Brescia

Brescia
Stará a nová katedrála
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	45°32′ s. š., 10°14′ v. d.
Nadmořská výška	150 m n. m.
Stát	Itálie Itálie
Region	Lombardie
Provincie	Brescia
Brescia
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	90 km²
Počet obyvatel	190 809 (2008)
Hustota zalidnění	2 120,1 obyv./km²
Správa
Oficiální web	www.comune.brescia.it
Telefonní předvolba	+ 30
PSČ	25100
Označení vozidel	BS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brescia [breša] (lombardsky Brèsa [bresa]) je italské město v Lombardii, hlavní město provincie Brescia a po Miláně druhé největší lombardské město. Má asi 190 000 obyvatel. Brescia je rovněž známá jako „italská lvice“.

Název

Jméno Brescia pochází z benátské verze slova Brèsa odvozeného z longobardského názvu Brexia, které pochází z římského názvu colonia civica Augusta Brixia, které městu dal císař Augustus.

Latinské slovo Brixia je dobře zdokumentováno v klasickém období (Katullus, Livius, Plinius starší a jiní). Je spojováno výlučně s keltským slovem brica/briga (vrcholek, kopec) a vyskytuje se i v jiných oblastech, které poznaly keltský vliv: Bressa v Galii (dnešní Francie), Brexa ve Španělsku.

Poloha

Provincie Brescia se nachází v pádské rovině, v oblasti s mnoha jezery. Město leží na úpatí Monte Maddalena a vrcholku Cidneo, na němž se nachází brešský zámek. Městem protéká řeka Mella, vytékající z údolí Val Trompia.

Historie

Od založení do galských dob

Původ Brescie je obestřen tajemstvím; existuje několik konkurujících si hypotéz. Nejpravděpodobnější legenda hledá počátky města v pozdní době bronzové, kdy ligurský král Cidno vpadl do pádské roviny a založil pevnost u kopce Cidneo, kde se dnes nachází zámek. Jiní tvrdí, že původní obyvatelé této oblasti byli Etruskové.

Kolem roku 202 př. n. l. vytvořily keltské kmeny v pádánské nížině konfederaci proti Římanům. Jeden z kmenů se však tajně spolčil s Římem a vpadl Keltům do zad, což vedlo k jejich kompletní porážce. Tato událost zahájila římskou epochu. Město si udrželo pouze administrativní autonomii.

Římská epocha

V roce 196 př. n. l. začala pro Bresciu římská epocha. Na rozdíl od jiných měst nebyla Brescia Římem přímo okupována, nýbrž se stala pouze spojencem. V republikánském období se město těšilo značné autonomii. Mohlo razit své mince a udržovat svou kulturu. Město bylo významným náboženským centrem; byly v něm tři chrámy (z nichž se jeden částečně zachoval dodnes). Byl vybudován vodovod, amfiteátr, lázně. Město zaznamenalo ekonomický rozvoj, ale venkovské obyvatelstvo trpělo chudobou a mnozí venkované narukovali do legií.

Barbarské nájezdy

V roce 402 utrpěla Brescia nájezd gótských kmenů. V roce 452 ji vyplenili Hunové, v roce 476^{[p 1]} dobyl Odoaker pádskou rovinu a zasadil císařství smrtelný úder.

Středověk

Brescia se stala částí Odoakrovy říše. Ta zanikla s postupem Ostrogótů vedených králem Theodorichem, který se později mohl honosit přídomkem Veliký. Teodorik v roce 493 dobyl Bresciu a učinil z ní spolu s Veronou jedno ze svých hlavních sídel.

Zásadním momentem v historii města však byla invaze Langobardů (Lombardi) v roce 569, kteří nynější Lombardii dobyli a obsadili a až do dobytí Pavie roku 572 (po tříletém obléhání) byla budoucí Brixie jedno z jejich nejvýznamnějších měst - byla sídlem jednoho z jejich 14 vévodství.^{[p 2]} Langobardi postupně dobyli sever Italie, Toskánsko a na jihu Italie posléze skoro nezávislá vévodství Spoleto a Benevento a začali ohrožovat papežský Řím.

Papež požádal o pomoc franského krále Pipina III., který dvěma výpravami v letech 754 a 756 langobardskou expanzi zastavil. Roku 774 dobyl jeho nástupce Karel Veliký říši Langobardů, začlenil její území do franské říše a nechal se korunovat langobardským králem. Později, v roce 781, zde vytvořil dílčí italské království. V Brescii bylo založeno biskupství a záhy se biskup stal hrabětem, tedy vládnoucím vazalem krále. V letech 855 až 875 byla Brescia sídlem Ludvíka II. Mladšího, spoluvládce svého otce císaře Lothara, a de facto hlavním městem, i když v onu dobu to znamenalo něco jiného než dnes, Svaté říše římské.

Postupem doby se v Brescii měšťané a místní šlechta domohli moci a Brescia se začátkem 12. století stala svobodnou komunou. Následně Brescia rozšiřovala svou moc na úkor pozemkových vlastníků a sousedních komun, jmenovitě Bergama a Cremony - tu porazila ve dvou bitvách u Pontoglia, a v bitvách u Grumore (polovina 12. století) a u Malamorte (1192). Brescia se také jakožto člen lig lombardských měst zúčastňovala zápasu mezi císařem a papežem - „Boje o investituru“. Byla neúspěšně obléhána v roce 1238 císařem Fridrichem II. Štaufským. Bresciu se pokoušel také dobýt císař Jindřich VII. Lucemburský půl roku v roce 1311. Také císař Ruprecht III. Falcký vedl neúspěšný boj v blízkosti Brescie v roce 1401. Po krátkém období, kdy Bresciu ovládali Scaligerové z Verony, připadla vláda Milánskému vévodství, které Bresciu v roce 1426 prodalo Benátské republice.

Novověk

Benátské republice patřila s výjimkou let 1512 až 1520, kdy byla obsazena Francouzskými silami pod Gastonem de Foix, vévodou de Nemours, až do napoleonských válek. Po nich byla Brescia připojena k loutkovému rakouskému Lombardsko-benátskému království. K Itálii byla Brescia připojena v roce 1859. Za odboj proti fašismu byl městu udělen Zlatý řád. Ve městě od poloviny 17. století po několik generací působili slavní puškaři rodu Cominazzi, z nichž nejslavnější byl Lazarino Cominazzi.

Pamětihodnosti

• Náměstí Piazza della Loggia s radnicí je homogenní architektonický komplex a vzorný příklad renesančního náměstí.
• Náměstí Piazza della Vittoria je urbanistický komplex, který vznikl v 30. letech 20. století.
• Na náměstí Piazza Paolo VI (také známé jako Piazza Duomo) stojí starý chrám (rotunda) z 11. století, renesanční nový chrám a palác Broletto s věží.
• Náměstí Piazza del Foro - nejdůležitější komplex památek z římské doby v celé Lombardii.
• Románský kostel S. Salvatore - jeden z nejlepších příkladů středověké architektury v severní Itálii.
• Románsko-gotický kostel S. Francesco.
• S. Zenone all'Arco se středověkými freskami

Město je sídlem několika muzeí věnovaných regionální historii.

Galerie

• 
  Stará katedrála, vnitřek
• 
  S. Salvatore, vnitřek
• 
  S. Zenone all'arco, freska Zvěstování
• 
  Piazza della Loggia
• 
  Radnice na Piazza della Loggia
• 
  S: Maria della caritá
• 
  Palác Martinengo

Hospodářství

Brescia je třetí nejdůležitější italskou průmyslovou oblastí. Hlavní obory: Kovodělný průmysl, zbrojařství, automobilový průmysl, dopravní prostředky, textil, potravinářský průmysl. Podniky jsou převážně malé a střední vlastněné rodinami.

V posledních desetiletích výrazně roste počet pracovních míst v sektoru služeb. V posledních letech roste kulturní význam města díky mnoha výstavám a zvýšenému zájmu o architektonické poklady.

Město má jednu z největších a nejmodernějších spaloven v Evropě.

Doprava

Město má 1 linku metra. Byla otevřena roku 2013, je dlouhá 13,7 km, má 17 stanic, z toho 13 podzemních.

U města je letiště, není však využíváno žádnou pravidelnou linkou pro pasažéry, jen linkami cargo.

Sport

Ve městě působí tradiční fotbalový klub Brescia Calcio, který v současnosti hraje nejvyšší italskou soutěž Seria A.

Vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel

Slavní rodáci

• Arnold z Brescie (asi 1100–1155), italský kazatel, reformátor^[1]
• Stefana Quinzani (1457–1530), italská řeholnice a mystička^[2]
• Niccolò Fontana Tartaglia (1499–1557), italský renesanční matematik a překladatel^[3]
• Lodovico Pavoni (1784–1849), italský světec, římskokatolický kněz, zakladatel kongregace Synů Neposkvrněné Panny Marie^[4]
• Maria Crocifissa Di Rosa (1813–1855), italská světice, zakladatelka řádu Milosrdných sester služebnic^[5]
• Giuseppe Zanardelli (1826–1903), italský politik, premiér Itálie v letech 1901–1903^[6]
• Giovanni Battista Piamarta (1841–1913), italský světec, římskokatolický kněz, zakladatel Kongregace Svaté rodiny Nazaretské^[7]
• Giacomo Agostini (* 1942), bývalý italský motocyklový závodník, patnáctinásobný mistr světa^[8]

Partnerská města

• Machačkala, Rusko

Poznámky

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brescia na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky