Bratranci Veverkové
Bratranci Veverkové, Václav (13. dubna 1796[1] (1790) – 23. února 1849) a František (3. března 1799[2] –12. února 1849) Veverkovi z Rybitví u Pardubic, jsou známí zejména tím, že roku 1827 vynalezli ruchadlo. Přestože o vynález byl mezi zemědělci velký zájem, Veverkové na něm neprofitovali, ke svému prospěchu ho využili jiní a původ vynálezu se stal ve druhé polovině 19. století předmětem národnostního boje.
Životní osudy
Václav Veverka se narodil 13. dubna 1796[1] a František Veverka 3. března 1799[2], oba v Rybitví, kde žili. František byl rolník a Václav kovář a chalupník. Jejich neradostné životní osudy byly velmi podobné. Umíraly jim děti a také oběma brzy zemřely manželky. Když se znovu oženili a přestěhovali z Rybitví, František do Břehů u Přelouče, Václav do Bukoviny nad Labem,[3] oba vyhořeli a po nemnoha letech zemřeli v bídě, Václav 23. února 1849 a František 12. února 1849.
Když se František v roce 1823 oženil a ujal hospodaření, poznal, jak obtížné a nedokonalé je rozrušování půdy pro přípravu setby dosavadním nářadím. Úpravami tehdejšího tzv. záhonového pluhu, po mnoha neúspěšných zkouškách, se oběma bratrancům společně podařilo vytvořit v roce 1827 pluh, který lidé nazývali „veverče“, sami vynálezci ho však nazvali ruchadlem.[4]
Bratranci Veverkovi byli prostí venkovští lidé. Těšilo je, že jejich řešení funguje, že pomáhá lidem ulehčit jejich práci. Nevěděli, že se jedná o vynález, jehož patentování a obchodní využití by mohlo řešit jejich svízelnou finanční situaci. Dávali své řešení ruchadla k dispozici každému, kdo o ně požádal. Hospodářský úředník Jan Kainz z Choltic nechal ruchadlo podle vzoru vyrobit u choltického kováře Jana Pechmana a v roce 1832 ho poslal na hospodářskou výstavu do Prahy s označením Kainzpflug (Kainzův pluh), jako svůj vynález, za nějž ho pražský německý tisk obdivoval. O autorství pak probíhal v několika etapách rozsáhlý spor s národnostním podtextem. Bratranci Veverkové zemřeli dříve, než bylo jejich autorství úředně uznáno.[4]
Do síně slávy
8. a 9. září 1883, se konala v Pardubicích a v Rybitví velká národní slavnost k odhalení pomníků bratrancům Veverkovým v obou místech.[4] Pomníky byly pořízeny z výtěžku sbírky konané v celých Čechách a na Moravě. K odhalení zdejšího sousoší do Pardubic, které tehdy měly jen asi 10 tisíc obyvatel, přijelo na 30 tisíc návštěvníků a promluvil jeden z tehdejších vůdců českého národního obrození Dr. František Ladislav Rieger. Autorem návrhu sousoší bratranců Veverkových v Pardubicích je Josef Strachovský a z hořického pískovce je zhotovila firma bratranců Ducháčků z Prahy. K odhalení pomníku Ing. František Křižík instaloval v Pardubicích, jako prvním venkovském městě v Čechách, elektrické osvětlení obloukovými lampami.
Od té doby již autorství vynálezu nikdo nezpochybňoval. Ke stému výročí vynálezu byla v roce 1927 uspořádána v Pardubicích rovněž velká slavnost, na které promluvil poslanec František Udržal.
František Veverka je pohřben v Přelouči, Václav Veverka ve Dřítči. Na obou těchto hřbitovech mají vynálezci pamětní desky. Na pamětní desce Dřítečského hřbitova je uveden chybný letopočet (1796) narození Václava, správně je uvedeno v úvodu tohoto článku (dle matriky).[2] Uvedeného dne, 10. prosince 1790, se narodil Františkův bratranec Václav.[1] Toto chybné datum je uváděno téměř na všech pamětních deskách.
Galerie
- (c) Zp, CC BY-SA 3.0Pamětní deska Františka Veverky
- (c) Zp, CC BY-SA 3.0Pamětní deska Václava Veverky
- (c) Zp, CC BY-SA 3.0Pomník bratranců Veverkových v Rybitví
- (c) Zp, CC BY-SA 3.0Pomník na dvoře rodného domku Václava Veverky v Rybitví
- Památník bratranců Veverkových u kovárny v Rybitví
- Sousoší bratranců Veverkových v Pardubicích
Odkazy
Reference
- ↑ a b c SOA Zámrsk, Matrika narozených 1784-1850 v Rybitví , sign.1540, ukn.8190, str.210. Dostupné online
- ↑ a b c SOA Zámrsk, Matrika narozených 1784-1850 v Rybitví , sign.1540, ukn.8190, str.215. Dostupné online
- ↑ JANOVSKÝ, Václav. Bukovina nad Labem [online]. Sdružení obcí pod Kunětickou horou, 2010-10-14 [cit. 2014-03-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-28.
- ↑ a b c GRÉZL, Jaromír. Přemožitelé času sv. 10. Příprava vydání Milan Codr. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1988. Kapitola František Veverka, s. 113–116.
Literatura
- SOVA, František. Vynálezci ruchadla. Pardubice: F. & V. Hoblík, 1883. 135 s. Dostupné online.
- Josef Jungwirth: Ruchadlo – vynález bratranců Veverkových, Vydavatelství MZLVH 1964
- Zprávy Klubu přátel Pardubicka č.5–6/2007, 5–6/2003, 7/1978
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bratranci Veverkové na Wikimedia Commons
- ŠEBEK, František: Bratranci Veverkové a jejich vynález ruchadla, oficiální webové stránky obce Rybitví
Média použitá na této stránce
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Pomník bratranců Veverkových v Rybitví autor:Zp
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Václava Veverky na kostele v Dřítči autor:Zp
Bratranci Veverkové, památník Rybitví
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Pomník na dvoře rodného domku bratranců Veverkových v Rybitví autor:Zp
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 4.0
Pomník bratranců Veverkových v Pardubicích.
(c) Zp, CC BY-SA 3.0
Pamětní deska Františka Veverky na hřbitově v Přelouči autor:Zp
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: