Brandenburg an der Havel

Brandenburg an der Havel
Brandenburg an der Havel
Brandenburg an der Havel
Brandenburg an der Havel – znak
znak
Brandenburg an der Havel – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška32 m n. m.
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměBraniborsko
Zemský okressamostatné město
Administrativní dělení6 městských částí
Brandenburg an der Havel
Brandenburg an der Havel
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha229,71 km²
Počet obyvatel71 032 (31.12.2013)
Hustota zalidnění309,2 obyv./km²
Správa
StarostaDietlind Tiemann (CDU)
Oficiální webwww.stadt-brandenburg.de
Adresa obecního úřaduAltstädtischer Markt 10
14770 Brandenburg an der Havel
Telefonní předvolba03381
PSČ14770–14778
Označení vozidelBRB
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brandenburg an der Havel (česky Branibor nad Havolou[1]) je německé město, jedno ze čtyř center Spolkové země Braniborsko. Je nejrozsáhlejším a třetím nejlidnatějším samostatným městem v Braniborsku. Zároveň je se svou více než tisíciletou historií jedno z nejstarobylejších měst této země.

Geografie

Sousední obce: Milower Land, Havelsee, Beetzsee, Beetzseeheide, Roskow, Groß Kreutz, Kloster Lehnin, Wollin, Wenzlow, Rosenau, Wusterwitz,Bensdorf, Päwesin a Nauen.

Historie

První osídlení Brandenburgu bylo vytvořeno slovanským kmenem Havolanů. Zdejší hradisko dobyl roku 929 východofranský král Jindřich I. Ptáčník. Městečko zůstalo v německých rukách jen do roku 983, kdy vypuklo úspěšné povstání slovanského obyvatelstva. V následujících 170 letech bylo město pod vládou slovanských knížat. Poslední z nich, Přibyslav, zemřel roku 1150. Poté byl Brandenburg zabrán Albrechtem Medvědem, prvním braniborským markrabětem.

Město bylo rozděleno na tři části - Staré Město, Nové Město a katedrální obvod. V letech 1314 a 1315 Staré a Nové Město vstoupila do Hanzovní ligy. Za třicetileté války bylo město vyplundrováno a poničeno, což vedlo ke ztrátě jeho postavení. Postupim se stala novým sídelním městem braniborským markrabat. V roce 1715 došlo ke spojení Starého a Nového Města, roku 1928 se k nim přidal katedrální obvod.

V pozdním 19. století se město stalo důležitým průmyslovým městem Německého císařství. Zásluhu na tom měl převážně ocelářský průmysl. Ve městě byly vyráběny i bicykly známých značek, jako např. Brennabor, Corona a Excelsior. Také výroba hraček byla celkem známá.

Historie Brandenburgu má také pohnutější části. Jeden z prvních koncentračních táborů stál právě na Nikolaiplatz v brandenburském Starém Městě a ve věznici Görden. Zde byli zabíjení lidé s mentálním postižením, včetně dětí (akce T4). Také zde byly použity pokusy s otravným plynem. Věznice byla uzavřena po stížnostech místních lidí na kouř, vycházející z mobilních kremačních pecí. V březnu 1945 zde byl také popraven Friedrich Fromm, německý důstojník zapletený do atentátu na Hitlera.

Po druhé světové válce

Po válce se Brandenburg dostal do sovětské okupační zóny a později se stal součástí Německé demokratické republiky. Po pádu Berlínské zdi (a tím i cestovního omezení mezi východem a západem), poklesla populace města z více než 100 000 lidí (1989) na necelých 75 000 obyvatel (2005).

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Brandenburg an der Havel na anglické Wikipedii a Brandenburg an der Havel na německé Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce