Brisbane International 2024
| Brisbane International 2024 | |
|---|---|
 Pat Rafter Arena se zataženou střechou | |
| Datum | 31. prosince 2023 – 7. ledna 2024 |
| Ročník | 13. |
| Místo | Brisbane, Austrálie |
| Dějiště | Queensland Tennis Centre |
| Kategorie | ATP Tour 250 |
| Kategorie | WTA 500 |
| Dotace | 739 945 USD (muži) 1 736 763 USD (ženy) |
| Ředitel | Cameron Pearson |
| Soutěže | 32 dvouhra / 24 čtyřhra (muži) 48 dvouhra / 24 čtyřhra (ženy) |
| Povrch | tvrdý – GreenSet / venku |
| Vítězové | |
| mužská dvouhra | |
 Grigor Dimitrov | |
| ženská dvouhra | |
 Jelena Rybakinová | |
| mužská čtyřhra | |
 Lloyd Glasspool /  Jean-Julien Rojer | |
| ženská čtyřhra | |
 Ljudmyla Kičenoková /  Jeļena Ostapenková | |
| Brisbane International | |
Brisbane International 2024 byl společný tenisový turnaj na profesionálních okruzích mužů ATP Tour a žen WTA Tour, hraný v Queenslandském tenisovém centru. Třináctý ročník Brisbane International probíhal mezi 31. prosincem 2023 a 7. lednem 2024 v australském Brisbane, metropoli státu Queensland, na dvorcích s tvrdým povrchem GreenSet.[1]
Mužská polovina se na okruh vrátila poprvé od roku 2019. S dotací 739 945 dolary patřila do kategorie ATP Tour 250.[1] Ženská část, hraná prmiérově od sezóny 2020, disponovala rozpočtem 1 736 763 dolarů v kategorii WTA 500.[2][1] Nejvýše nasazenými singlisty se stali osmý hráč žebříčku Holger Rune z Dánska a světová dvojka Aryna Sabalenková. Oba prohráli finálové zápasy. Jako poslední přímí účastníci do dvouher nastoupili australský 66. tenista pořadí Christopher O’Connell a 79. žena klasifikace Viktorija Tomovová z Bulharska.[2][3][4]
V Brisbane se na okruh vrátily bývalé světové jedničky a grandslamoví šampioni Rafael Nadal s Naomi Ósakaovou. Španěl se na dvorec vrátil po 347denním výpadku, když naposledy odehrál Australian Open 2023. Ve druhém kole utrpěl zranění bedrokyčelního svalu, které jej na rok vyřadilo z aktivního tenisu.[5] Japonka nehrála od zářijového Pan Pacific Open 2022 a v červenci 2023 se jí narodila dcera Shai.[6]
V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[7]
Devátý singlový titul na okruhu ATP Tour vybojoval 32letý Bulhar Grigor Dimitrov, jímž navázal na brisbaneskou trofej z roku 2017. Soutěž ATP tak vyhrál poprvé od Turnaje mistrů 2017.[8] Šestý titul z dvouhry okruhu WTA Tour, a první v kategorii WTA 500, si odvezla 24letá Kazachstánka Jelena Rybakinová, jež prošla soutěží bez ztráty setu.[9] Ve čtyřhře mužů triumfoval britsko-nizozemský pár Lloyd Glasspool a Jean-Julien Rojer, jehož členové odehráli první společný tutnaj. V semifinále a finále odvrátili celkem tři mečboly. 42letý veterán Rojer vyhrál turnaj ATP v šestnácté sezóně.[10] Ženský debl ovládly Ukrajinka Ljudmyla Kičenoková s Lotyškou Jeļenou Ostapenkovou, které si připsaly třetí společnou trofej.[11]
Rozdělení bodů a finančních odměn
Rozdělení bodů
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 48 v kole | Q | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [3] | 250 | 165 | 100 | 50 | 25 | 0 | — | 13 | 7 | 0 |
| čtyřhra mužů | [12][13] | 150 | 90 | 45 | 20 | — | — | — | |||
| dvouhra žen | [2][14] | 500 | 325 | 195 | 108 | 60 | 32 | 1 | 25 | 13 | 1 |
| čtyřhra žen | [15] | 1 | — | — | — | — | — | ||||
Finanční odměny
| Soutěž | vítězové | finalisté | semifinalisté | čtvrtfinalisté | 16 v kole | 32 v kole | 48 v kole | Q2 | Q1 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| dvouhra mužů | [3][16] | 95 340 $ | 55 665 $ | 32 800 $ | 18 700 $ | 11 000 $ | 6 640 $ | — | 3.600 $ | 2.000 $ |
| čtyřhra mužů | [12][13] | 34 600 $ | 18 000 $ | 9 500 $ | 5 310 $ | 2 900 $ | 1 620 $ | — | — | — |
| dvouhra žen | [2][14] | 220 000 $ | 135 000 $ | 79 000 $ | 38 000 $ | 20 400 $ | 14 000 $ | 12 200 $ | 10 300 $ | 5 200 $ |
| čtyřhra žen | [15] | 73 000 $ | 45 039 $ | 26 100 $ | 13 320 $ | 10 518 $ | 8 000 $ | — | — | — |
| částka ve čtyřhře je uvedena na pár | ||||||||||
Mužská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráč[12] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|
