sedla před sousedním vrcholem Boudy a k hřebenu Jedliny. Bradlo leží na území přírodního parku Suchý vrch - Buková hora.
Vodstvo
Svahy Bradla jsou odvodňovány levými přítoky Tiché Orlice. Na východě je to Boříkovický potok a na západě Černovický potok a Jamnenský potok.
Vegetace
Mezi vrcholem a sedlem se Suchým vrchem se nachází mírně se svažující náhorní planina, na které dominuje Brusnice borůvka. Okolní prudší svahy vyjma pasek jsou porostlé téměř výhradně smrčinami.
Komunikace a turistické trasy
Ze sedla u Suchého vrchu od Kramářovy chaty a u ní stojící rozhledny vede přes náhorní planinu a vrchol Bradla pěšina. Po ní je vedena červeně značená Jiráskova cesta k dělostřelecké tvrzi Bouda. Po lesní cestě vedoucí těsně pod vrcholovými partiemi Bradla po jeho západním úbočí je vedena modře značená trasa 1858 do Těchonína, zeleně značená běžkařská trasa z Čenkovic do Mladkova a Lichkova a červeně značená cyklistická trasa k Zemské bráně.
Přírodní útvary a umělé stavby
Přímo na vrcholu se nachází výrazný skalní útvar, podle kterého získala hora svůj název. Ze skaliska je vynikající rozhled východně na Hanušovickou vrchovinu a Hrubý Jeseník, severovýchodně na Kladskou kotlinu a Králický Sněžník, severně na Bystřické a Orlické hory a západně na Podorlickou pahorkatinu a dále do nitra Čech. Jedinou umělou stavbou je zde objekt kabelové studny, která zde byla vybudována v závěru třicátých let v rámci výstavby telefonního systému předválečného československého opevnění. Nenápadná železobetonová stavba je zcela zapuštěna v zemi a vstup do ní není zabezpečen. POZOR na nebezpečí pádu. Na nedalekém sedle se Suchým vrchem stojí Kramářova chata s rozhlednou, vojenský radiokomunikační převáděč a v létě placené parkoviště. Vede sem silnice z Červenovodského sedla.
Reference
- ↑ a b Základní mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2022-03-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
This is a solid red equilateral triangle, which can symbolize or indicate many things, including the the symbol for fire in the books by Franz Bardon.