Brestlitevský mír

Hranice mezi bolševickým Ruskem a Ústředními mocnostmi po podepsání příměří

Brestlitevský mír z 3. března 1918 byla mírová smlouva, která potvrzovala vítězství ústředních mocností na východní frontě během první světové války po vojenské porážce a bolševické revoluci a následné kapitulaci Ruska.

Pozadí

Po Říjnové revoluci Rusko odmítlo účast ve válce, ale zároveň i Dohodou navrhovanou mírovou smlouvu. Ruská fronta se rozpadla, čehož využily Německo s Rakouskem-Uherskem k rozsáhlému útoku. Jeho výsledkem bylo zpětné dobytí území, z nichž byly v předchozích letech vytlačeny carskou armádou, tj. území dnešního Polska, a získání oblasti, na kterých je dnes Ukrajina a Pobaltí, jakož i bývalou Karskou oblast v Zakavkazsku.

Sovětská vláda Ruska tak byla 3. března 1918 v Brestu Litevském v dnešním Bělorusku nucena podepsat smlouvu o daleko nevýhodnějším míru, než jaký jí byl původně navrhován. V ní Rusko uznalo právo ústředních mocností na nově získaná území. Německé armády byly přesunuty na západní frontu, kde se schylovalo k rozhodujícím bojům první světové války.[1] Smlouva také zavazovala Sověty, aby na svém území nestrpěli vojenské oddíly nepřátelské ústředním mocnostem. To se mimo jiné týkalo i československých legionářů.[2]

Důsledky pro Rusko

Brestlitevský mír měl pro bolševické Rusko rozporuplné následky. Na straně jedné pomohl bolševikům získat čas na udržení výsledků své revoluce. Podle některých historiků Rusko obdrželo od Německa za ukončení východní fronty úplatek několik milionů marek ve zlatě.[zdroj?] Na straně druhé znamenal významné územní ztráty zhruba 1 milionu kilometrů čtverečních: Rusko přišlo o Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu, Bělorusko a Besarábii, tedy území, na kterém se nacházela přibližně čtvrtina jeho obyvatelstva i průmyslu a většina uhelných dolů.[3]

Proti brestlitevskému míru se sice postavil jeden z vůdců revoluce – Lev Trockij, ovšem Lenin měl silnější pozici. Ve výsledku bylo obětováno území ve prospěch ukončení války s Německem a upevnění bolševické moci.

Trvání účinnosti

Poté, co byly ústřední mocnosti koncem roku 1918 nuceny na západě kapitulovat a následně upadly do chaosu a rozvratu, ztratila smlouva na faktické účinnosti. Sovětské Rusko během několikaleté občanské války znovu ovládlo většinu Ukrajiny a Běloruska, v další expanzi na západ mu zabránila prohraná válka s Polskem. Formálně byl brestlitevský mír anulován podepsáním Rapallské smlouvy roku 1922.

Další ztracená území Sovětský svaz ovládl v různých fázích druhé světové války – Besarábii, Pobaltí, Kresy (západ dnešní Ukrajiny a Běloruska) – a získal i území, která Rusku nikdy předtím nepatřila (Podkarpatská Rus, Kalinigradská oblast, severní Bukovina). Na Finsku dobyl v Zimní válce pouze jihovýchodní pohraničí (Vyborg, Karélie) a oblast Petsamo u Severního ledového oceánu.

Odkazy

Reference

  1. ↑ PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 37–40. 
  2. ↑ Pacner (2012), s. 62–66.
  3. ↑ KEEGAN, John. The First World War. New York: Vintage Books, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0375700453. S. 341-342. (anglicky) 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Map Treaty of Brest-Litovsk-cs.svg
Důsledky Brest-litevského míru