Brisbane International
Brisbane International | |
---|---|
Brisbane International presented by Evie | |
Aréna Pata Raftera | |
Založeno | 1972 v Adelaide (muži) 1997 v Gold Coast (ženy) |
Odehráno | Brisbane International 2024 |
Místo | Brisbane Austrálie |
Dějiště | Queensland Tennis Centre |
Souřadnice | 27°31′30″ j. š., 153°0′26″ v. d. |
Povrch | tvrdý – Greenset Cushion / venku |
Období | leden |
Ředitel | Cameron Pearson[1] |
Poznámka | úvodní turnaj sezóny |
ATP Tour | |
1972–1989 | Grand Prix World Series |
1990–1999 | ATP World Series |
2000–2008 | ATP International Series |
2009– | ATP Tour 250 |
Soutěže | 32 dvouhra (24 kval.) / 24 čtyřhra |
Dotace | 739 945 USD (2024) |
WTA Tour | |
1997–2008 | Tier III |
2009–2011 | WTA International |
2012–2020 | WTA Premier |
2021– | WTA 500 |
Soutěže | 48 dvouhra (24 kval.) / 24 čtyřhra |
Dotace | 1 736 763 USD (2024) |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Brisbane International, oficiálně Brisbane International presented by Evie, je profesionální tenisový turnaj mužů a žen hraný v australském Brisbane. Dějištěm konání se stal areál Tennyson Tennis Centre s tvrdým povrchem Greenset Cushion, který v roce 2020 nahradil Plexicushion.
Ženská část se hraje od roku 1997 na okruhu WTA Tour, kdy odstartovala v Gold Coast. V sezóně 2021 se stala součástí kategorie WTA 500. Mezi roky 2012–2020 byla hrána v kategorii Premier. Mužská část byla založena roku 1972 v Adelaide. K přesunu a sloučení obou turnajů do Brisbane došlo v sezóně 2009. Na okruhu ATP Tour roku 2009 muží hrají v kategorii ATP Tour 250. V letech 2020–2023 byla jejich polovina nahrazena týmovými soutěžemi, ATP Cupem a United Cupem.
Turnaj probíhá v lednovém termínu jako úvodní díl Australian Open Series v rámci přípravy na vrchol australské letní sezóny, grandslamové Australian Open. Vlastníkem a spoluorganizátorem je národní tenisový svaz Tennis Australia. V rámci brisbaneského dějiště drží nejvyšší počet tří singlových titulů Češka Karolína Plíšková. Mezi muži jsou rekordmany dvojnásobní vítězové, Brit Andy Murray s Bulharem Grigorem Dimitrovem.
Historie
1972: Mužský turnaj na okruhu Grand Prix
Historie turnaje Brisbane International sahá do počátku 70. let dvacátého století. V roce 1970 vznikl profesionální okruh Grand Prix, který byl dalších devatenáct let pořádán po boku paralelního okruhu World Championship Tennis. V kalendáři mužské Grand Prix došlo v období kolem grandslamu Australian Open, tehdy hraného v Brisbane, k založení queenslandské série turnajů označované jako jihozápadní pacifická sezóna (South West Pacific season), jíž tvořily události v Sydney, tasmánském Hobartu a novozélandském Aucklandu. Čtvrtým v pořadí se stal turnaj v Adelaide, jehož první ročník proběhl již v roce 1889. Poté se konal na trávě jako amatérský turnaj nazvaný State championship.
V roce 1972 získal turnaj profesionální status a premiérový ročník tohoto charakteru se odehrál pod jménem South Australian Tennis Championships. Vítězem travnaté akce se stal sovětský tenista Alex Metreveli, když ve finále přehrál Australana Kima Warwicka. Čtyřhra se nehrála. Ženská část ročníku 1972 však nezískala místo na ženském okruhu Grand Prix, ani v rámci okruhu WTA sponzorovaném Virginia Slims, a amatérskou událost ovládla australská hráčka Evonne Goolagongová.[2]
Následující ročníky byly charakterizovány nepravidelností konání, když se adelaidský turnaj stal součástí profesionálního okruhu v letech 1974 a 1977, sponzorovaný firmou Marlboro a pojmenovaný South Australian Men's Tennis Classic.[3] Od sezóny 1979 získal název South Australian Open na řadu ročníků[4] a od roku 1981 byl hrán pravidelně s roční periodicitou. Na počátku osmdesátých let se v termínové listině Grand Prix přesunul z ledna na prosinec. V roce 1987 se stal zahajovacím turnajem celé mužské sezóny, když se datum jeho konání vrátilo na leden, v návaznosti na přesun Australian Open, z něhož se stal první Grand Slam kalendářního roku. Poté, co v roce 1988 opustil australský major travnatý povrch, uskutečnilo změnu na tvrdý povrch i Adelaide. V průběhu osmdesátých let se mezi australské šampiony zařadili Wally Masur, Mark Kratzmann, Mark Woodforde či Darren Cahill.
