Bratislavsko-brněnská operace

Bratislavsko-brněnská operace
konflikt: Druhá světová válka
Trvání	25. března 1945 – 5. května 1945
Místo	jihozápadní Slovensko, jižní a střední Morava
Výsledek	Sovětské a rumunské vítězství
Strany
Třetí říše Maďarsko Sovětský svaz Rumunské království
Velitelé
Ferdinand Schörner Rodion Malinovskij
Síla
asi 250 000 mužů asi 360 000 mužů
Ztráty
neznámé 16 933 padlých
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bratislavsko-brněnská operace byla ofenzívou Rudé armády na západním Slovensku a jižní Moravě ke konci druhé světové války.

Počátkem roku 1945 se přiblížila sovětská vojska k území Moravy ze tří stran. 12. ledna zahájila Rudá armáda mohutnou ofenzívu – Viselsko-oderskou operací, při níž Sověti postupovali rychlým tempem k Odře. 18. ledna provedli Němci útok na Sověty obklíčenou Budapešť, ovšem po těžkých bojích bylo hlavní město Maďarska 13. února Sověty dobyto. 16. března 1945 vojska 2. a 3. ukrajinského frontu zahájila ofenzívu směrem na Vídeň, přičemž na rakouské území vstoupila Rudá armáda 30. března. Dne 4. dubna 1945 byla těmito jednotkami Rudé armády osvobozena i Bratislava.

Sovětské a československé jednotky, které se probíjely Slovenskem, bojovaly na přelomu března a dubna 1945 o Liptovský Mikuláš. Strategickým záměrem Rudé armády bylo, že 2. ukrajinský front pod velením maršála Rodiona Malinovského zaútočí na Brno a odtud bude pokračovat na Vyškov, Prostějov a Olomouc. Ze severní strany měl 4. ukrajinský front generála Andreje Jeremenka osvobodit Ostravu a pokračovat k Olomouci, kde mělo dojít k uzavření kleští a obklíčení německých jednotek, které se nacházely na západním Slovensku a v oblasti moravsko-slovenského pomezí.

Osvobození jihozápadního Slovenska

7. gardová armáda na začátku ofenzivy v překvapivém nočním útoku prorazila obranu německé 153. a 357. pěší divize na řece Hron. Přelom měl šířku 17 kilometrů a do dvou dnů armáda postoupila asi 35 kilometrů na západ do Nových Zámků. Těmto jednotkám pomáhaly lodě Sovětské dunajské flotily pod velením kontradmirála Cholosťakova a příslušníci 83. samostatné brigády námořní pěchoty. K urychlení postupu nařídil maršál Malinovskij, aby lodě Sovětské dunajské flotily mezi obcemi Moča a Radvaň nad Dunajem vysadily na slovenský břeh Dunaje v týlu nepřítele 83. brigádu námořní pěchoty a pomohly tak prorazit obranu nepřítele. 29. března, kdy jednotky Rudé armády dobyly v Maďarsku Komárem (se součástí Komárna) a na Slovensku Nové Zámky. Potom se 7. gardová armáda rychle řítila přes Podunajskou nížinu směrem do Bratislavy. Postup 53. armády na středním Slovensku byl díky kopcovitému terénu pomalejší a pohyb 40. armády v horách byl ještě pomalejší. 26. března 1945 však rumunská 4. armáda osvobodila Banskou Bystrici, centrum Slovenského národního povstání, poraženou v předchozím roce. 2. dubna začala bitva o Bratislavu, když sovětské jednotky dobyly letiště ve Vajnorech. Prezident Tiso a vláda Slovenského státu již opustili hlavní město a do 5. dubna našli azyl v rakouském klášteře Kremsmünster. Obranu Bratislavy tvořily jednotky německé 6. armády a maďarské 3. armády. V noci 3. dubna Němci zničili všechny hlavní mosty přes Dunaj. S podporou 27. tankové brigády a Dunajské flotily vytlačili sovětští vojáci 23. střeleckého sboru a 25. gardového střeleckého sboru (obě součásti 7. gardové armády) německá vojska z města. Bratislavu osvobodili večer 4. dubna ve druhém týdnu operace. Městské části na jižním břehu Dunaje obsadila druhý den 46. armáda. I tato armáda byla součástí 2. ukrajinského frontu, ale protože bojovala na druhém břehu Dunaje, většinu času se účastnila vídeňské operace spolu s 3. ukrajinským frontem. K osvobození Bratislavy přispěla 46. armáda svým 10. gardovým střeleckým sborem. Československá vláda a prezident se pak 8. května přestěhovali do Bratislavy.^[1]

Směr útoku – jižní Morava

Útok na jižní Moravu, nazvaný jako Bratislavsko-brněnská operace, byl zahájen 25. března 1945, kdy byla překročena řeka Hron a likvidován odpor Němců severně i jižně od Dunaje. Na straně sovětské bylo zhruba 359 000 vojáků, 7860 děl a minometů, 365 tanků a samohybných děl a 637 letadel, na straně německé zhruba 250 000 vojáků (včetně zbytků maďarské armády), 2150 děl a minometů, 120 tanků a samohybných děl a 150 letadel. Brněnská část operace byla zahájena 5. dubna 1945. Dne 7. dubna se jednotkám Rudé armády podařilo obsadit most přes řeku Moravu v slovenské obci Brodské, jihovýchodně od Lanžhota. Tvrdé boje o Lanžhot probíhaly až do 11. dubna, kdy bylo toto město osvobozeno. Z Brodského byl Lanžhot silně ostřelován z kaťuší. Následující den zahájily sovětské jednotky útok na Hodonín a poté pokračovaly ve směru Velké Bílovice, kde probíhaly další urputné boje. Ve dnech 15. – 22. dubna se německým vojskům podařilo se zachytit na čáře Těšany–Moutnice–Blučina–Hajany–Ořechov–Ivančice. Bránící se německé jednotky byly posilovány dalšími vojsky, které se podařilo stáhnout od Vídně, jež byla v té době již též obsazená Rudou armádou. Další tvrdé boje pokračovaly v okolí Šitbořic a Ořechova (bitva u Ořechova), přičemž docházelo k dalším německým protiútokům. Dne 21. dubna vyrazil 48. gardový jezdecký pluk Rudé armády směrem k Ivančicím, aby přeťal německým vojskům ústupovou cestu z Brna na Jihlavu. Téhož dne stály jednotky Rudé armády z jižního a jihozápadního směru již 7–10 km od Brna. Město bránily kromě jednotek Wehrmachtu a Waffen SS i jednotky volkssturmu, které byly v této oblasti početné díky místní německé menšině.

V noci z 22. na 23. duben začal letecký útok na Brno, 23. dubna přešla sovětská vojska, která byla posílena o 6. gardovou tankovou armádu, jež dorazila od Vídně, do rozhodného útoku. 24. dubna byly osvobozeny obce v těsné blízkosti jižně od Brna, 25. dubna vnikla Rudá armáda do brněnských předměstí. Město Brno bylo osvobozeno 26. dubna 1945. Útok však dále pokračoval, protože severní předměstí a vesnice v těsné blízkosti severní části Brna byly v držení Němců. Dále se rozvíjely útoky i v dalších směrech, kterých se účastnila i vojska 1. a 4. rumunské armády. Rumuni útočili zejména v oblasti kolem řeky Moravy, v okolí Veselí nad Moravou či Kyjova, koncem dubna pronásledovali ustupující Němce ve směrech Kyjov – Koryčany – Zdounky a Polešovice – Halenkovice – Otrokovice. Do konce 30. dubna dosáhla 1. rumunská armáda prostorů jižně od Starého Města, severně Stupavy a Koryčan a jižně Bučovic. Součinnost sovětských a rumunských vojsk se dále rozvíjela, pokračovaly útoky ve směrech na Znojmo, Rosice, Tišnov, Vyškov, Prostějov, Kroměříž, Kojetín a Zlín. V hornatých oblastech, a to zejména v Beskydech, Hostýnských vrších, Vizovických vrších, Bílých Karpatech, Chřibech, Javorníkách a na Českomoravské a Drahanské vrchovině pomáhaly útočícím vojskům partyzánské oddíly, které přecházely do otevřeného boje s německými jednotkami a které rozkládaly německé zázemí a vojenskou infrastrukturu. Partyzáni se též podíleli v některých případech na překažení německého plánu ARLZ, když zabránili zničení některých průmyslových podniků či uhelných šachet.

Situace v květnu

Na počátku května dále probíhaly tvrdé boje na území Moravy, přičemž do 5. května došlo k vytvoření téměř souvislé fronty. Na severu útočila vojska 4. ukrajinského frontu doplněná o jednotky 1. československého armádního sboru, které pokračovaly v Ostravsko-opavské operaci. Na střední část fronty pronikly další jednotky 1. čs. armádního sboru ze Slovenska od Žiliny směrem na Vsetín. Útoky pokračovaly i v oblasti Hané a Vyškovské brány, avšak k dalšímu postupu na západ zabránila Drahanská vrchovina, jejíž úpatí bylo silně vojensky opevněno. V tomto prostoru zřídili Němci za války rozlehlou vojenskou střelnici, přičemž došlo k násilnému vystěhování 33 obcí a tato oblast nyní sloužila jako pevnost, do níž byl postup Rudé armády a rumunských vojsk prakticky až do 8. května zastaven.

V období začátku května byl vydán další rozkaz, a tím byla priorita postupu na Plzeň, České Budějovice a Prahu, který se měl uskutečnit v rámci Pražské operace. Útok sovětských vojsk před Prostějovem byl téměř přerušen a dne 7. května v ranních hodinách začal útok v pásu od Brna k jižní hranici republiky směrem na západ průlomem jedné vševojskové armády 2. ukrajinského frontu jižně od Brna. Tvrdé boje trvaly celý den a 8. května začala Rudá armáda útočit na německá vojska ve směru Moravský Krumlov, Třebíč, Jihlava, Znojmo a Dačice. V noci ze dne 8. na 9. květen, kdy vešla v platnost bezpodmínečná kapitulace Německa, dle jejichž podmínek se měla německá vojska vzdát těm jednotkám spojenců, s nimiž byla v kontaktu, začal úprk německých jednotek na západ do amerického zajetí. 9. května 1945 tak prakticky došlo k pronásledování německých jednotek a k osvobození zbývajícího území Moravy a Čech od německé okupace.

Odkazy

Reference

Literatura

• Branislav Jamnický, Osvobození Moravy, 1964
• Josef Mikš, Na vyškovském směru, 1986
• Vojtěch Žampach, Směr Brno, 1975

Související články

• Památník Bratislavsko-brněnské operace

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratislavsko-brněnská operace na Wikimedia Commons
• Osvobozování Lanžhota^{[nedostupný zdroj]}
• Bitva o předmostí Archivováno 18. 12. 2007 na Wayback Machine.
• Bitva o Ořechov
• K 62. výročí osvobození Ivančic
• Staré fotografie z osvobození Brna
• Podíl 2. ukrajinského frontu Rudé armády na osvobození Československa
• Osvobození Brna, námořníci a šavle