Bradlo (hrad)
Bradlo | |
---|---|
Základní informace | |
Sloh | gotický |
Výstavba | konec 13. století |
Zánik | po roce 1316 |
Stavebník | neznámý |
Další majitelé | Řád německých rytířů páni z Turgova |
Poloha | |
Adresa | vrch Bradlo, Dolní Olešnice, Česko |
Souřadnice | 50°30′12,24″ s. š., 15°43′46,2″ v. d. |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 33005/6-4939 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bradlo je zaniklý hrad, který stával na západním okraji vrchu Bradlo, při soutoku Labe a Olešnického potoka, mezi vsí Debrné (částí obce Mostek) a Novými Zámky u Hostinného v Královéhradeckém kraji, v katastrálním území obce Dolní Olešnice. Pozůstatky hradu jsou chráněny jako kulturní památka.[1]
Historie
Jelikož se do současnosti nedochovaly o hradu žádné písemné prameny, ani neznáme jeho původní jméno, můžeme při hledání historie tohoto objektu – v odborné literatuře často uváděného jako kolonizační provizorium – vycházet pouze z nepřímých pramenů a dějinných souvislostí okolí.
Ve 13. století vlastnili a kolonizovali zdejší kraj příslušníci Řádu německých rytířů. Ti na tomto místě kolem poloviny 13. století vystavěli menší hrádek. Podle archeologického výzkumu Antonína Hejny z let 1966–1968 k tomu mohlo dojít později, až na přelomu 13. a 14. století. Většinou však bývá jeho založení vymezeno počátkem kolonizace Olešnického újezdu a Podkrkonoší Řádem německých rytířů v roce 1241 a příchodem kolonistů ze Slezska v 60. až 70. letech 13. století.
V roce 1325 přešel do vlastnictví Půty I. z Turgova, který spolu se svým synem Půtou II. vystavěl nedaleko Dvora Králové hrad Choustníkovo Hradiště. Půta získal kolem roku 1316 od krále Jana Lucemburského do zástavy celý tehdejší Trutnovský kraj, včetně Dvora Králové a Hostinného. Tím ztratil hrad Bradlo na významu a došlo k jeho opuštění. Pravděpodobně nedlouho poté hrádek zanikl.
Dlouhou dobu byl hrádek ztotožňován s Hostínem, kde 14. února 1140 zemřel kníže Soběslav I.
Stavební podoba
Hrad Bradlo patřil mezi hrady donjonového typu, jejichž hlavním obytným objektem byl donjon. Čelní stranu chránil příkop, nad nímž stála masivní hradba postavená z nasucho kladených kamenů. Zbývající strany byly, vzhledem ke strmým svahům, chráněny jen lehčím opevněním. Na severozápadní straně stála čtverhranná věž, jejíž spodní část byla postavena z kamene bez použití malty a horní patra byla hrázděná. U západní strany stála budova využívaná jako kuchyně, k níž směrem od nádvoří přiléhala nevelká kovárna. Další budova bývala v jihovýchodním rohu nádvoří.[2]
Přístup
Místo je dostupné po odbočce zelené turistické značky vedoucí z Debrného na osadu Vestřev.
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-11-01]. Identifikátor záznamu 144624 : Hrad – hrádek Bradlo, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. 2. vyd. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Bradlo, s. 79.
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Autor:
- derivative work: Bazi (talk)
- ArchitectureIcon.svg: Ludvig14
Náhrada chybějícího obrázku stavby v češtině
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic