Brežice
| Brežice | |
|---|---|
%2c_Bre%c5%beice.jpg) Brežice | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°54′17″ s. š., 15°35′32″ v. d. |
| Stát |  Slovinsko |
| Region | Posávský region |
| Občina | Brežice |
  Brežice | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 6 510 (občina 23 253)[1] (2007) |
| Správa | |
| Status | Město |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brežice (vyslovováno [ˈbɾèːʒitsɛ];[2] německy: Rann [ʁan][3]) je město ve východním Slovinsku v Dolním Posáví, poblíž chorvatské hranice. Je sídlem Občiny Brežice. Leží uprostřed Brežiškého pole (slovinsky: Brežiško polje), které je součástí širší Kršské roviny (slovinsky: Krška ravan). Oblast byla tradičně rozdělena mezi Dolní Štýrsko (území na levém břehu řeky Sávy) a Dolní Kraňsko (území na pravém břehu Sávy). Celá obec nyní spadá do statistického regionu Dolní Posáví.[4]
Brežice se pyšní bohatým historickým a kulturním dědictvím. Posávské muzeum Brežice (slovinsky: Posavski muzej Brežice), sídlící na zámku Brežice, obsahuje archeologické a etnologické expozice, expozice o chorvatském a slovinském selském povstání a sbírku moderní historie. Je to jedno z největších regionálních muzeí v zemi. K novějším dominantám města patří jeho vodárenská věž a také dvojité oblouky 527 metrů dlouhého železného mostu, který překlenuje řeky Sávu a Krku.
Historie a současnost
První písemná zmínka pochází z roku 1241. Později bylo administrativním centrem panství salcburského arcibiskupa v Posáví.[5] V roce 1353 získala Brežice městské a trhové právo.[6] Na přelomu let 1493/94 se Brežice stala majetkem Habsburků. V patnáctém století bylo město dotčeno střety s Maďary a Turky; v letech 1479–91 bylo město dokonce v maďarských rukou.[5] V roce 1515 se u Brežice střetla panská vojska s oddíly nespokojených sedláků, kteří bitvu prohráli a někteří ze vzbouřených sedláků byli přímo na bojišti oběšeni.[6] Ve druhé polovině 16. století převládl ve městě protestantismus, v této době místní soud jednal ve slovanském (slovinském) jazyce. V roce 1848 byla založena národní garda a po roce 1860 se Brežice stala jedním z míst, kde docházelo ve Štýrsku ke střetům mezi Němci a Slovinci.[5]
Po první světové válce byla Brežice součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, resp. Jugoslávie. V letech 1941 až 1945 byla součástí říšskoněmeckého záboru.[5] Od roku 1945 byla opět součástí Jugoslávie, resp. Slovinska.
Odkazy
Reference
- ↑ Statistični urad Republike Slovenije. Population by age groups and sex - total, settlements, Slovenia, 2002 Census [online]. 2007 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Slovenski pravopis 2001: Brežice [online]. Dostupné online.
- ↑ Leksikon občin kraljestev in dežel zastopanih v državnem zboru, vol. 6: Kranjsko. Vienna: C. Kr. Dvorna in Državna Tiskarna, 1906. S. 6, 10.
- ↑ Brežice municipal site [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Enciklopedija Jugoslavije. 2 Bosna - Dio. Zagreb: Leksikografski zavod FNRJ, 1956. S. 205. (srbochorvatsky)
- ↑ a b STANOJEVIĆ, St., et al. Narodna enciklopedija srpsko-hrvatsko-slovenačka. Knjiga I. Zagreb: Bibliografski zavod, 1925. S. 306. (srbochorvatsky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brežice na Wikimedia Commons - (slovinsky) Občina Brežice
