Brazilská hymna

Ouviram do Ipiranga as margens plácidas
de um povo heróico o brado retumbante,
e o sol da liberdade, em raios fúlgidos,
brilhou no céu da pátria nesse instante.

Se o penhor dessa igualdade
conseguimos conquistar com braço forte,
em teu seio, ó liberdade,
desafia o nosso peito a própria morte!

Ó Pátria amada,
idolatrada,
salve! Salve!

Brasil, um sonho intenso, um raio vívido
de amor e de esperança à terra desce,
se em teu formoso céu, risonho e límpido,
a imagem do cruzeiro resplandece.

Gigante pela própria natureza,
és belo, és forte, impávido colosso,
e teu futuro espelha essa grandeza.

Ref:
Terra adorada,
entre outras mil,
és tu, Brasil,
ó pátria amada!
Dos filhos deste solo és mãe gentil,
pátria amada,
Brasil!


Deitado eternamente em berço esplêndido,
ao som do mar e à luz do céu profundo,
fulguras, ó Brasil, florão da América,
iluminado ao sol do novo mundo!

Do que a terra, mais garrida,
teus risonhos lindos campos têm mais flores;
Nossos bosques têm mais vida,
Nossa vida em teu seio mais amores.

Ó pátria amada,
idolatrada,
salve! Salve!

Brasil, de amor eterno seja símbolo
o lábaro que ostentas estrelado,
e diga o verde-louro dessa flâmula
- paz no futuro e glória no passado.

Mas, se ergues da justiça a clava forte,
verás que um filho teu não foge à luta,
nem teme, quem te adora, a própria morte.

Ref:
Terra adorada…

Klidnými břehy Ypirangy nese se
hlasité volání hrdinných lidí.
A slunce svobody jasnými paprsky
osvětluje v tento okamžik nebe naší vlasti.

Slib rovnoprávnosti stvrzen byl
silným stiskem našich rukou,
Ve tvém lůně, ó Svobodo,
jsme připraveni zemřít.

Ó milovaná,
zbožňovaná vlasti,
sláva ti, sláva!

Brazílie, živý sen, jiskrný paprsek
lásky a svobody snesl se na zem,
jak na tvém krásnem nebi, smějící se a průzračný
obraz Jižního kříže září.

Jsi veliká překrásná,
silná; jsi nebojácný obr,
ve tvé budoucnosti zrcadlí se vznešenost.

Ref:
Ó země, kterou zbožňujeme,
nad tisíc ostatních.
Ty jsi, Brazílie
námi milovaná.
Jsi něžná matka synů této země,
milovaná vlasti,
Brazílie!


Navěky ležíš v okázalé kolébce,
zvukem moře a světlem z hlubin oblohy,
třpytíš se, Brazílie, květe Ameriky,
ozářená sluncem Nového světa.

Na tvých veselých polích je více květin
než v kterékoliv jiné zemi,
ve tvých lesích je více života,
život ve tvém lůně nám dává lásku.

Ó milovaná,
zbožňovaná vlasti,
sláva ti, sláva!

Brazílie, jako věčný symbol měj
hvězdnatý prapor a vždy ho ukazuj,
A nechť zeleň této vlajky hovoří jazykem
míru o budoucnosti a jazykem slávy o minulosti.

Pokud však pozvedneš kyj ve jménu spravedlnosti,
uzříš, že tví synové z boje neutíkají,
nikdo, kdo tě miluje, se smrti nebojí.

Ref:
Ó země, kterou zbožňujeme...