1990: Součást ATP Tour
Od sezóny 1990 se turnaj včlenil do kalendáře nově založeného okruhu ATP Tour, když byl zapsán do kategorie ATP World Series, což doprovodila i aktualizace názvu v podobě Australian Men's Hardcourt Championships s odměnami hráčům v rozmezí 93–125 000 dolarů. Kategorie se v roce 2000 přejmenovala na ATP International Series.
1997: Založení ženského turnaje WTA Tour
Roku 1997 se softwarová společnost Corel Corporation stala sponzorem nově zřízeného turnaje žen na okruhu WTA Tour. Dějištěm se staly otevřené dvorce s tvrdým povrchem areálu Resort Tennis Centre in Hope Island v queenslandském Gold Coast. Hrálo se na jeho předměstí Hope Island.[5] Událost pod jménem Gold Coast Classic se zařadila do kategorie Tier III a spolu s mužským turnajem v Adelaide vytvořila zahajovací akci profesionálních sezón.
Ženskou přípravu na melbournský grandslam, v nižší úrovni okruhu WTA, vyhrály Jelena Lichovcevová, Ai Sugijamová, Justine Heninová, Patty Schnyderová či Venus Williamsová. V letech 1998–2002 se turnaj konal pod oficiálním názvem Thalgo Australian Women's Hardcourts. Od roku 2003 se na tři sezóny generálním sponzorem stala firma Uncle Tobys, což se odrazilo ve jménu Uncle Tobys Hardcourts. V období 2006–2008 pak označení znělo Mondial Australian Women's Hardcourts.[5]
2009: Přesun do Brisbane a sloučení mužské a ženské poloviny
V souvislosti s reorganizací kategorií pofesionálních okruhů ATP a WTA došlo v roce 2009 k přestěhování mužské i ženské části turnaje do Brisbane. Rozhodnutí o sloučení obou událostí – Next Generation Adelaide International a Mondial Australian Women's Hardcourts, padlo již v sezóně 2006, s cílem vytvořit velký turnaj podobný Sydney International a zvýšit tím konkurenceschopnost vůči současně probíhajícím tenisovým akcím v cizině.[6] Muži byli zařazeni do nové kategorie ATP World Tour 250 a ženám patřila kategorie WTA International, kterou v roce 2012 nahradila kvalitativně vyšší WTA Premier.
Prezident národního svazu Tennis Australia Steve Wood sloučení a přesun komentoval slovy: „Jedním z důvodů, proč jsme se tak rozhodli učinit byl fakt, že v cizině vzrostl počet lukrativně atraktivních turnajů fungujících jako příprava na Australian Open, které nabízejí nejlepším hráčům možnost většího výběru k přípravě na úvodní Grand Slam. […] Takže jsme chtěli, aby se tenisté chystající se na Australian Open rozhodli pro přípravu tady v Austrálii.“[6] První ročník přesunutého Brisbane International se uskutečnil během ledna 2009 v nově vystavěném areálu Tennyson Tennis Centre, s centrálním dvorcem pojmenovaném po Patricku Rafterovi. Singlové tituly na něm získali Čech Radek Štěpánek a Běloruska Viktoria Azarenková.[7][8]
2020 a 2024: Pokračování žen, týmové soutěže v Brisbane a návrat individuálního turnaje
Řídící organizace okruhu ATP Tour nahradila mužský turnaj od sezóny 2020, spolu se Sydney International, obnovenou událostí v Adelaide. Důvodem se stala nově založená mužská týmová soutěž ATP Cup, probíhající v Perthu, Sydney a Brisbane,[9][10] kde zůstala ženská polovina. První trojnásobnou šampiónkou ve dvouhře se v roce 2020 stala Češka Karolína Plíšková.[11] V mužském singlu se prvním dvojnásobným vítězem stal Brit Andy Murray, kterého dvěma triumfy z let 2017 a 2024 napodobil Bulhar Grigor Dimitrov.
V roce 2023 nahradila mužský ATP Cup smíšená týmová soutěž mužů a žen United Cup, kterou v roce 2024 v Brisbane vystřídal obnovený individuální turnaj.
Přehled finále
Mužská dvouhra
Místo | rok | vítěz | finalista | výsledek |
---|---|---|---|---|
Brisbane | 2024 | Grigor Dimitrov | Holger Rune | 7–6 (7–5), 6–4 |
2023 | hrán United Cup | |||
2022 | hrán ATP Cup | |||
2020 | ||||
2019 | Kei Nišikori | Daniil Medveděv | 6–4, 3–6, 6–2 | |
2018 | Nick Kyrgios | Ryan Harrison | 6–4, 6–2 | |
2017 | Grigor Dimitrov | Kei Nišikori | 6–2, 2–6, 6–3 | |
2016 | Milos Raonic | Roger Federer | 6–4, 6–4 | |
2015 | Roger Federer | Milos Raonic | 6–4, 6–7(2–7), 6–4 | |
2014 | Lleyton Hewitt | Roger Federer | 6–1, 4–6, 6–3 | |
2013 | Andy Murray | Grigor Dimitrov | 7–6, 6–4 | |
2012 | Andy Murray | Alexandr Dolgopolov | 6–1, 6–3 | |
2011 | Robin Söderling | Andy Roddick | 6–3, 7–5 | |
2010 | Andy Roddick | Radek Štěpánek | 7–6(7–2), 7–6(9–7) | |
2009 | Radek Štěpánek | Fernando Verdasco | 3–6, 6–3, 6–4 | |
Adelaide | 2008 | Michaël Llodra | Jarkko Nieminen | 6–3, 6–4 |
2007 | Novak Djoković | Chris Guccione | 6–3, 6–7(6–8), 6–4 | |
2006 | Florent Serra | Xavier Malisse | 6–3, 6–4 | |
2005 | Joachim Johansson | Taylor Dent | 7–5, 6–3 | |
2004 | Dominik Hrbatý | Michaël Llodra | 6–4, 6–0 | |
2003 | Nikolaj Davyděnko | Kristof Vliegen | 6–2, 7–6(7–3) | |
2002 | Tim Henman | Mark Philippoussis | 6–4, 6–7(6–8), 6–3 | |
2001 | Tommy Haas | Nicolás Massú | 6–3, 6–1 | |
2000 | Lleyton Hewitt | Thomas Enqvist | 3–6, 6–3, 6–2 | |
1999 | Thomas Enqvist | Lleyton Hewitt | 4–6, 6–1, 6–2 | |
1998 | Lleyton Hewitt | Jason Stoltenberg | 3–6, 6–3, 7–6(7–4) | |
1997 | Todd Woodbridge | Scott Draper | 6–2, 6–1 | |
1996 | Jevgenij Kafelnikov | Byron Black | 7–6(7–0), 3–6, 6–1 | |
1995 | Jim Courier | Arnaud Boetsch | 6–2, 7–5 | |
1994 | Jevgenij Kafelnikov | Alexandr Volkov | 6–4, 6–3 | |
1993 | Nicklas Kulti | Christian Bergström | 3–6, 7–5, 6–4 | |
1992 | Goran Ivanišević | Christian Bergström | 1–6, 7–6(7–5), 6–4 | |
1991 | Nicklas Kulti | Michael Stich | 6–3, 1–6, 6–2 | |
1990 | Thomas Muster | Jimmy Arias | 3–6, 6–2, 7–5 | |
1989 | Mark Woodforde | Patrik Kühnen | 7–5, 1–6, 7–5 | |
1988 | Mark Woodforde | Wally Masur | 6–2, 6–4 | |
1987 | Wally Masur | Bill Scanlon | 6–4, 7–6 | |
1986 | turnaj se nekonal | |||
1985 | Eddie Edwards | Peter Doohan | 6–2, 6–4 | |
1984 | Peter Doohan | Huub van Boeckel | 1–6, 6–1, 6–4 | |
1983 | Mike Bauer | Miloslav Mečíř | 3–6, 6–4, 6–1 | |
1982 | Mike Bauer | Chris Johnstone | 4–6, 7–6, 6–2 | |
1981 | Mark Edmondson | Brad Drewett | 7–5, 6–2 | |
1980 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1979 | Kim Warwick | Bernard Mitton | 7–5, 6–4 | |
1978 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1977 | Victor Amaya | Brian Teacher | 6–1, 6–4 | |
1976 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1975 | ||||
1974 | Dick Stockton | Geoff Masters | 6–2, 6–3, 6–2 | |
1973 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1972 | Alex Metreveli | Kim Warwick | 6–3, 6–3, 7–6 |
Ženská dvouhra
Mužská čtyřhra
Místo | rok | vítězové | finalisté | výsledek |
---|---|---|---|---|
Brisbane | 2024 | Lloyd Glasspool Jean-Julien Rojer | Kevin Krawietz Tim Pütz | 7–6(7–3), 5–7, [12–10] |
2023 | hrán United Cup | |||
2022 | hrán ATP Cup | |||
2020 | ||||
2019 | Marcus Daniell Wesley Koolhof | Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–4, 7–6(8-6) | |
2018 | Henri Kontinen John Peers | Leonardo Mayer Horacio Zeballos | 3–6, 6–3, [10–2] | |
2017 | Thanasi Kokkinakis Jordan Thompson | Gilles Müller Sam Querrey | 7–6(9–7), 6–4 | |
2016 | Henri Kontinen John Peers | James Duckworth Chris Guccione | 7–6(7–4), 6–1 | |
2015 | Jamie Murray John Peers | Alexandr Dolgopolov Kei Nišikori | 6–3, 7–6(7–4) | |
2014 | Mariusz Fyrstenberg Daniel Nestor | Juan Sebastián Cabal Robert Farah Maksúd | 6–7(4–7), 6–4, [10–7] | |
2013 | Marcelo Melo Tommy Robredo | Eric Butorac Paul Hanley | 4–6, 6–1, [10–5] | |
2012 | Daniel Nestor Max Mirnyj | Jürgen Melzer Philipp Petzschner | 6–1, 6–2 | |
2011 | Lukáš Dlouhý Paul Hanley | Robert Lindstedt Horia Tecău | 6–4skreč | |
2010 | Jérémy Chardy Marc Gicquel | Lukáš Dlouhý Leander Paes | 6–3, 7–6(7–5) | |
2009 | Marc Gicquel Jo-Wilfried Tsonga | Fernando Verdasco Mischa Zverev | 6–4, 6–3 | |
Adelaide | 2008 | Martín García Marcelo Melo | Chris Guccione Robert Smeets | 6–3, 3–6, [10–7] |
2007 | Wesley Moodie Todd Perry | Novak Djoković Radek Štěpánek | 6–3, 4–6, [15–13] | |
2006 | Jonatan Erlich Andy Ram | Paul Hanley Kevin Ullyett | 7–6(7–4), 7–6(12–10) | |
2005 | Xavier Malisse Olivier Rochus | Simon Aspelin Todd Perry | 7–6(7–5), 6–4 | |
2004 | Bob Bryan Mike Bryan | Arnaud Clément Michaël Llodra | 7–5, 6–3 | |
2003 | Jeff Coetzee Chris Haggard | Max Mirnyj Jeff Morrison | 2–6, 6–4, 7–6(9–7) | |
2002 | Wayne Black Kevin Ullyett | Bob Bryan Mike Bryan | 7–5, 6–2 | |
2001 | David Macpherson Grant Stafford | Wayne Arthurs Todd Woodbridge | 6–7(5–7), 6–4, 6–4 | |
2000 | Mark Woodforde Todd Woodbridge | Lleyton Hewitt Sandon Stolle | 6–4, 6–2 | |
1999 | Gustavo Kuerten Nicolás Lapentti | Jim Courier Patrick Galbraith | 6–4, 6–4 | |
1998 | Joshua Eagle Andrew Florent | Ellis Ferreira Rick Leach | 6–4, 6–7, 6–3 | |
1997 | Patrick Rafter Bryan Shelton | Todd Woodbridge Mark Woodforde | 6–4, 1–6, 6–3 | |
1996 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | Jonas Björkman Tommy Ho | 7–5, 7–6 | |
1995 | Jim Courier Patrick Rafter | Byron Black Grant Connell | 7–6, 6–4 | |
1994 | Mark Kratzmann Andrew Kratzmann | David Adams Byron Black | 6–4, 6–3 | |
1993 | Todd Woodbridge Mark Woodforde | John Fitzgerald Laurie Warder | 6–4, 7–5 | |
1992 | Goran Ivanišević Marc Rosset | Mark Kratzmann Jason Stoltenberg | 7–6, 7–6 | |
1991 | Wayne Ferreira Stefan Kruger | Paul Haarhuis Mark Koevermans | 6–4, 4–6, 6–4 | |
1990 | Andrew Castle Nduka Odizor | Alexander Mronz Michiel Schapers | 7–6, 6–2 | |
1989 | Neil Broad Stefan Kruger | Mark Kratzmann Glenn Layendecker | 6–2, 7–6 | |
1988 | Darren Cahill Mark Kratzmann | Carl Limberger Mark Woodforde | 4–6, 6–2, 7–5 | |
1987 | Ivan Lendl Bill Scanlon | Peter Doohan Laurie Warder | 6–7, 6–3, 6–4 | |
1986 | turnaj se nekonal | |||
1985 | Mark Edmondson Kim Warwick | Nelson Aerts Tomm Warneke | 6–4, 6–4 | |
1984 | Broderick Dyke Wally Masur | Peter Doohan Brian Levine | 4–6, 7–5, 6–1 | |
1983 | Craig Miller Eric Sherbeck | Broderick Dyke Rod Frawley | 6–3, 4–6, 6–4 | |
1982 | Pat Cash Chris Johnstone | Broderick Dyke Wayne Hampson | 6–3, 6–7, 7–6 | |
1981 | Colin Dibley Chris Kachel | Eddie Edwards Craig Edwards | 6–3, 6–4 | |
1980 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1979 | Colin Dibley John James | John Alexander Phil Dent | 6–7, 7–6, 6–4 | |
1978 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1977 | Cliff Letcher Dick Stockton | Syd Ball Kim Warwick | 6–3, 6–4 | |
1976 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1975 | ||||
1974 | Grover Raz Reid Allan Stone | Mike Estep Paul Kronk | 7–6, 6–4 | |
1973 | turnaj nebyl součástí okruhu | |||
1972 | čtyřhra nehrána |
Ženská čtyřhra
Galerie
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brisbane International na anglické Wikipedii.
