Brest (Bělorusko)

Brest Брэст / Брест
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	52°5′ s. š., 23°42′ v. d.
Nadmořská výška	90–162 m n. m.
Časové pásmo	UTC+03:00
Stát	Bělorusko Bělorusko
Oblast	Brestská
Administrativní dělení	město a okolí tvoří Brestský rajón
Brest na mapě Běloruska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	145,26 km²
Počet obyvatel	344 470 (2024)[1]
Hustota zalidnění	2 371,4 obyv./km²
Etnické složení	Bělorusové, Poláci, Rusové
Náboženské složení	Pravoslaví, katolictví
Správa
Starosta	Sjargej Labadzinski (od 2023)
Vznik	1017
Oficiální web	www.brest.by
Telefonní předvolba	+375 162
PSČ	224000
Označení vozidel	1
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brest (Brest-Litovsk, též česky Brest Litevský, Brest nad Bugem či Běrasce; bělorusky Брэст, Берасьце, rusky Брест, Brest) je historické město v západním Bělorusku nad řekou Bug. Město leží velmi blízko hranici s Polskem a je nejvýznamnějším hraničním přechodem mezi Běloruskem a Evropskou unií.

Město je centrem Brestské oblasti a počtem obyvatel (344 470^[1]) je 6. nejlidnatější v zemi. Město se stalo jedním z center počátečního odporu Rudé armády během druhé světové války, kdy při Operaci Barbarossa sovětští vojáci bránili Brestskou pevnost.

Původ názvu není jasný a teorie o něm se různí: název může pocházet ze slovanských výrazů beresta (březová kůra), berest (jilm) či z litevského brasta (říční brod). Název města se několikrát měnil: do 17. století se jmenovalo Berestě, od 17. do poč. 20. století Brest-Litovsk (Brest Litevský), 1921–39 Brest nad Bugem a později jednoduše Brest.^[2]

Názvy v dalších jazycích

• bělorusky: Брэст, též Берасьце, Бярэ́сьце / Běrasce, Bjarasce
• polsky: Brześć (nad Bugiem)
• ukrajinsky: Берестя / Beresťa
• litevsky: Brestas

Brest vznikl v místě, kde se stýkaly vlivy Polska a Kyjevské Rusi. První zmínka o městě pochází již z roku 1019. Roku 1500 bylo vypáleno patnáctitisícovým tatarským nájezdem. V letech 1569–1795 bylo město součástí Polsko-litevské unie. Část pravoslavného duchovenstva tohoto soustátí zde roku 1596 uzavřela tzv. Brestskou unii s katolickou církví.

Po 3. dělení Polska v roce 1795 Brest připadl Ruskému impériu. V průběhu 19. století se z města stala rozsáhlá pevnost, přičemž obytná část města se přesunula vně hradeb a většina starých budov byla zbořena, popř. přestavěna. Z baziliánského kláštera vzniklo mj. kasino pro důstojníky; právě v tomto tzv. Bílém paláci byla 3. března 1918 podepsána Brestlitevská mírová smlouva, která ukončila boje na východní frontě první světové války. Brestská pevnost sehrála důležitou úlohu v druhé světové válce; v roce 1965 obdržela pevnost oficiální hrdinské vyznamenání.

V letech 1918–1939 byl Brześć opět začleněn do hranic polského státu, roku 1921 se stal hlavním městem Poleského vojvodství. Roku 1939 po dohodě s hitlerovským Německem obsadil východní Polsko, dnes západní Bělorusko Sovětský svaz; po druhé světové válce byla odsunuta většina Poláků a z Brestu se stalo centrum Brestské oblasti Běloruské SSR, později samostatného Běloruska (od roku 1991). Příslibem zlepšení spolupráce s Polskem a Ukrajinou je nově ustavený Euroregion Bug.

Podobně jako okolní města měl i Brest od 17. století početnou židovskou komunitu, která v některých obdobích tvořila většinu obyvatel města: např. při sčítání v roce 1897 bylo z celkového počtu 46 586 obyvatel 30 608 židovského vyznání.^[3] Po první světové válce jich zůstala zhruba polovina; během holokaustu bylo na konci roku 1942 židovské ghetto zlikvidováno a prakticky všichni Židé vyvražděni.

Brest je velmi důležitým dopravním uzlem a hraničním přechodem mezi střední a východní Evropou.

Železniční tratě odtud vedou ve směrech na (1) Minsk a Moskvu, (2) Pinsk a Homel, (3) ukrajinský Kovel, (4) polský Łuków a dále na Varšavu, (5) polský Bělostok. Denně tudy projíždí^[kdy?] také rychlík Vltava spojující Prahu a Moskvu. Kvůli rozdílnému rozchodu kol mezi evropským a běloruským (a ruským) železničním systémem zde dochází k výměně podvozků.

Prochází tudy také silniční tah Varšava–Moskva.

Brestem vede mezinárodní vodní cesta E-40 Dněpr – Visla (resp. její část Dněpersko-bugský kanál, jehož západní konec vede na území města ještě upraveným korytem řeky Muchavec).

Městskou hromadnou dopravu zajišťují autobusy a od roku 1981 také trolejbusy.

Poblíž města je menší mezinárodní letiště.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brest na Wikimedia Commons
• Přehlídka Rudé armády a Wehrmachtu v Brestu po společném rozdělení Polska, 22. 9. 1939 (video)
• Městský portál (rusky)
• článek o Brestu v Běloruských listech
• Encyclopedia of Jewish Communities in Poland, Volume V (Brest, Belarus) (anglicky)