Brenda Fruhvirtová

Brenda Fruhvirtová
Brenda Fruhvirtová ve Wimbledonu 2023
Stát	Česko Česko
Datum narození	2. dubna 2007 (16 let)
Místo narození	Praha, Česko
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	480 240 USD
Tenisová raketa	Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů	108–21
Tituly	0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění	96. místo (29. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2024)
French Open	1. kolo (2023)
Wimbledon	3. kolo kvalifikace (2023)
US Open	1. kolo kvalifikace (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů	8–6
Tituly	0 WTA, 1 ITF
Nejvyšší umístění	549. místo (30. ledna 2023)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240210a10. února 2024 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brenda Fruhvirtová (* 2. dubna 2007 Praha) je česká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve dvouhře a jeden ve čtyřhře.^[1]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2024 na 96. místě a ve čtyřhře v lednu 2023 na 549. místě.^[2] V juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala v březnu 2022 na 3. místě.^[1] Tenis začala hrát na Spartě Praha odkud v roce 2022 přestoupila do TJ Spoje Praha. Do sezóny 2023 vstoupila bez stálého trenéra, pod vedením rodičů Hynka a Martiny Fruhvirtových.^[3] Připravuje se v pražském Olympu, areálu ministerstva vnitra,^[3] a několik týdnů v roce také v akademii Patricka Mouratogloua v Nice.^[4]

O dva roky starší sestra Linda Fruhvirtová je také profesionální tenistka.

Soukromý život a trenérské vedení

Narodila se v dubnu 2007 v Praze.^[5] O dva roky starší sestra Linda Fruhvirtová je také profesionální tenistka. Rodiče, Hynek a Martina Fruhvirtovi, opustili podnikatelské kariéry v oboru zařizování interiérů a rozhodli se věnovat výhradně tenisovému rozvoji dcer.^[6] Obě sestry navštěvovaly základní školu Bohumila Hrabala v Libni. Pražskou tréninkovou základnou se staly dvorce ve Stromovce, v areálu Olympu a Sparty Praha.^[7] Trenérsky se na jejím rozvoji podíleli Pavel Šnobel,^[8] Jan Příhoda^[9] či Roman Vögeli.^[10] Do sezóny 2023 vstoupila bez stálého kouče, pod vedením obou rodičů.^[3]

Česká verze časopisu Forbes zařadila v roce 2023 obě sestry na seznam 30 pod 30, výběru českých talentů do 30 let věku.^[11]

Juniorský tenis

V roce 2017 vyhrála jako desetiletá dívka turnaj Eddie Herr International v bradentonské IMG akademii na Floridě, a to v kategorii do 12 let. Ve finále porazila Američanku Tsehay Driscollovou po třísetovém průběhu.^[12] V roce 2018 na turnaji opět triumfovala, tentokrát v kategorii do 14 let po finálovém vítězství nad další Američankou Clervie Ngounoueovou ve dvou sadách.^[12][13] V prosinci 2019 pak v Bradentonu postoupila do semifinále v kategorii 16letých, v němž po třísetovém průběhu prohrála s Američankou Ashlyn Kruegerovou.^[12]

V létě téhož roku byla se sestrou Lindou Fruhvirtovou a Nikolou Bartůňkovou členkou vítězného týmu České republiky na mistrovství světa družstev dívek a chlapců do 14 let v Prostějově. Česku zajistily zlatou medaili poprvé po šestnácti letech. Ve finále přehrály Spojené státy americké 2:0 na zápasy.^[14]

Na začátku února 2020 jako nenasazená hráčka triumfovala na turnaji Les Petits As ve francouzském Tarbes, kde navázala na rok starý titul sestry Lindy Fruhvirtové a společnou trofej ze čtyřhry. V tarbeském finále ve druhém vzájemném utkání porazila Američanku Clervie Ngounoueovou. O výhře rozhodla až v koncovce třetí sady.^[15][16] O měsíc později dominovala stejně jako v roce 2019 na turnaji Tennis Europe ve Stockholmu.

