Brest (Bělorusko)

Brest
Брэст / Брест
Brest Montage (2017).jpg
Brest – znak
znak

vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška90–162 m n. m.
StátBěloruskoBělorusko Bělorusko
OblastBrestská
Administrativní děleníměsto a okolí tvoří Brestský rajón
Brest na mapě
Brest na mapě Běloruska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha145,26 km²
Počet obyvatel340 723 (2022)[1]
Hustota zalidnění2 345,6 obyv./km²
Etnické složeníBělorusové, Poláci, Rusové
Náboženské složeníPravoslaví, katolictví
Správa
StarostaA. S. Palyšenkov (А. C. Палышенков)
Vznik1017
Oficiální webwww.brest.by
Telefonní předvolba+375 162
PSČ224000
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brest, Brest-Litovsk (česky také Brest Litevský), Brest nad Bugem či Běrasce (bělorusky Брэст, Берасьце, rusky: Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií.

Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (340 723[1]) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z centrem počátečního odporu Rudé armády během druhé světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci bránili Brestskou pevnost.

Název

Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921–39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.[2]

Názvy v dalších jazycích

  • bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
  • polsky: Brześć (nad Bugiem)
  • ukrajinsky: Берестя / Beresťa
  • litevsky: Brestas

Dějiny

Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy PolskaKyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 15691795 bylo město součástíPolsko-litevské unie. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou uniikatolickou církví.

Po 3. dělení Polska Brest připadl Ruskému impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasino pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě první světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v druhé světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.

V letech 19181939 byl Brest součástí druhé Polské republiky, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 po dohodě s hitlerovským Německem obsadil východní Polsko, dnes západní Bělorusko Sovětský svaz; po druhé světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.

Židé v Brestu

Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.[3] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holokaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni židé vyvražděni.

Doprava

Nádraží v Brestu: zatímco název je uveden v běloruštině, nápis "výdejny jízdenek" je ruský.

Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou.

Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Bělostok. Denně tudy projíždí také rychlík Vltava spojující Prahu a Moskvu. Kvůli rozdílnému rozchodu kol mezi evropským a ruským železničním systémem zde dochází k výměně kol.

Prochází tudy také silniční tah Varšava – Moskva.

Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy.

Poblíž města je menší mezinárodní letiště.

Partnerská města

Reference

  1. a b The population as of January 1, 2022 and the average annual population for 2021 in the Republic of Belarus by regions, districts, cities and urban-type settlements. 28. března 2022. Dostupné online.
  2. Archivovaná kopie. www.belorusko.cz [online]. [cit. 2007-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-03. 
  3. Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Berastre stiag.svg
SVG tracing of File:Berastre_stiag.png, using SVG tracing of coat of arms from File:Coat_of_Arms_of_Brest,_Belarus.png.
Brest-pos.jpg
Autor: Map created by Varp, Licence: CC-BY-SA-3.0
Location of Brest, Belarus
Brest Montage (2017).jpg
Autor: Belarus2578, Licence: CC BY-SA 4.0
Калаж для артыкулаў пра Брэст з фотаздымкаў:
  • Brest Brest Fortress Fortress church of Saint Nicholas in Brest 9184 2150.jpg
  • Башня (Брест).jpg
  • Ленина, 9.jpg
  • Касцёл - panoramio.jpg
  • Областной исполнительный комитет.jpg
  • Brest building 6.jpg