- ↑ Osaka practices in Brisbane ahead of her return. ESPN [online]. 2023-12-28 [cit. 2024-01-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Miss Goolagong Voted Woman Athlete of Year [online]. Associated Press, 1972-01-22 [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Teacher and Pasarell Gain Aussie Semifinals [online]. United Press International, 1977-01-16 [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Warwick Tops Mitton, 7-6, 6-4 [online]. Associated Press, 1979-12-17 [cit. 2008-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (anglicky)
- ↑ a b Sony Ericsson WTA Tour Final Results: 1971-2007 [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-12-2008. (anglicky)
- ↑ a b PEARCE, Linda. Adelaide event shifts to Brisbane [online]. 2006-07-08 [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ atpworldtour.com Brisbane International profile [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ sonyericssonwtatour.com Brisbane International profile [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-01-2009. (anglicky)
- ↑ VOJKŮVKA, Jan. ATP oznámila kalendář pro rok 2020 s ATP Cupem. Přinese i plošné zavedení kritizované novinky [online]. Tenisový svět, 2019-03-13 [cit. 2019-05-01]. [ATP oznámila kalendář pro rok 2020 s ATP Cupem. Přinese i plošné zavedení kritizované novinky Dostupné online].
- ↑ ATP Tour. New ATP-WTA tournament for Adelaide in 2020 [online]. Sport24.com, 2019-05-01 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Karolína Plíšková v Brisbane slaví "hattrick" a poprvé obhájila titul. Ve finále porazila Keysovou a má 16. trofej [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brisbane International na Wikimedia Commons
- Brisbane International – oficiální stránky (anglicky)
- Brisbane International na ATP Tour (anglicky)
- Brisbane International na WTA Tour (anglicky)
Média použitá na této stránce
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Při zobrazení tohoto souboru lze snadno přidat orámování
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Made by author of Xramp, first uploaded by Denelson83 as Flag of Ecuador.svg, modifications by Husunqu.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Autor: tripletrouble, Licence: CC BY-SA 2.0
Daniela Hantuchová hitting a backhand in Brisbane.
Flag of South Africa, used between 1928 and 1982. It is identical to the 1982 to 1994 version except that the shade of blue is darker. It is also known as the "Oranje-Blanje-Blou".
Autor: Kgbo, Licence: CC BY-SA 4.0
Pat Rafter Arena, Queensland Tennis Centre
Autor: Seamonkey210, Licence: CC BY-SA 3.0
Inside of Pat Rafter Arena during a day session.
Autor: tripletrouble, Licence: CC BY-SA 2.0
Novak Đoković at 2009 Brisbane International, Brisbane, Australia.
Autor: tripletrouble, Licence: CC BY-SA 2.0
Tennyson Tennis Centre's Pat Rafter Arena at sunset during the 2009 Brisbane International
Autor: Rae Allen, Licence: CC BY 2.0
Lucie Hradecká getting ready to serve - lost in 3 sets -Tennis from the Brisbane International 2013
Autor: tripletrouble, Licence: CC BY-SA 2.0
Fernando Verdasco at the 2009 Brisbane International, during his first round match against Bernard Tomic
Autor: Richard Fisher, Licence: CC BY 2.0
Ana Ivanović at 2009 Brisbane International, Brisbane, Australia.
Autor: tripletrouble, Licence: CC BY-SA 2.0
Queensland Tennis Centre, Pat Rafter Arena site of the Brisbane International