Brdská oblast
Brdská oblast | |
---|---|
Výhled z Radče k severovýchodu | |
Nejvyšší bod | 865 m n. m. (Tok) |
Rozloha | 3 438 km² |
Střední výška | 405 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Poberounská subprovincie |
Sousední jednotky | Plzeňská pahorkatina Středočeská tabule Středočeská pahorkatina |
Podřazené jednotky | Džbán Pražská plošina Křivoklátská vrchovina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Brdská oblast na mapě Česka | |
Povodí | Vltava, Berounka |
Souřadnice | 50° s. š., 14° v. d. |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brdská oblast je geomorfologická oblast (podsoustava), která zaujímá středozápadní vnitrozemí Čechy, přibližně v západní čtvrti Středočeského kraje. Rozloha oblasti činí 3 438 km², její nadmořská výška se pohybuje od 170 metrů (údolí Vltavy u Chvatěrub) po 865 metrů (vrch Tok v Brdech). Reliéf je velmi různorodý, obsahuje jak nepatrně zvlněné plošiny v severozápadním okolí Prahy, tak hlubokými údolími členěné Křivoklátsko. Na území oblasti se rozkládá převážná část hlavního města Prahy, z dalších významnějších sídel pak např. Kladno, Příbram, Beroun, Hořovice a Slaný; nacházejí se zde též tři velkoplošná chráněná území – CHKO Křivoklátsko, CHKO Český kras a CHKO Brdy.
Členění
Brdská oblast se z hlediska českého geomorfologického členění dělí na pět celků a jedenáct podcelků:
- VA1 Džbán (rozloha 311 km², střední výška 416,6 m, nejvyšší bod Louštín – 537 m)
- VA1-A Ročovská vrchovina
- VA1-B Řevničovská pahorkatina
- VA2 Pražská plošina (rozloha 1128 km², střední výška 302,5 m, nejvyšší bod Na rovinách u Srb – 435 m)
- VA2-A Říčanská plošina
- VA2-B Kladenská tabule
- VA3 Křivoklátská vrchovina (rozloha 745 km², střední výška 417,8 m, nejvyšší bod Radeč – 723 m)
- VA3-A Zbirožská vrchovina
- VA3-B Lánská pahorkatina
- VA4 Hořovická pahorkatina (rozloha 399 km², střední výška 352,7 m, nejvyšší bod Na skále u Medového Újezdu – 508 m)
- VA4-A Hořovická brázda
- VA4-B Karlštejnská vrchovina
- VA5 Brdská vrchovina (rozloha 827 km², střední výška 556 m, nejvyšší bod Tok – 865 m)
- VA5-A Brdy
- VA5-B Hřebeny
- VA5-C Příbramská pahorkatina
Vodstvo
Brdská oblast zaujímá území při dolním toku řeky Berounky (zejm. povodí Litavky a Loděnice) a navazujícím úseku dolní Vltavy (povodí Zákolanského potoka, Rokytky a jiných drobných přítoků).
Galerie
- Vrch Pravda na severním okraji Džbánu
- Džbánské Podlesí – Srbeč z vyhlídky na Milské stráni
- Krajina Řevničovské pahorkatiny na horním toku Loděnice u Mšeckých Žehrovic
- Slánská hora, pozůstatek třetihorního vulkanismu
- Krajina Slánské tabule u Knovíze jihovýchodně od Slaného
- Pláň Rovina severovýchodně od Kladna, pohled z Vinařické hory
- Typická krajina Turské tabule v severozápadním sousedství Prahy – pohled na Únětice z Kozích hřbetů
- NPR Větrušické rokle na okraji Zdibské tabule ve skalnatém údolí Vltavy pod Prahou
- PR Prokopské údolí na jihozápadě hlavního města
- Výhled na Prahu z Děvína
- Uhříněveská plošina – PP Hrnčířské louky u Šeberova na jihovýchodním okraji Prahy
- Plochá tvářnost Hostivické tabule mezi Kladnem, Unhoští a Prahou – výhled z Kožovy hory k jv.
- Krajina Lánské pahorkatiny mezi Bratronicemi a Lhotou
- Údolí Berounky u Újezdu nad Zbečnem
- Svatojánská skála v údolí Loděnice ve Svatém Janu pod Skalou
- Vrch Kopanina v Hřebenech s televizním vysílačem Cukrák
- Brdy – výhled z Jindřichovky do údolí Červeného potoka
- Plešivec v Brdech
Literatura
- DEMEK, Jaromír, et al. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdská oblast na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Výhled z Děvína (Praha, Radlice): pláň poblíž bývalého hradu a výhled na město.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Tato fotografie vznikla v rámci grantu fotografie českých obcí.
Jinecké hřebeny (721 m) z Houpáku (794 m), v pozadí Plešivec (654 m)
Soutok Berounky a Vltavy
Autor: Jana Borecká, Licence: CC BY-SA 3.0
Koukolova hora - Český kras (mimo území CHKO).
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled z úpatí kopců, na kterých se nacházejí Knížkovice, část města Zdice, do krajiny údolí Litavky a okolí (podle souřadnic pohled zpod Knížkovic směrem k Jincům, tedy cca na Plešivec, Ostrý a Špičák).
Pohled z rozhledny na Kožově hoře u Kladna. Směr vjv. až jv. Vlevo Velké Přítočno, vpravo Pletený Újezd, za ním Malé Přítočno.
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Louky v Šeberově (Praha 11), pohled směrem k Vestci a Jesenici u Prahy. Uprostřed Kunratická spojka.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Jíloviště, okres Praha-západ. Cukrák.
Autor: Prazak, Licence: CC BY 2.5
Natural Reserve Prokopské údolí, Praha, Czech Republic Pohled do údolí směrek k sídlišti Barrandov autor: Prazak
date: 16. 8. 2006Výhled z Jindřichovy skály do údolí Červeného potoka. V pozadí Jinecké Hřebeny.
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Krajina mezi Bratronicemi a Lhotou na Kladensku
Autor: Mirekk, Licence: CC BY 3.0
Národní přírodní rezervace Větrušické rokle, Větrušice, okres Praha-východ
Pchery, okres Kladno. Pohled od zjz., z hlavního vrcholu Vinařické hory (413 m). V pravé části snímku od popředí až do nejvzdálenějšího pozadí rozlehlá pláň, zvaná Rovina o nadmořské výšce kolem 340-320 m). V levé části obrazu terén klesá do údolí Knovízského (Svatojiřského) potoka. Hrana terénu těsně obkružuje zástavbu obce, ležící 1,6 až 2,4 km od místa pohledu, a za ní pak probíhá mírně vlevo od stožárů větrné elektrárny, tyčících se necelých 3,5 km od pozorovatele. Zástvba vpravo, více vpředu (se silnicí od Švermova), patří místní části Humny, domy níže po svahu vlevo a vzadu místní části Pchery. Vlevo od větrné eletrárny na obzoru patrná obec Želenice, přes 6 km daleko.
Pohled na obec Srbeč, okres Rakovník, od severozápadu, z vyhlídky na hraně přírodní rezervace Milská stráň. Přes pole (mírné návrší oddělující dvě údolí) zprava ubíhá silnice Milý - Srbeč. Za lesnatýám obzorem se vpravo mimo dohled skrývá městys Mšec.
Vrch Pravda (484 m) ve vrchovině Džbán, okres Louny, obec Pnětluky. Na vrcholu se nachází zřícenina hradu Pravda. Pohled od zjz., z míst, kde u silniční křižovatky jižně Pnětluk ústí modrá TZ od Rovin.
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 3.0
Vyhlídka z Kozích Vrchů nedaleko Horoměřic do okolní krajiny, nad údolím Horoměřického potoka. V pozadí obec Únětice.
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Pohled na Újezd nad Zbečnem a údolí Berounky
Knovíz, okres Kladno. Celkový pohled na obec v údolí Knovízského (Svatojiřského) potoka od jihovýchodu, z ohybu silnice Knovíz - Brandýsek na horní hraně údolí. Při levém okraji obce patrná jasně zelená báň věže kostela Všech Svatých. V pozadí vyniká silo na okraji města Slaného, vlevo od něj na obzoru svah Slánské hory, na obzoru vpravo České středohoří, vzdálené zhruba 40 km.
Autor: Hynek Moravec, Licence: CC BY 3.0
Výhled na Berounku z Tetína směrem k Srbsku.
Slánská hora ve městě Slaném, okres Kladno. Celkový pohled od ssv., ze stráně nad Ovčáry.
Hora Plešivec (654 m) od obce Ohrazenice u Jinec, Brdy.
Poloha geomorfologické oblasti (podsoustavy) Brdská oblast v rámci České republiky.
- Hercynský systém
- Hercynská pohoří
- I Česká vysočina
-
I5 (V)
- I5A (VA)
-
I5 (V)
- I Česká vysočina
- Hercynská pohoří
Buštěhradská halda, okres Kladno. Pohled z jihovýchodního cípu vrcholové části severovýchodním směrem, do údolí Dřetovického potoka. V popředí se přes celou šíři obrazu (zčásti skryta za hranou stomů) rozkládá obec Stehelčeves, za ní uprostřed, oddělena rychlostní silnicí R7, patrná též obec Dřetovice.
fotografie z mého archivu obce Svatý Jan pod skalou a Svatojánské skály