Branný zákon (Česko, 2004)

Branný zákon
Zákon o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu585/2004 Sb.
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno4. 11. 2004
Platnost29. 11. 2004
Účinnost1. 1. 2005
Související předpisy
Zákon o zajišťování obrany České republiky
Zákon o ozbrojených silách České republiky
Oblast úpravy
správní právo

Branný zákon je v České republice zkrácený název zákona č. 585/2004 Sb. o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon).[1]

Obecně jde o zákon regulující brannou povinnost občanů, což je souhrn jejich vojenských povinností vůči státu, které jsou povinni plnit zejména v případě vyhlášení válečného stavu nebo mobilizace. Zákon stanovuje rozsah branné povinnosti občana většinou podle pohlaví a věku a dále podle organizace armády stanovuje věk, kdy je občan případně povinen vykonat vojenskou službu nebo projít vojenským výcvikem. Tento zákon nahradil předchozí zákon o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (č. 218/1999 Sb.).

Systematika zákona č. 585/2004 Sb.

  • Část první: Branná povinnost – Branná povinnost vzniká každému občanu bez rozlišení pohlaví v 18 letech a zaniká při dosažení 60 let věku, zahrnuje povinnost podrobit se odvodnímu řízení a vykonávat vojenskou činnou službu, avšak tou se mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav rozumí pouze služba tzv. vojáka z povolání. Lze také dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, a to buď povoláním do služebního poměru vojáka z povolání, nebo zařazením do tzv. aktivní zálohy.
  • Část druhá: Vojenské správní úřady – Je zřízeno celkem 14 krajských vojenských velitelství jakožto vojenských správních úřadů.
  • Část třetí: Vojenská činná služba mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav – Pro tento stav platí jen povinnost pro vojáky v záloze vykonat v případě povolání vojenské cvičení.
  • Část čtvrtá: Vojenská činná služba za stavu ohrožení státu a za válečného stavu – Vojáci z povolání a vojáci v záloze mají za těchto stavů povinnost mimořádné služby.
  • Část pátá: Odvodní řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu – Za těchto stavů vláda nařízením rozhodne o rozsahu odvodní povinnosti vůči všem občanům. Ti, na které se bude vztahovat, pak mají povinnost se ho zúčastnit.
  • Část šestá: Některá opatření související s vyhlášením stavu ohrožení státu nebo válečného stavu – Po vyhlášení těchto stavů nemůže být propuštěn voják z povolání, vojáci v záloze se mobilizací povolávají do mimořádné služby a všichni s brannou povinností musí mít souhlas k vycestování do zahraničí.
  • Část sedmá: Záloha ozbrojených sil – Jde o vojáky v záloze určené pro doplňování aktivních ozbrojených sil.
  • Část osmá: Posuzování zdravotní způsobilosti vojáků při přezkumném řízení – Reguluje přezkumné řízení schopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu, a to u přezkumných komisí a vyšších přezkumných komisí.
  • Část devátá: Vojenská evidence, ohlašovací povinnost a vojenské doklady – Stanoví možnost zpracovávat osobní údaje vojáků, povinnost vojáků v záloze hlásit závažné úrazy a vážná onemocnění a reguluje vojenské doklady, které jsou veřejnými listinami a kterými jsou vojenská knížka a povolávací rozkaz.
  • Část desátá: Vstup občana nebo vojáka v záloze do ozbrojených sil jiného státu – Občan může vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky, který je vrchním velitelem ozbrojených sil. Výjimka platí pro ty, kteří mají více občanství.
  • Část jedenáctá: Přestupky proti branné povinnosti – Reguluje jednotlivé přestupky při odvodním řízení a při neplnění jiných povinností podle tohoto zákona, za které lze uložit pokutu až do 30 000 Kč.
  • Část dvanáctá: Společná, přechodná a závěrečná ustanovení – Regulují náklady spojené s brannou povinností, spolupráci vojenských správních úřadů s orgány obcí a krajů a stanoví, že na řízení podle tohoto zákona se vztahuje správní řád.

Odkazy

Reference

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“