Debut na juniorském okruhu ITF během září 2020 proměnila v „double“, tituly z dvouhry i čtyřhry. Ve finále káhirského turnaje porazila o čtyři roky starší Egypťanku Haniu Abouelsaadovou po třísetovém průběhu. Ve 13 letech, 5 měsících a 9 dnech věku se stala nejmladší šampionkou turnaje ITF ve druhé či vyšší kategorii od roku 1995, kdy trofej získala tehdy přesně o dva měsíce mladší Chorvatka Mirjana Lučičová. V celé historii juniorského okruhu se před ní 13letými vítězkami staly pouze Lučičová, Marta Kosťuková, sestra Linda Fruhvirtová v Piešťanech 2019 ve 13 letech a 11 měsících, a o týden dříve Tereza Valentová v Plzni ve 13 letech a 6 měsících. Po boku Rusky Kiry Pavlovové pak triumfovala také v káhirské čtyřhře.^[17][18][19]

V roce 2021 byla členkou vítězného týmu Češek na antalyjském juniorském Billie Jean King Cupu, který ve finále zdolal Japonsko. Ve čtrnácti letech se stala nejmladší hráčkou šampionátu, na němž zvítězila ve všech pěti dvouhrách bez ztráty setu.^[20] České juniorské mistryně světa 16letých pak ovládly kategorii kolektivů v tenisové anketě Zlatý kanár 2021, v níž byla Brenda Fruhvirtová vyhlášena i talentem roku.^[21]

Ženský tenis

2020–2021: Vstup na okruh WTA 125

V létě 2020 jako třináctiletá porazila světovou čtyřiapadesátku Kateřinu Siniakovou v exhibici „O trofej solidarity a naděje ČTS“, organizované během koronavirové pandemie.^[22] To jí umožnilo zúčastnit se srpnové exhibice UTS v tenisové akademii Patricka Mouratogloua ve francouzském Nice, kde těsně prohrála s 30letou Francouzkou Alizé Cornetovou, figurující na 61. příčce žebříčku WTA.^[23]

V prosinci 2021 vstoupila do mezinárodního ženského tenisu, když na okruhu WTA 125 vyhrála první kolo na soulském Korea Open 2021 nad Korejkou Čong Moonovou.^[24] V osmifinále turnaje ji vyřadila Japonka Juki Naitóová. V roce 2021 začala hrát německou bundesligu za klub TEC Waldau ve Stuttgartu.^[25]

2022: Debut na okruzích ITF a WTA Tour, rekordních 8 titulů ITF a průlom do Top 150

V rámci událostí okruhu ITF debutovala na lednovém turnaji v Monastiru, dotovaném 25 tisíci dolary, kde postoupila z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry podlehla Uzbečce Nigině Abduraimovové. Premiérové dva tituly v této úrovni tenisu vybojovala o měsíc později v argentinském Tucumánu, na navazujících turnajích s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále prvního z nich přehrála 240. hráčku žebříčku Carolinu Alvesovou z Brazílie. O týden později zdolala v závěrečném duelu argentinskou turnajovou jedničku Paulu Ormaecheaovou, figurující na 177. pozici, jíž vyřadila i v semifinále první tucumánské události. Po ztrátě servisu v rozhodující sadě otočila její průběh ze stavu her 1–3. Bodový zisk jí zajistil posun z 1079. na 435. místo světové klasifikace.^[26][1] První trofej tak získala ve 14 letech, 10 měsících a 4 dnech, čímž se stala nejmladší vítězkou ženského turnaje od Američanky Claire Liuové, jíž bylo v březnu 2015 při triumfu na desetitisícové orlandské události 14 let a 9 měsíců.^[27][28]

Následující týden obdržela divokou kartu do kvalifikace guadalajarského turnaje z hlavního ženského okruhu. Tam porazila bývalou světovou pětku Saru Erraniovou ve třech setech a ve druhém kole kvalifikace Švýcarku Leonie Küngovou hladce ve dvou setech, čímž si ve 14 letech a 331 dnech zajistila debut v hlavní soutěži na okruhu WTA. Stala se tak nejmladší hráčkou v hlavní soutěži na takové úrovni od roku 2009, kdy tehdy také 14letá Madison Keysová odehrála turnaj v Ponte Vedra Beach.^[29] V prvním kole ji však porazila Sloane Stephensová, vítězka US Open 2017.^[30]

V létě 2022 vyhrála pět 25tisícových turnajů ITF za sebou, na nichž zůstala dvacet pět zápasů neporažena. Ve finále ve švýcarském Klostersu nejdříve zdolala krajanku Michaelu Bayerlovou, ve švédském Danderydu pak bývalou členku světové třicítky Monu Barthelovou, v závěrečném duelu v maďarském Mogyoródu uštědřila další Němce Luise Meyerové auf der Heide dva „kanáry“, v Braunschweigu triumfovala po zdolání Němky nigerijského původu Nomy Nohaové Akugueové a na sardinské Pule jí na závěr skrečovala Italka Jessica Pieriová.^[31] Vytvořila tak nový rekord ženského tenisu, když se v 15 letech, 4 měsících a 21 dnech stala nejmladší hráčkou, jež zvítězila na pěti profesionálních turnajích, a následně i na šesti a sedmi ženských událostech.^[32][33][34] Osmou trofej z 25tisícové události ITF si podruhé odvezla ze sardinské Puly během října. Ve finále deklasovala 23letou, nejvýše nasazenou Švýcarku Ylenu In-Albonovou, které dovolila uhrát jediný game.^[35] Bodový zisk ji posunul na 139. místo klasifikace.

V sezóně vyhrála vůbec nejvyšší počet turnajů ITF ve dvouhře, když všech osm finálových účastí proměnila v titul. Na žebříčku WTA vystoupala z lednového 1 094. místa až na 128. příčku v závěru listopadu. Celkově zvítězila v padesáti jedna utkáních, včetně čtyřiceti šesti na antuce, a devětkrát odešla poražena. Čtrnáctkrát uštědřila soupeřkám „kanára“.^[36]

2023: Grandslamová premiéra na Australian Open

V úvodu sezóny obdržela jako nejmladší členka Top 250 divokou kartu na aucklandský ASB Classic. Na úvod uhrála jen dva gamy se čtyřicátou ženou pořadí Leylah Fernandezovou z Kanady. První účast v ženské grandslamové kvalifikaci zaznamenala na Australian Open. Na prahu vyřazení se ocitla ve druhém kole, když po ztrátě úvodní sady s Ukrajinkou Darijou Snigurovou, prohrávala ve druhé již 1–5 na gamy. Přesto její průběh dotáhla do tiebreaku, v němž si vynutila třetí set, který ovládla. I v závěrečném, téměř tříhodinovém utkání dokonala obrat proti Španělce Jéssice Bouzasové. V patnácti letech se tak stala nejmladší hráčkou v hlavní soutěži probíhajícího ročníku Australian Open,^[37][38] nejmladší singlistkou od 15leté Marty Kosťukové v roce 2018, a historicky pátou nejmladší tenistkou, která prošla kvalifikačním sítem australského majoru.^[39] Z melbournské dvouhry ji ve dvou sadách vyřadila o třináct let starší Aljaksandra Sasnovičová, které patřilo 38. místo žebříčku.^[40]

V semifinále březnového turnaje ITF v Bengalúru, v nově zavedené 40tisícové kategorii, otočila nepříznivý průběh se Slovinkou Dalilou Jakupovićovou ze stavu 1–5 na gamy v úvodní sadě. Rovněž v boji o titul měla s 30letou Indkou Ankitou Rainovou z třetí světové stovky horší vstup do zápasu, když ztratila úvodních devět her. Od stavu 0–6 a 0–3 však na dvorci dominovala a ve zbytku utkání povolila soupeřce uhrát jediný game. Na túře ITF tak získala devátou trofej, první mimo antuku a poprvé v kategorii s vyšší dotací než 25 tisíc dolarů.^[41][42]

Finále na ženském okruhu ITF

Dvouhra: 15 (15–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeřka ve finále	výsledek
Vítězka	1.	únor 2022	Tucumán, Argentina	antuka	Carolina Alvesová	6–3, 6–3
Vítězka	2.	únor 2022	Tucumán, Argentina	antuka	Paula Ormaecheaová	6–3, 1–6, 6–4
Vítězka	3.	červen 2022	Klosters, Švýcarsko	antuka	Michaela Bayerlová	7–5, 7–5
Vítězka	4.	srpen 2022	Danderyd, Švédsko	antuka	Mona Barthelová	6–1, 6–3
Vítězka	5.	srpen 2022	Mogyoród, Maďarsko	antuka	Luisa Meyerová auf der Heide	6–0, 6–0
Vítězka	6.	srpen 2022	Braunschweig, Německo	antuka	Noma Nohaová Akugueová	6–3, 6–1
Vítězka	7.	září 2022	Santa Margherita di Pula, Itálie	antuka	Jessica Pieriová	6–4, 2–0skreč
Vítězka	8.	říjen 2022	Santa Margherita di Pula, Itálie	antuka	Ylena In-Albonová	6–0, 6–1
Vítězka	9.	březen 2023	Bengalúr, Indie	tvrdý	Ankita Rainová	0–6, 6–4, 6–0
Vítězka	10.	srpen 2023	Hechingen, Německo	antuka	Živa Falknerová	6–3, 6–1
Vítězka	11.	srpen 2023	Lipsko, Německo	antuka	Darja Astachovová	6–3, 6–3
Vítězka	12.	září 2023	Oldenzaal, Nizozemsko	antuka	Anouk Koevermansová	7–5, 6–2
Vítězka	13.	říjen 2023	Santa Margherita di Pula, Itálie	antuka	Guillermina Nayová	6–4, 6–3
Vítězka	14.	listopad 2023	Heráklion, Řecko	antuka	Jekatěrina Makarovová	6–1, 6–3
Vítězka	15.	listopad 2023	Guadalajara, Mexiko	antuka	Valerija Strachovová	6–1, 6–3

Čtyřhra: 1 (1–0)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráčka	soupeřky ve finále	výsledek
Vítězka	1.	červen 2022	Klosters, Švýcarsko	antuka	Miriam Bulgaruová	Tayisiya Mordergerová Yana Mordergerová	6–0, 6–1

Série neporazitelnosti

27zápasová neporazitelnost (2022)

Č.	turnaj	kategorie	začátek	povrch	kolo	soupeřka	WTA	výsledek
prohra	Le Havre, Francie	ITF – 25 000 USD	21. března 2022	antuka	2. kolo	Elsa Jacquemotová	236.	6–7(0–7), 4–6
1.	Klosters, Švýcarsko	ITF – 25 000 USD	20. června 2022	antuka	1. kolo	Gloria Ceschiová (Q)	1019.	6–4, 6–0
2.					2. kolo	Tayisiya Mordergerová	574.	6–1, 6–0
3.					ČF	Emily Seiboldová (Q)	553.	6–4, 6–1
4.					SF	Barbora Palicová	421.	6–4, 6–1
5.					F (1)	Michaela Bayerlová	484.	7–5, 7–5
6.	Danderyd, Švédsko	ITF – 25 000 USD	8. srpna 2022	antuka	1. kolo	Madison Bourguignonová (Q)	1185.	6–0, 6–3
7.					2. kolo	Emilie Eldeová (Q)	—	6–1, 6–0
8.					ČF	Sapfo Sakellaridiová (6)	337.	6–1, 6–1
9.					SF	Sofia Samavatiová (3)	320.	6–2, 4–6, 6–1
10.					F (2)	Mona Barthelová (7)	372.	6–1, 6–3
11.	Mogyoród, Maďarsko	ITF – 25 000 USD	15. srpna 2022	antuka	1. kolo	Victoria Munteanová (Q)	611.	6–3, 6–1
12.					2. kolo	Rina Saigóová (Q)	670.	6–2, 6–1
13.					ČF	Julia Rierová	403.	7–6(8–6), 6–1
14.					SF	Miriam Bulgaruová	429.	6–2, 6–1
15.					F (3)	Luisa Meyerová auf der Heide	527.	6–0, 6–0
16.	Braunschweig, Německo	ITF – 25 000 USD	22. srpna 2022	antuka	1. kolo	Helena Buchwaldová (Q)	—	6–1, 6–1
17.					2. kolo	Nuria Brancacciová	433.	6–2, 6–1
18.					ČF	Weronika Falkowská (5)	289.	6–4, 6–2
19.					SF	Julia Middendorfová	480.	6–2, 6–0
20.					F (4)	Noma Noha Akugueová	404.	6–3, 6–1
21.	Santa Margherita di Pula, Itálie	ITF – 25 000 USD	12. září 2022	antuka	1. kolo	Tatiana Pieriová (Q)	674.	6–3, 7–5
22.					2. kolo	Miriana Tonová (Q)	696.	6–2, 6–1
23.					ČF	Jéssica Bouzas Maneirová (5)	281.	6–1, 6–1
24.					SF	Sapfo Sakellaridiová (7)	338.	4–6, 7–5, 6–0
25.					F (5)	Jessica Pieriová	497.	6–4, 2–0skreč
26.	San Sebastián, Španělsko	ITF – 60 000 USD	26. září 2022	antuka	1. kolo	Ane Mintegiová del Olmová (WC)	505.	6–4, 6–2
27.					2. kolo	Lucía Cortezová Llorcová (WC)	542.	6–3, 7–6(7–0)
prohra					ČF	Eva Vedderová	242.	3–6, 6–2, 4–6

Výhry poměrem setů 6–0, 6–0

Č.	datum	turnaj	kategorie	povrch	soupeřka	WTA	fáze	BF WTA
1.	únor 2022	Tucumán, Argentina	ITF – 25 000 USD	antuka	Gabriella Priceová	719.	1. kolo	1078.
2.	srpen 2022	Mogyoród, Maďarsko	ITF – 25 000 USD	antuka	Luisa Meyerová auf der Heide	527.	finále	318.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brenda Fruhvirtová na Wikimedia Commons
• Brenda Fruhvirtová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Brenda Fruhvirtová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Brenda Fruhvirtová – juniorský profil na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)