Brdy
| Brdy | |
|---|---|
 Brdy | |
| Nejvyšší bod | 865 m n. m. (Tok) |
| Střední výška | 601 m n. m. |
| Nadřazená jednotka | Brdská vrchovina |
| Sousední jednotky | Příbramská pahorkatina, Hřebeny, Hořovická pahorkatina, Radyňská pahorkatina, Rokycanská pahorkatina, Březnická pahorkatina, Horažďovická pahorkatina |
| Podřazené jednotky | Třemošenská vrchovina, Třemšínská vrchovina, Strašická vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | břidlice, buližníky, slepence, křemence |
| Povodí | Berounka, Vltava |
| Souřadnice | 49°38′24″ s. š., 13°44′24″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | VA-5A |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách. Je to geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m n. m.) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.
Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec, skalnatý útes nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.
Geomorfologické členění
Brdy se člení na 3 geomorfologické okrsky[1]:
- Třemošenská vrchovina – nejvyšší i nejrozsáhlejší okrsek. Zaujímá sever, střed a východ pohoří. Prakticky celé území Třemošenské vrchoviny zaujímal do konce roku 2015 Vojenský újezd Brdy, nyní leží v Chráněné krajinné oblasti Brdy. Nejvyšším vrcholem je Tok (865 m n. m.)
- Strašická vrchovina – nejmenší a nejnižší okrsek, ležící na západě pohoří. Nejvyšší vrchol je Bambule (663 m n. m.)
- Třemšínská vrchovina – jižní část pohoří. Nejvyšší vrchol je Třemšín (827 m n. m.).
| Geomorfologické členění Brdské vrchoviny | ||
|---|---|---|
| ČESKÁ VYSOČINA • Poberounská subprovincie • Brdská oblast | ||
| BRDY | Třemošenská vrchovina | |
| Třemšínská vrchovina | Voltušská vrchovina (Třemšín, 827 m) Chynínská vrchovina (Nad Marastkem, 805 m) Padrťská vrchovina (Jahodová hora, 731 m) | |
| Strašická vrchovina | Dobřívská vrchovina (Bambule, 663 m) Jivinská pahorkatina (Jivina, 620 m) | |
| HŘEBENY | Studenská vrchovina | Jistevnický hřbet (Studený vrch, 661 m) Skalecký hřbet (bezejmenný, 565 m) Trnovská pahorkatina (Spálený, 555 m) |
| Kopaninská vrchovina | nečlení se (Kámen, 415 m) | |
| PŘÍBRAMSKÁ PAHORKATINA | Třebská pahorkatina | |
| Rosovická pahorkatina | Hlubošská pahorkatina (Malý chlum, 591 m) Suchodolská pahorkatina (bezejmenný, 604 m) | |
| PROVINCIE • Subprovincie • Oblast / Celek / PODCELEK • Okrsek • Podokrsek • (vrchol) | ||
Vžilo se též místní dělení Brd, přestože je doposud jen pomocné a neoficiální:
- Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = bývalý Vojenský újezd Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m n. m.), nedaleko Toku je Koruna (837 m n. m.) a Jordán (826 m n. m.). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m n. m.). U Příbrami je hora Třemošná (780 m n. m.) tvořící významnou krajinnou dominantou okresu Příbram. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m n. m.), nedaleko Strašic Kamenná (735 m n. m.).
- Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m n. m.) a Nad Marastkem (805 m n. m.).
Vrcholy
10 brdských hor přesahuje hranici 800 m a společně se označují jako brdské osmistovky. Jde o:
| Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. | Promi- nence | Izolace | Souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|
| Tok | Střední Brdy | 865 | 324 m | 61 km → Sedlo | 49°42′17″ s. š., 13°52′37″ v. d. |
| Praha | Střední Brdy | 862 | 69 m | 6 km → Tok | 49°39′29″ s. š., 13°49′08″ v. d. |
| Malý Tok | Střední Brdy | 844 | 21 m | 2 km → Praha | 49°39′23″ s. š., 13°50′45″ v. d. |
| Hradiště | Střední Brdy | 840 | 13 m | 1 km → Malý Tok | 49°39′53″ s. š., 13°51′05″ v. d. |
| Brdce | Střední Brdy | 839 | 22 m | 1 km → Hradiště | 49°40′27″ s. š., 13°51′48″ v. d. |
| Koruna (V vrchol) | Střední Brdy | 837 | 20 m | 2 km → Tok | 49°41′38″ s. š., 13°50′38″ v. d. |
| Třemšín | Jižní Brdy | 827 | 145 m | 10 km → Praha | 49°34′02″ s. š., 13°46′38″ v. d. |
| Jordán | Střední Brdy | 826 | 29 m | 1 km → Tok | 49°43′02″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
| Paterák | Střední Brdy | 814 | 43 m | 1 km → Praha | 49°40′21″ s. š., 13°48′30″ v. d. |
| Nad Marastkem | Jižní Brdy | 805 | 100 m | 5 km → Třemšín | 49°35′35″ s. š., 13°43′43″ v. d. |
Všech 10 osmistovek zobrazuje tato mapa.
