Brisbane International 2014
| Brisbane International 2014 | |
|---|---|
| Datum | 29. prosince 2013 – 5. ledna 2014 |
| Ročník | 6. |
| Místo | Brisbane, Austrálie |
| Kategorie | ATP 250 series |
| Kategorie | WTA Premier |
| Dotace | 511 825 USD (muži) 1 000 000 USD (ženy) |
| Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 30 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tvrdý / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Lleyton Hewitt | |
| ženská dvouhra | |
 Serena Williamsová | |
| mužská čtyřhra | |
 Mariusz Fyrstenberg /  Daniel Nestor | |
| ženská čtyřhra | |
 Alla Kudrjavcevová / Anastasia Rodionovová | |
| Brisbane International | |
< 2013 2015 > | |
Brisbane International 2014 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Queensland Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Konal se na úvod sezóny mezi 29. prosincem 2013 až 5. lednem 2014 v brisbaneském Tennysonu jako šestý ročník turnaje.
Mužská polovina se řadila do kategorie ATP World Tour 250 a její dotace činila 511 825 amerických dolarů. Ženská část s rozpočtem 1 milion dolarů byla součástí kategorie WTA Premier Tournaments. Turnaj představoval první událost Australian Open Series s vrcholem – úvodním grandslamem roku, Australian Open.
Dne 24. července 2013 bylo oznámeno, že bývalá světová jednička a držitel 17 grandslamů Roger Federer potvrdil premiérový start na brisbaneském turnaji, když porušil tradiční účast na události hrané na Středním východě, kterou otevíral sezóny.[1] Tato zpráva byla pasována „na největší prohlášení v historii Brisbane International“.[2][3] Dalšími tenisty, kteří přislíbili účast se stali obhájkyně titulu Serena Williamsová, úřadující šampiónka Australian Open Viktoria Azarenková, finalistka Wimbledonu 2013 Sabine Lisická a historicky nejmladší mužská světová jednička Lleyton Hewitt.[4][5]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | Vítězové | F | SF | ČF | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 | 0 |
| čtyřhra mužů | 0 | |||||||||
| dvouhra žen | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 18 | 13 | 1 |
| čtyřhra žen | 1 | |||||||||
Finanční odměny
| Soutěž | Vítězové | Finále | Semifinále | Čtvrtfinále | 16 v kole | 32 v kole | Q3 | Q2 | Q1 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | $82 040 | $43 210 | $23 405 | $13 335 | $7 860 | $4 655 | $750 | $360 | |
| čtyřhra mužů* | $24 920 | $13 100 | $7 100 | $4 060 | $2 380 | ||||
| dvouhra žen | $196 670 | $104 890 | $56 298 | $21 780 | $11 681 | $6 371 | $3 327 | $1 770 | $1 003 |
| čtyřhra žen* | $44 835 | $23 597 | $12 979 | $6 607 | $3 581 | ||||
| * – částka na pár | |||||||||
Dvouhra mužů
Nasazení
| Stát | Hráč | ATP1 | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Švýcarsko | Roger Federer | 6. | 1. |
 Japonsko | Kei Nišikori | 17. | 2. |
 Francie | Gilles Simon | 19. | 3. |
 Jižní Afrika | |||
 Bulharsko | Grigor Dimitrov | 23. | 5. |
 Španělsko | Feliciano López | 28. | 6. |
| Rusko | Dmitrij Tursunov | 29. | 7. |
| Francie | Jérémy Chardy | 34. | 8. |
- 1 Žebříček ATP k 23. prosinci 2013.
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
The following players received entry as a lucky losers:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč | Stát | Hráč | ATP1 | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Nizozemsko | Jean-Julien Rojer |  Rumunsko | Horia Tecău | 38. | 1. |
| Polsko | Mariusz Fyrstenberg | Kanada | Daniel Nestor | 45. | 2. |
 Spojené království | Jamie Murray | Austrálie | John Peers | 59. | 3. |
 Kolumbie | Juan Sebastián Cabal | Kolumbie | Robert Farah | 91. | 4. |
- 1 Žebříček ATP k 23. prosinci 2013; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru.
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka | WTA1 | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Spojené státy | Serena Williamsová | 1. | 1. |
 Bělorusko | Viktoria Azarenková | 2. | 2. |
| Rusko | Maria Šarapovová[6] | 4. | 3. |
 Srbsko | Jelena Jankovićová | 8. | 4. |
 Německo | Angelique Kerberová | 9. | 5. |
 Dánsko | |||
| Německo | Sabine Lisická | 15. | 7. |
| Španělsko | Carla Suárezová Navarrová | 17. | 8. |
 Slovensko | Dominika Cibulková | 23. | 9. |
- 1 Žebříček WTA k 23. prosinci 2013.
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
Ashleigh Bartyová
Alla Kudrjavcevová- Alexandra Panovová
Heather Watsonová
Sie Šu-wej – jako šťastná poražená
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- v průběhu turnaje
Skrečování
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka | Stát | Hráčka | WTA1 | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Česko | Květa Peschkeová |  Slovinsko | Katarina Srebotniková | 22. | 1. |
 Tchaj-wan | Sie Šu-wej | Srbsko | Jelena Jankovićová | 23. | 2. |
| Austrálie | Ashleigh Bartyová | Austrálie | Casey Dellacquová | 23. | 3. |
| Tchaj-wan | Čan Chao-čching | Spojené státy | Liezel Huberová | 48. | 4. |
- 1 Žebříček WTA k 23. prosinci 2013; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členek páru.
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu:
Odlášení
- v průběhu turnaje
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Lleyton Hewitt vs.
Roger Federer, 6–1, 4–6, 6–3
Ženská dvouhra
Serena Williamsová vs. 
Viktoria Azarenková, 6–4, 7–5
Mužská čtyřhra
Mariusz Fyrstenberg / 
Daniel Nestor vs. 
Juan Sebastián Cabal / Robert Farah, 6–7(4–7), 6–4, [10–7]
Ženská čtyřhra
- Alla Kudrjavcevová / Anastasia Rodionovová vs.
Kristina Mladenovicová / 
Galina Voskobojevová, 6–3, 6–1
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2014 Brisbane International na anglické Wikipedii.
- ↑ Roger Federer to play Brisbane International tennis tournament, The Age, 24 July 2013
- ↑ Roger Federer to play in Queensland, The Age, 24 July 2013
- ↑ Federer to start 2014 season in Brisbane, Eurosport, 24 July 2013
- ↑ Serena Williams and Lleyton Hewitt confirmed to play Brisbane International, ABC Grandstand Sport (Australian Broadcasting Corporation), 2 October 2013
- ↑ Victoria Azarenka to play Brisbane International in Australian Open build-up, ABC Grandstand Sport (Australian Broadcasting Corporation), 24 October 2013
- ↑ Maria Sharapova to make tennis comeback at Brisbane International [online]. news.com.au [cit. 2013-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-08. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
.svg)
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
.svg)
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
.svg)
.svg)
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
| zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
| žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
| červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
| modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
| bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
| černá | rendered as RGB 0 0 0 |
.svg)
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
