Braunův dům

Braunův dům
Pohled od věže Novoměstské radnice
Základní informace
Sloh	renesance, baroko, klasicismus
Poloha
Adresa	Karlovo náměstí 671/24, Praha 1, Nové Město, Česko Česko
Ulice	Řeznická a Karlovo náměstí v Praze
Souřadnice	50°4′41,04″ s. š., 14°25′17,74″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	40163/1-1267 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dům Matyáše Bernarda Brauna (jinak též Braunův dům, dříve zvaný i U dvou kamenných stolů, také U mramorového stolu a později Salmovský palác) se nachází v Praze na nároží Karlova náměstí a Řeznické ulice naproti věži Novoměstské radnice. Od roku 1964 je kulturní památkou.^[1]

Popis

Palác je dvoupatrový nárožní objekt tvořený čtyřmi křídly a vnitřním dvorem. Vzhledem ke své stavební historii je směsicí gotického, renesančního, barokního, neoklasicistního i novodobého architektonického stylu. Gotické jsou sklepy a některé vnitřní části přízemí, renesanční přestavba je patrná v nádvorních křídlech a částečně i na vstupním portálu. Pozdně barokní úprava z konce 18. století zasáhla především hlavní budovu.

Hlavní uliční průčelí orientované do Karlova náměstí je klasicistní, devítiosé, členěné pilastry vysokého řádu. V přízemí je pásová rustika a výrazný, asymetricky v šesté ose umístěný portál s renesančními a barokními prvky.^[1] Korunní římsa přechází nad portálem do trojúhelného štítu.

Levé boční průčelí v Řeznické ulici má čtyřosou nárožní část kopírující podobu hlavního průčelí. Další osmiosá část, poněkud vystupující dopředu, má tuto podobu jen v přízemí, zatímco fasáda v patrech je jednodušší.

Dvůr je v 1. patře obklopen otevřenou pavlačí s ozdobným kovovým zábradlím, podpíranou volutovými konzolami. V některých přízemních místnostech čelního křídla jsou dochované trámové malované stropy.^[2]

Historie

Na místě dnešní stavby stály dříve pravděpodobně dva gotické domy (zástavba je zmiňovaná v roce 1377).^[1] Tyto domy či jejich části tvořily zřejmě součást opevnění Nového Města pražského. Později tu vznikl rozsáhlý renesanční objekt; vstupní portál je datován do roku 1585, stavba je připisována Oldřichu Aostalisovi.^[3]

V roce 1714 koupil dům za 2915 zlatých sochař Matyáš Bernard Braun. Žil a pracoval tu ve své dílně až do své smrti v roce 1738; v té době se domu říkalo U dvou kamenných stolů.^[4] Z iniciativy Braunovy dcery Marie se uskutečnila další významná přestavba domu, tentokrát pozdně barokní, jejímž autorem byl v 60. letech 18. století buď Antonín Schmidt,^[3] nebo Jan Josef Wirch.^[1] Tato přestavba se vyznačovala mj. atikou, na níž byla podle dobových vyobrazení umístěna řada soch.^[2]

Od roku 1786 měl v domě pronajaté místnosti ve druhém patře tehdy založený Ústav pro hluchoněmé. Působil tu až do roku 1831.^[5]

V roce 1796 po smrti Braunovy dcery Marie Kuchařové její syn František dům prodal za 9 tisíc zlatých do šlechtických rukou. Od té doby se mu říkalo i U mramorového stolu^[2] a patřil nejprve knížecí rodině Hohenlohe-Kirchberg, později rodině Salm-Reifferscheidů. Ti ho v roce 1820 nechali upravit klasicistně.

K další významné změně vlastnictví došlo v roce 1867, kdy dům získala sňatkem rodina hrabat Thun-Hohenstein, a ta ho vlastnila až do konce rakousko-uherského mocnářství. V letech 1918 až 1990 tu byly byty a obchody.

Poslední zcela zásadní rekonstrukce stavby proběhla v letech 1989–1991, kdy Fond národního majetku nechal mj. odstranit nevhodné zásahy z 2. poloviny 20. století (výkladní skříně v přízemí).^[1] Následně byl objekt privatizován, získal ho nejprve rakouský majitel a pak česká advokátní kancelář. Díky ní bylo zrušeno dřívější parkování ve dvoře, který je spolu s dvěma sály pronajímán pro semináře, konference a jiné společenské akce.

Odkazy

Reference

Literatura

• RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Díl II. 1. vyd. Praha: Pavel Körber, 1904. Dostupné online. S. 536. 
• Nemovité kulturní památky hlavního města Prahy. Operativní příruční seznam ke Státnímu seznamu nemovitých kulturních památek. Praha: Pražské středisko státní památkové péče a ochrany přírody, 1976. 332 s. S. 89. 
• POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 472 s. S. 241. 
• BAŤKOVÁ, Růžena, et al. Umělecké památky Prahy : Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). 1. vyd. Praha: Academia, 1998. 839 s. ISBN 80-200-0627-3. S. 398–399. 

Související články

• Matyáš Bernard Braun
• Karlovo náměstí (Praha)

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dům U dvou kamenných stolů na Wikimedia Commons
• Reportáž pořadu Z metropole, dostupné online (21. 3. 2020)
• Encyklopedie Prahy 2: Braunův dům (U Kamenného stolu, Salmovský palác)