Pokud bychom počítali i vrcholy s nižší prominencí, lze dále zahrnout tyto:
| Vrchol | Část Brd | Výška m n. m. | Promi- nence | Izolace | Souřadnice |
|---|---|---|---|---|---|
| J vedlejší vrchol Toku (Bohutínský vrch) | Střední Brdy | 844 m | cca 5 m | 1,6 km → Tok | 49°41′25″ s. š., 13°52′15″ v. d. |
| Popleta (SZ vrchol Malého Toku) | Střední Brdy | 836 m | cca 8 m | 0,8 km → Hradiště | 49°39′55″ s. š., 13°50′21″ v. d. |
| Koruna (Z vrchol) | Střední Brdy | 832 m | cca 8 m | 0,5 km → Koruna | 49°41′45″ s. š., 13°50′15″ v. d. |
| U tří pánů (mezi Korunou a Tokem) | Střední Brdy | 826 m | cca 11 m | 0.6 km → Koruna | 49°41′39″ s. š., 13°51′09″ v. d. |
Dalšími významnými vrcholy jsou Třemošná (780 m n. m.), Brda (773 m n. m.) a Plešivec (654 m n. m.). Kompletní seznam vrcholů vlastních Brd je uveden v Seznamu hor a kopců v Brdech, obecnější s vrcholy nadřazené Brdské vrchoviny s výškou nad 700 m n. m nebo prominencí nad 100 metrů je uveden v Seznamu vrcholů v Brdské vrchovině.
Vegetace
Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).
Zatímco nižší oblasti jsou porostlé jehličnatým lesem s převahou smrku a vtroušenými modříny, vrcholové partie zabírají vřesoviště a rašeliniště. Milovníci hub a lišejníků tady najdou obrovské množství druhů[2] včetně těch zařazených do Červeného seznamu.
Turistika
Střední Brdy v minulosti pokrýval vojenský výcvikový prostor, který byl pro veřejnost nepřístupný. V roce 2016 vojenský újezd Brdy zanikl a na jeho místě vznikla Chráněná krajinná oblast Brdy. Na velké části středních Brd musela proběhnout pyrotechnická asanace, tedy čištění oblasti od nevybuchlé vojenské munice. Asanace skončila v roce 2017[3] a pročištěné oblasti jsou zpřístupněny veřejnosti nově vyznačenými pěšími i cyklo trasami. Přesto některé oblasti, jako dopadové plochy (vysoké množství nevybuchlé munice) a těžko přístupná místa nešla vyčistit a je do nich trvalý zákaz vstupu.[3]
Zpřístupňování vojenského újezdu Brdy začalo již v roce 2007. Jeho okrajové části byly o sobotách, nedělích a státem uznaných svátcích vždy od 7 do 21 hodin na základě výnosu přednosty újezdního úřadu[4] přístupné pro pěší a cyklistickou veřejnost v režimu takzvaného dočasného zpřístupnění II. kategorie. Slavnostní otevření proběhlo 7. dubna 2007. Klub českých turistů zde následně vyznačil nové cyklotrasy a turistické značené cesty, které vedou např. na vrchol Třemošná a ke zřícenině hradu Valdek.
Jižní Brdy jsou turisticky běžně přístupné.
Galerie
Pláně Toku nad Octárnou
Dolejší Padrťský rybník
Skála Komín
Zřícenina hradu Valdek
Bunkr na Houpáku
Čertova kazatelna na Plešivci
Odkazy
Reference
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2006. 79 s., 3 mapy. ISBN 80-7011-913-6. S. 66.
- ↑ Brdy - stránky milovníků brdských hvozdů - Houby brdských lesů. www.brdy.org [online]. [cit. 2020-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b Očista Brd skončila, pyrotechnici našli 10 tisíc kusů nevybuchlé munice. Příbramský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s. [cit. 2020-08-14]. Dostupné online.
- ↑ Výnos č. 1/2007 – Zpřístupněné oblasti voj. újezdu Brdy Archivováno 16. 12. 2008 na Wayback Machine. (Martin Březovský, přednosta Újezdního úřadu vojenského újezdu Brdy, 30. 3. 2007)
Literatura
- Tomáš Makaj, Brdy - 77 romantických, dobrodružných a tajemných míst. Nakladatelství Starý most, 2020.
- Petr David, Vladimír Soukup. Brdy známé i neznámé. Praha : Knižní klub, 2016.
- Milan Syruček. Záhady brdských lesů: od vykopávek po jaderné zbraně a radar. Praha : Epocha, 2014.
Související články
- Brdská vrchovina
- Střední Brdy
- Chráněná krajinná oblast Brdy
- Vojenský újezd Brdy
- Seznam hor a kopců v Brdech
Externí odkazy
Galerie Brdy na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brdy na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Brdy ve Wikislovníku
Encyklopedické heslo Brdy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Brdy a Podbrdsko - webové stránky turistické oblasti
- Brdská stopa - webové stránky věnované brdským lyžařům
- Brdy.org - stránky milovníků brdských hvozdů
- Vhsb.cz - občanské sdružení zabývající se historií i současností Středních Brd
- NaseBrdy.cz - zpravodajství z Brd
- brdy.info - Brdy, Křivoklátsko, Český kras
- Brding.cz - webové stránky věnované Středním Brdům a okolí
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Dolejší Padrťský rybník v Brdech. Vpravo v pozadí vrch Kočka (789 m)
Střední Brdy z hřebene Třemšína
Rozvolněný les v JV svazích Toku
.JPG)
Bunkr na vrchu Houpák, Brdy
Autor: Topi Pigula, Licence: CC BY-SA 4.0
Houba krásnorůžek lepkavý na pařezu ve společnosti lišejníků rodu Cladonia. Brdy u Piské nádrže
Pilská nádrž v Brdech
Zřícenina hradu Valdek v údolí Červeného potoka v Brdech.
Výhled z Čertovy kazatelny na Plešivci do údolí Litavky
.JPG)
Skalní útvar Komín na vrchu Koníček (667 m) nedaleko Jinec.
Nad nádrží Octárna se zvedá nejvyšší hora Brd, Tok (865 m)