Brisbane International 2015
Brisbane International 2015 | |
---|---|
Datum | 4.–11. ledna 2015 |
Ročník | 7. |
Místo | Brisbane, Austrálie |
Kategorie | ATP 250 series |
Kategorie | WTA Premier |
Dotace | 494 310 USD (muži) 1 000 000 USD (ženy) |
Soutěže | 28 dvouhra / 16 čtyřhra (muži) 30 dvouhra / 16 čtyřhra (ženy) |
Povrch | tvrdý / venku |
Vítězové | |
mužská dvouhra | |
Roger Federer | |
ženská dvouhra | |
Maria Šarapovová | |
mužská čtyřhra | |
Jamie Murray / John Peers | |
ženská čtyřhra | |
Martina Hingisová / Sabine Lisická | |
Brisbane International | |
< 2014 2016 > | |
Brisbane International 2015 byl společný tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v areálu Queensland Tennis Centre na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem. Konal se na úvod sezóny mezi 4. až 10. lednem 2015 v brisbaneském Tennysonu jako sedmý ročník turnaje.
Mužská polovina se řadila do kategorie ATP World Tour 250 a její dotace činila 494 310 amerických dolarů. Ženská část s rozpočtem 1 milion dolarů byla součástí kategorie WTA Premier Tournaments. Turnaj představoval první událost Australian Open Series s vrcholem – úvodním grandslamem roku, Australian Open.
Nejvýše nasazenými tenisty v singlových soutěžích se stali světové dvojky Roger Federer ze Švýcarska[1] a Maria Šarapovová z Ruska. Oba naplnili žebříčkové předpoklady favoritů. když dvouhry vyhráli. Federer finálovou výhrou zaznamenal jubilejní 1000. vítězný zápas v profesionálním tenisu a zařadil se tak po bok Jimmyho Connorse (1 253) a Ivana Lendla (1 071) jako třetí hráč, jenž tohoto výkonu dosáhl.[2]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q | Q3 | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů | 250 | 150 | 90 | 45 | 20 | 0 | 12 | 6 | 0 | 0 |
čtyřhra mužů | 0 | |||||||||
dvouhra žen | 470 | 305 | 185 | 100 | 55 | 1 | 25 | 18 | 13 | 1 |
čtyřhra žen | 1 |
Finanční odměny
Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | Q3 | Q2 | Q1 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
dvouhra mužů | $82 040 | $43 210 | $23 405 | $13 335 | $7 860 | $4 655 | $750 | $360 | |
čtyřhra mužů | $24 920 | $13 100 | $7 100 | $4 060 | $2 380 | ||||
dvouhra žen | $195 026 | $104 014 | $55 827 | $22 141 | $11 874 | $6 477 | $3 327 | $1 770 | $1 003 |
čtyřhra žen | $45 576 | $23 987 | $13 194 | $6 716 | $3 640 | ||||
* – částka na pár |
Dvouhra mužů
Nasazení
Stát | Hráč | ATP | Nasazení |
---|---|---|---|
Švýcarsko | Roger Federer | 2 | 1 |
Japonsko | Kei Nišikori | 5 | 2 |
Kanada | Milos Raonic | 8 | 3 |
Bulharsko | Grigor Dimitrov | 11 | 4 |
Jižní Afrika | Kevin Anderson | 16 | 5 |
Francie | Gilles Simon | 21 | 6 |
Ukrajina | Alexandr Dolgopolov | 23 | 7 |
Francie | Julien Benneteau | 25 | 8 |
Žebříček ATP k 29. prosinci 2014 |
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Marin Čilić → nahradil jej Andrej Golubjev
- Donald Young → nahradil jej Marinko Matosevic
- Juan Martín del Potro → nahradil jej Samuel Groth
Mužská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráč | Stát | Hráč | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | Rumunsko | Horia Tecău | 32 | 1 |
Indie | Rohan Bopanna | Kanada | Daniel Nestor | 34 | 2 |
Švédsko | Robert Lindstedt | Polsko | Marcin Matkowski | 40 | 3 |
Spojené státy | Eric Butorac | Austrálie | Samuel Groth | 51 | 4 |
Žebříček ATP k 29. prosinci 2014; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členů páru. |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Ženská dvouhra
Nasazení
Stát | Hráčka | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|
Rusko | Maria Šarapovová | 2 | 1 |
Srbsko | Ana Ivanovićová | 7 | 2 |
Německo | Angelique Kerberová | 9 | 3 |
Slovensko | Dominika Cibulková | 11 | 4 |
Německo | Andrea Petkovicová | 13 | 5 |
Srbsko | Jelena Jankovićová | 16 | 6 |
Španělsko | Carla Suárezová Navarrová | 17 | 7 |
Žebříček WTA k 5. lednu 2014 |
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:
- Madison Brengleová
- Darja Gavrilovová
- Jaroslava Švedovová
- Lesja Curenková
- Alla Kudrjavcevová – jako šťatná poražená
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Camila Giorgiová (poranění ústní dutiny) → nahradila ji Bethanie Matteková-Sandsová (chráněný žebříček)
- Garbiñe Muguruzaová (poranění hlezna) → nahradila ji Alla Kudrjavcevová
Ženská čtyřhra
Nasazení
Stát | Hráčka | Stát | Hráčka | WTA | Nasazení |
---|---|---|---|---|---|
Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Indie | Sania Mirzaová | 11 | 1 |
Spojené státy | Raquel Kopsová-Jonesová | Spojené státy | Abigail Spearsová | 24 | 2 |
Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching | Česko | Květa Peschkeová | 36 | 3 |
Francie | Caroline Garciaová | Slovinsko | Katarina Srebotniková | 36 | 4 |
Žebříček WTA k 29. prosinci 2014; číslo je součtem žebříčkového postavení obou členek páru |
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu:
- Ana Ivanovićová / Angelique Kerberová
- Mirjana Lučićová Baroniová / Lisa Raymondová
- Darja Gavrilovová / Storm Sandersová
Přehled finále
Mužská dvouhra
- Roger Federer vs. Milos Raonic, 6–4, 6–7(2–7), 6–4.[3]
Ženská dvouhra
- Maria Šarapovová vs. Ana Ivanovićová 6–7(4–7), 6–3, 6–3[4]
Mužská čtyřhra
- Jamie Murray / John Peers vs. Alexandr Dolgopolov / Kei Nišikori, 6–3, 7–6(7–4).[5]
Ženská čtyřhra
- Martina Hingisová / Sabine Lisická vs. Caroline Garciaová / Katarina Srebotniková, 6–2, 7–5, 6–2, 7–5.[6]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2015 Brisbane International na anglické Wikipedii.
- ↑ Roger Federer makes good on promise to play in Brisbane Archivováno 7. 9. 2014 na Wayback Machine., The Courier Mail, 1 September 2014
- ↑ 1000. vítězství! Federer se zařadil po bok Connorse a Lendla. Sport.cz [online]. Rev. 2015-01-11 [cit. 2015-01-12]. Dostupné online.
- ↑ Roger Federer in 1,000th career win with Brisbane International title [online]. BBC Sport, 11 January 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Maria Sharapova Beats Ana Ivanovic for Title in Brisbane [online]. The New York Times, 11 January 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Jamie Murray & John Peers win Brisbane International title [online]. BBC Sport, 11 January 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis: Lisicki und Hingis triumphieren in Brisbane [online]. Spiegel Online, 10 January 2015 [cit. 2015-01-11]. Dostupné online. (German)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Brisbane International 2015 na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“