Brasil Open

Brasil Open
Centrální dvorec během Brasil Open 2011

Založeno1999 (ženy) / 2001 (muži)
OdehránoBrasil Open 2019
Ukončeno2002 (ženy) / 2019 (muži)
MístoCosta do Sauípe (2001–2011)
São Paulo (2012–2019) BrazílieBrazílie Brazílie
DějištěComplexo Desportivo Constâncio Vaz Guimarães (2012–2015)
Esporte Clube Pinheiros (2016–2017)
Ginásio do Ibirapuera (2018–2019)
Souřadnice
Povrchantuka / hala (2012–2015; 2018–2019)
antuka / venku (2016–2017)
ATP Tour
2001–2008ATP International Series
2009–2019ATP Tour 250

Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace618 810 USD
Prize Money550 145 USD
WTA Tour
1999–2000Tier IVa
2001–2002Tier II

Soutěže28 dvouhra / 16 čtyřhra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brasil Open byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný v brazilském městě São Paulu, jehož dějištěm se v roce 2018 stala hala Ginásio do Ibirapuera s antukovými dvorci. V říjnu 2019 organizátoři oznámili, že turnaj přesunou do chilské metropole Santiaga.[1][2] V sezóně 2020 tak byl obnoven Chile Open. V letech 1999–2002 probíhal rovněž ženský turnaj WTA Brasil Open.

Historie

V období 2001–2011 Brasil Open probíhal na otevřených dvorcích v Costa do Sauípe, ležícím v brazilském státu Bahia, nejdříve na tvrdém povrchu (2001–2003) a poté na antuce. V letech 2012–2016 se událost konala v halovém Complexo Desportivo Constâncio Vaz Guimarães, který obsahoval kryté antukové kurty.

V rámci okruhu ATP Tour se turnaj mezi roky 20092019 řadil do kategorie ATP Tour 250. Do dvouhry nastupovalo dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastnilo šestnáct párů. Nejvyšší počet tří singlových titulů získal Španěl Nicolás Almagro, jenž vyhrál v letech 2008, 2011 a 2012. Trofej si také připsali bývalé světové jedničky Gustavo Kuerten, Rafael Nadal, či dvojnásobný olympijský vítěz Nicolás Massú.

V letech 1999–2002 se hrál také ženský turnaj WTA Brasil Open, jehož první dva ročníky 1999 a 2000 se konaly na otevřených antukových dvorcích v São Paulu. Poté došlo k jeho přemístění do Bahie, kde proběhly ročníky 2001 a 2002 na otevřených kurtech s tvrdým povrchem. Na okruhu WTA Tour patřil v úvodních dvou sezónách do kategorie Tier IVa a závěrečné dva roky se uskutečnily v rámci Tier II. Rozpočet k sezóně 2002 činil 650 000 dolarů.

Přehled finále

Mužská dvouhra

Místorokvítězfinalistavýsledek
São Paulo2019Argentina Guido PellaChile Cristian Garín7–5, 6–3
2018Itálie Fabio FogniniChile Nicolás Jarry1–6, 6–1, 6–4
2017Uruguay Pablo Cuevas (3)Španělsko Albert Ramos-Viñolas6–7(3–7), 6–4, 6–4
2016Uruguay Pablo CuevasŠpanělsko Pablo Carreño Busta7–6(7–4), 6–3
2015Uruguay Pablo CuevasItálie Luca Vanni6–4, 3–6, 7–6(7–4)
2014Argentina Federico DelbonisItálie Paolo Lorenzi4–6, 6–3, 6–4
2013Španělsko Rafael NadalArgentina David Nalbandian6–2, 6–3
2012Španělsko Nicolás AlmagroItálie Filippo Volandri6–3, 4–6, 6–4
Costa do Sauípe2011Španělsko Nicolás AlmagroUkrajina Alexandr Dolgopolov6–3, 7–6(7–3)
2010Španělsko Juan Carlos FerreroPolsko Łukasz Kubot6–1, 6–0
2009Španělsko Tommy RobredoBrazílie Thomaz Bellucci6–3, 3–6, 6–4
2008Španělsko Nicolás AlmagroŠpanělsko Carlos Moyà7–6(7–4), 3–6, 7–5
2007Argentina Guillermo CañasŠpanělsko Juan Carlos Ferrero7–6(7–4), 6–1
2006Chile Nicolás MassúŠpanělsko Alberto Martín6–3, 6–4
2005Španělsko Rafael NadalŠpanělsko Alberto Martín6–0, 6–7(2–7), 6–1
2004Brazílie Gustavo KuertenArgentina Agustín Calleri3–6, 6–2, 6–3
2003Nizozemsko Sjeng SchalkenNěmecko Rainer Schüttler6–2, 6–4
2002Brazílie Gustavo KuertenArgentina Guillermo Coria6–7(4–7), 7–5, 7–6(7–2)
2001Česko Jan VacekBrazílie Fernando Meligeni2–6, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra

Místorokvítězovéfinalistovévýsledek
São Paulo2019Argentina Federico Delbonis (2)
Argentina Máximo González (2)
Spojené království Luke Bambridge
Spojené království Jonny O'Mara
6–4, 6–3
2018Argentina Federico Delbonis
Argentina Máximo González
Nizozemsko Wesley Koolhof
Nový Zéland Artem Sitak
6–4, 6–2
2017Brazílie Rogério Dutra da Silva
Brazílie André Sá
Nový Zéland Marcus Daniell
Brazílie Marcelo Demoliner
7–6(7–5), 5–7, [10–7]
2016Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
Španělsko Pablo Carreño Busta
Španělsko David Marrero
4–6, 6–1, [10–5]
2015Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah
Itálie Paolo Lorenzi
Argentina Diego Schwartzman
6–4, 6–2
2014Španělsko Guillermo García-López
Rakousko Philipp Oswald
Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie Robert Farah Maksúd
5–7, 6–4, [15–13]
2013Rakousko Alexander Peya
Brazílie Bruno Soares
Česko František Čermák
Slovensko Michal Mertiňák
6–7(5–7), 6–2, [10–7]
2012USA Eric Butorac
Brazílie Bruno Soares
Slovensko Michal Mertiňák
Brazílie André Sá
3–6, 6–4, [10–8]
Costa do Sauípe2011Brazílie Marcelo Melo
Brazílie Bruno Soares
Španělsko Pablo Andújar
Španělsko Daniel Gimeno Traver
7–6(7–4), 6–3
2010Uruguay Pablo Cuevas
Španělsko Marcel Granollers
Polsko Łukasz Kubot
Rakousko Oliver Marach
7–5, 6–4
2009Španělsko Marcel Granollers
Španělsko Tommy Robredo
Argentina Lucas Arnold Ker
Argentina Juan Mónaco
6–4, 7–5
2008Brazílie Marcelo Melo
Brazílie André Sá
Španělsko Albert Montañés
Španělsko Santiago Ventura
4–6, 6–2, 10–7
2007Česko Lukáš Dlouhý
Česko Pavel Vízner
Španělsko Albert Montañés
Španělsko Rubén Ramírez Hidalgo
6–2, 7–6(7–4)
2006Česko Lukáš Dlouhý
Česko Pavel Vízner
Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
6–1, 4–6, 10–3
2005Česko František Čermák
Česko Leoš Friedl
Argentina José Acasuso
Argentina Ignacio González King
6–4, 6–4
2004Polsko Mariusz Fyrstenberg
Polsko Marcin Matkowski
Německo Tomas Behrend
Česko Leoš Friedl
6–2, 6–2
2003Austrálie Todd Perry
Japonsko Thomas Shimada
USA Scott Humphries
Bahamy Mark Merklein
6–2, 6–4
2002USA Scott Humphries
Bahamy Mark Merklein
Brazílie Gustavo Kuerten
Česko Leoš Friedl
6–3, 7–6(7–1)
2001Itálie Enzo Artoni
Brazílie Daniel Melo
Jižní Afrika Brent Haygarth
Argentina Gastón Etlis
6–3, 1–6, 7–6(7–5)

Ženská dvouhra

Rokvítězkafinalistkavýsledek
2002Rusko Anastasija MyskinováŘecko Eleni Daniilidou6–3, 0–6, 6–2
2001USA Monika SelešováAustrálie Jelena Dokićová6–2, 6–3
2000Maďarsko Rita Kutiová-KisováArgentina Paola Suárezová4–6, 6–4, 7–5
1999Kolumbie Fabiola ZuluagováRakousko Patricia Wartuschová7–5, 4–6, 7–5

Ženská čtyřhra

Rokvítězkyfinalistkyvýsledek
2002Španělsko Virginia Ruanová Pascualová
Argentina Paola Suárezová
Francie Émilie Loitová
Paraguay Rossana de los Ríosová
6–4, 6–1
2001Jižní Afrika Amanda Coetzerová
USA Lori McNeilová
USA Nicole Arendtová
Argentina Patricia Tarabiniová
6–7(8–10), 6–2, 6–4
2000USA Lilia Osterlohová
Thajsko Tamarine Tanasugarnová
Itálie Rita Grandeová
USA Meghann Shaughnessyová
7–5, 6–1
1999Argentina Laura Montalvová
Argentina Paola Suárezová
Slovensko Janette Husárová
Argentina Florencia Labatová
5–7, 6–4, 6–3

Reference

  1. Ignacio Leal. Agendado para febrero de 2020 en Santiago: Chile vuelve a tener un torneo ATP [online]. 2019-10-15 [cit. 2019-10-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Tênis News. Brasil Open perderá torneio para Santiago, no Chile [online]. 2019-10-16 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Chile.svg
Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000
Flag of Thailand.svg
The national flag of Kingdom of Thailand since September 2017; there are total of 3 colours:
  • Red represents the blood spilt to protect Thailand’s independence and often more simply described as representing the nation.
  • White represents the religion of Buddhism, the predominant religion of the nation
  • Blue represents the monarchy of the nation, which is recognised as the centre of Thai hearts.
Aberto do Brasil de 2011.jpg
Autor: Agecom Bahia, Licence: CC BY 2.0

Brasil Open Bahia 2011.

Foto: Mateus Pereira/AGECOM