Vymývání mozku

Vymývání mozku, nebo též brainwashing je původně teorie o existenci technik směřující k ovlivňování jednoho, nebo více lidí tak, aby změnil svoje názory nebo chování, a to ve prospěch toho, kdo toto ovlivňování provádí. Nejčastější důvody této snahy jsou politické, náboženské a finanční, v moderní době jde i o problémy sexuální orientace.^[1] Při experimentování s kontrolou mysli však doposud nebylo dosaženo využitelného úspěchu. Podobné techniky ovlivňování jsou v některých zemích a dobách používány i při policejním a soudním vyšetřování, psychiatrické léčbě, výchovném působení, zejména na děti a mladistvé nebo na odsouzené osoby.

Slovo brainwashing se rozšířilo v hovorové mluvě i na další významy jako převýchova, (často nedobrovolná)^[2][zdroj?] ve smyslu indoktrinace,^[3] nebo cílená změna názorů pomocí propagandy,^[4][5] např. opakováním sdělení^[5] jako jediné pravdy při současném zamezení přístupu k informacím.^[6]

Původ termínu a pokusy CIA s kontrolou mysli

Termín „brain-washing“ původně vznikl během studené války, kdy jej začala používat CIA jakožto označení některých čínských přesvědčovacích praktik. Poprvé ho použil Edward Hunter (kniha Brain-washing in Red China: the calculated destruction of men’s minds z roku 1951).^[7] Tou dobou v USA probíhal projekt MKULTRA (ovlivňování mysli pomocí mučení, LSD a podobně)^[8] a byly vydány romány 1984 či 451 stupňů Fahrenheita, které takovou praxi (propaganda) nastiňují.

V roce 1979 John Marks ve své knize The Search for the Manchurian Candidate napsal, že až do faktického skončení programu MKULTRA v roce 1963 výzkumní pracovníci agentury nenašli žádnou spolehlivou cestu k vymývání mozku jinou osobou, jelikož všechny experimenty v určité fázi vždy končily buď zaseknutím se subjektu, amnesií nebo katatonií, což znemožňovalo jakékoliv provozní využití.^[9]

Původní teorie kontroly mysli je považována za pseudovědu.^[5]

Vymývání mozku a nová náboženská hnutí

V roce 1987 odborníci spolu s American Psychological Association (pod intenzivním tlakem představitelů pro nová náboženská hnutí) odmítli hypotézy těch, kteří obvinili Církev sjednocení z vymývání mozků a nátlakového přesvědčování s tím, že jejich „závěry nemohou být považovány za vědecké v žádném myslitelném významu“.^[10]

Od roku 1990 soudy Spojených států amerických důsledně odmítají svědectví o kontrole mysli či vymývání mozků (brainwashingu) s odůvodněním, že tyto teorie nejsou součástí přijímané vědy podle tzv. Frye standardu z roku 1923.^[11] Navíc Ústava Spojených států amerických zaručuje svobodnou volbu víry, takže náboženské konverzi nemůže stát bránit.^[12]

Užití výrazu brainwashing je často užíváno antikultovními hnutími, kteří tímto výrazem označují proces konverze k náboženskému hnutí. Český sociolog Dušan Lužný popisuje vidění brainwashingu jako interpretaci procesu konverze věřících ze strany antikultovních hnutí jako „hrubé zjednodušení celé problematiky, jež je dáno ideologickými pohnutkami autorů z řad antikultovních hnutí, kteří v neschopnosti vidět diferencovanou pluralitu žitých světů sjednocují svět do jednoduchých tendenčních pouček“.^[13]

Z českých antikultovních hnutí o „nebezpečí brainwashingu“ mluví i Společnost pro studium sekt a nových náboženských hnutí,^[14] kde se vedle pojmů „vymývání mozků“, „reforma myšlení“, popř. „kontrola mysli“ (mind control), objevuje termín „mentální programování“ proužívaný lékařem Prokopem Remešem.^[15]

Americký psycholog Dick Anthony v kapitole 6 knihy „Misunderstanding Cults“ však uvádí, že termín „brainwashing“ má takové senzacionalistické konotace, že jeho užití poškozuje jakékoliv další vědecké zkoumání.^[16]

Převýchova

Amnesty International upozornila v roce 2013 na případ, kdy čínská vláda oficiálně ukončila činnost převýchovných pracovních táborů (RTL - Re-education Through Labour) nazývaných též „brainwashing centra“, avšak tato změna je v mnoha případech pouze kosmetická a většina zařízení znovu otevřela a rozšířila svou činnost o „kurzy právní výchovy“, které jsou určeny především pro praktikující Fa-lun-kung, kteří jsou zde nuceni se vzdát své víry, často prostřednictvím mučení a jiného špatného zacházení.^[17]

Stockholmský syndrom

Některé případy držených rukojmích či vězňů, kteří přijmou názory svých věznitelů a jsou schopni je i milovat (což nazýváme Stockolmským syndromem) se mohou podobat brainwashingu. Často jsou citovány případy úspěšného brainwashingu u některých amerických zajatců z doby Korejské války. Podle psychologů ale (technicky vzato) oběť přijímá tyto cizí názory za své aktivně.^[5]

Švédský psycholog Nils Bejerot popsal v roce 1973 známky chování rukojmích původního případu ve Stockholmu jako klasickou reakci brainwashingu.^[18]

V roce 1976 použil termín Stockholmský syndrom ve spojitosti s brainwashingem právník F. Lee Bailey při obraně původně unesené Patty Hearst, která byla odsouzena za bankovní loupež se zbraní v San Francisku. Obhajoba byla založena na tvrzení, že P. Hearst měla vymytý mozek. Soud však takovou obhajobu odmítl a P. Hearst byla odsouzena k sedmiletému vězení.^[18][19]

Kolonizace

V případě kolonialismu je brainwashing citován v kontextu s vynucenou změnou kultury ať již například v Austrálii, nebo v Africe. Profesor Clive Whitehead ze Západoaustralské univerzity tvrdí, že původním obyvatelům Austrálie byly západními kolonizátory vymyty mozky aby zapomněli na svou kulturu a přijali západní kulturu.^[20] Podobně Adolphe O. Amadi popisuje koloniální vymývání mozků v Africe, kde nevedlo pouze k akulturaci, ale i k sociální diskontinuitě.^[21] Používané praktiky popisuje dopis belgického krále Leopolda II. koloniálním křesťanským misionářům.^[22] Původní obyvatelé tak odmítali svou víru a konvertovali ke křesťanství.^[23] V období, kdy Africké národy získaly nezávislost, bylo vymývání mozku spojováno s neokolonialismem a bývá také nazýváno „špiněním mozku“.^[24]

Jiné významy

Při popularizaci vědy bývá použit termín kontrola mysli pro pokusy s mimosmyslovou komunikací.^[25] Avšak dle klubu skeptiků Sisyfos z neurovědeckého hlediska není možné mozek člověka cíleně řídit neboť neexistují žádné psychologické ani technické postupy, které by to umožnily.^[5]

Noam Chomsky tvrdí, že masmédia používají vymývání mozků, aby se lidé podřídili zájmům velkých společností a nazývá to propagandistickým modelem firemních sdělovacích prostředků.^[26] Chomsky také uvádí, že brainwashing je možný i při svobodě.^[27]

Cambridge Dictionary uvádí brainwashing jako snahu přesvědčit druhého pomocí opakování, že dané sdělení je pravdou a současně zamezení přístupu k jiným informacím. Jako příklad slouží snaha vlády vymýt lidem mozek tak, aby si mysleli, že válka je nevyhnutelná.^[6] Slovník Merriam-Webster navíc uvádí, že i přesvědčovací praktiky obchodníků mohou být považovány za vymývání mozků.^[4] Slovník Collins Dictionary také uvádí, že i dril může být jedno ze synonym brainwashingu.^[28]

Reference

Související články

• Antipsychiatrie
• Antikultovní hnutí
• Fake news
• Indoktrinace
• Manipulace
• Sekta

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vymývání mozku na Wikimedia Commons