Branko Mikulić

Branko Mikulić
Předseda Svazové výkonné rady SFRJ (de facto premiér)
Ve funkci: 15. května 1986 – 20. března 1989
Předchůdce	Milka Planinc
Nástupce	Ante Marković
Předseda Předsednictva SR Bosny a Hercegoviny
Ve funkci: 26. dubna 1982 – 26. dubna 1983
Předchůdce	Raif Dizdarević
Nástupce	Milanko Renovica
Předseda výkonné rady SR Bosny a Hercegoviny (de facto premiér)
Ve funkci: 1967 – 1969
Předchůdce	Rudi Kolak
Nástupce	Dragutin Kosovac
Stranická příslušnost
Členství	Svaz komunistů Jugoslávie
Narození	10. června 1928  Konjic, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
Úmrtí	12. dubna 1994 (ve věku 65 let)  Sarajevo, Bosna a Hercegovina
Příčina úmrtí	rakovina plic
Profese	politik, politický komisař a ekonom
Ocenění	Olympijský řád Order "For Merit to the People" with silver star Řád bratrství a jednoty
Commons	Branko Mikulić
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branko Mikulić (v srbské cyrilici Бранко Микулић, 10. června 1928, Bugojno – 12. dubna 1994, Sarajevo) byl jugoslávský komunistický politik původem z Bosny a Hercegoviny. Mezi lety 1986 až 1989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Kromě toho zastával celou řadu jiných (převážně republikových) funkcí; byl například členem Předsednictva SFRJ.^[1]

Mikulić se narodil poblíž města Gornji Vakuf v Bosně a Hercegovině v roce 1928 do chorvatské rodiny. Jeho otec byl bohatým sedlákem, člen Chorvatské rolnické strany. Mikulić vystudoval gymnázium v Bugojnu a v roce 1943 se přidal k partyzánům. Jeho otec byl zástupcem na zemském antifašistickém zasedání Bosny a Hercegoviny (ZAVNOBiH). Po skončení války pokračoval Mikulić ve studiu ekonomie na záhřebské univerzitě.

Po dokončení studií se vrátil zpět do Bosny, kde se chtěl věnovat politice. Působil nejprve v Bugojnu. V roce 1965 se stal sekretářem Ústředního výboru bosenských komunistů. Za jeho předsedu byl zvolen hned příští rok. Mikulić byl představitelem stejné generace politiků, jako např. Hamdija Pozderac, či Džemal Bijedić.

V letech 1967–1969 byl předsedou bosenské Výkonné rady, de facto předsedou republikové vlády.

Mikulić se stal členem předsednictva (a později jeho předsedou) Bosny a Hercegoviny v době, kdy se v Sarajevu konaly olympijské hry. 80. léta byla právě pro celou Bosnu obdobím ekonomického růstu a rozvoje, ačkoliv vyplynula na povrch také i celá řada skandálů (Neum, Kecmanović, Agrokomerc).

Mezi lety 1986–1989 byl předsedou Svazové výkonné rady (de facto vlády). Do funkce se dostal v době, kdy bylo jugoslávské hospodářství na sestupné tendenci a bylo nezbytné provést řadu kroků, které by ekonomiku restrukturalizovaly. V zemi se rovněž postupně zhoršovaly mezietnické vztahy. Přestože byl Mikulić očekáván jako svazový premiér s velkými nadějemi, měl i nemálo kritiků, především ve Slovinsku. Mikulićova ekonomická politika nakonec nebyla úspěšná; za jeho vlády klesla kupní síla dináru a rovněž se dramaticky zvýšil zahraniční dluh (až na 21 miliard dolarů). Jeho vláda byla jedinou v dějinách SFRJ, která byla donucena k rezignaci. V březnu 1989 tak Mikuliće nahradil ve funkci neortodoxní ekonom Ante Marković.

Zemřel v roce 1994 během obléhání Sarajeva.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Branko Mikulić na Wikimedia Commons