 Dánsko | Holger Rune | 8. | 1. |
| Bulharsko | Grigor Dimitrov | 14. | 2. |
 USA | Ben Shelton | 17. | 3. |
 Francie | Ugo Humbert | 20. | 4. |
| USA | Sebastian Korda | 24. | 5. |
 Argentina | Sebastián Báez | 28. | 6. |
| Argentina | Tomás Martín Etcheverry | 30. | 7. |
| Aslan Karacev | 35. | 8. | |
| Žebříček ATP k 25. prosinci 2023 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčí obdrželi divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráč nastoupil díky programu Next Gen pro hráče do 20 let jako člen Top 250:
Následující hráči postoupili z kvalifikace:[16]
James Duckworth
Lukáš Klein
Tomáš Macháč
Alex Michelsen
Dominic Thiem- Li Tu
Odhlášení
- před zahájením turnaje
- Marcos Giron → nahradil jej Christopher O'Connell
Jošihito Nišioka → nahradil jej Aleksandar Vukic- Reilly Opelka → nahradil jej Thanasi Kokkinakis
Mužská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráč[12] | Stát | Hráč[12] | ATP | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Německo | Kevin Krawietz | Německo | Tim Pütz | 45. | 1. |
| Spojené království | Lloyd Glasspool | Nizozemsko | Jean-Julien Rojer | 49. | 2. |
| USA | Nathaniel Lammons | USA | Jackson Withrow | 49. | 3. |
 Austrálie | Rinky Hijikata | Austrálie | Jason Kubler | 53. | 4. |
 Chorvatsko | Nikola Mektić |  Monako | Hugo Nys | 58. | 5. |
 Finsko | Harri Heliövaara | Austrálie | John Peers | 68. | 6. |
 Ekvádor | Gonzalo Escobar | Kazachstán | Oleksandr Nedověsov | 96. | 7. |
 Indie | Juki Bhambri | Nizozemsko | Robin Haase | 103. | 8. |
| Žebříček ATP k 25. prosinci 2023; číslo je součtem umístění obou členů páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- James Duckworth / Christopher O'Connell
Marc López / Rafael Nadal
Následující pár postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace:
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Máximo González / Andrés Molteni → nahradili je Maxime Cressy / 
Márton Fucsovics
Ženská dvouhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[2] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|
| Aryna Sabalenková | 2. | 1. | |
| Kazachstán | Jelena Rybakinová | 4. | 2. |
| Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 13. | 3. |
| Ljudmila Samsonovová | 16 | 4 | |
| Darja Kasatkinová | 18. | 5. | |
| Veronika Kuděrmetovová | 19. | 6. | |
| Jekatěrina Alexandrovová | 21. | 7. | |
| Viktoria Azarenková | 22. | 8. | |
 Polsko | Magda Linetteová | 24. | 9. |
 Rumunsko | Sorana Cîrsteaová | 26. | 10. |
| Anastasija Potapovová | 27. | 11. | |
| Ukrajina | Anhelina Kalininová | 28. | 12. |
 Belgie | Elise Mertensová | 29. | 13. |
| USA | Sofia Keninová | 33. | 14. |
 Čína | Ču Lin | 37. | 15. |
 Česko | Karolína Plíšková | 38. | 16. |
| Žebříček WTA k 25. prosinci 2023 | |||
Jiné formy účasti
Následující hráčky obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
Následující hráčky postoupily z kvalifikace:[14]
- Tímea Babosová
- Hailey Baptisteová
- Olivia Gadecká
- Julia Rierová
Zeynep Sönmezová
Dajana Jastremská
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Irina-Camelia Beguová → nahradila ji Ashlyn Kruegerová- Madison Keysová → nahradila ji Diana Šnajderová
- Karolína Muchová → nahradila ji
Tamara Korpatschová - Nadia Podoroská → nahradila ji Cristina Bucșová
Ženská čtyřhra
Nasazení
| Stát | Hráčka[15] | Stát | Hráčka[15] | WTA | Nasazení |
|---|---|---|---|---|---|
 Čínská Tchaj-pej | Sie Šu-wej | Belgie | Elise Mertensová | 8. | 1. |
| Čínská Tchaj-pej | Čan Chao-čching |  Mexiko | Giuliana Olmosová | 46. | 2. |
 Japonsko | Miju Katová |  Indonésie | Aldila Sutjiadiová | 53. | 3. |
 Brazílie | Ingrid Martinsová | Brazílie | Luisa Stefaniová | 66. | 4. |
| Ukrajina | Ljudmyla Kičenoková | Lotyšsko | Jeļena Ostapenková | 70. | 5. |
| Veronika Kuděrmetovová | Ljudmila Samsonovová | 71. | 6. | ||
 Maďarsko | Tímea Babosová | Ukrajina | Marta Kosťuková | 94. | 7. |
| Japonsko | Eri Hozumiová | Japonsko | Makoto Ninomijová | 99. | 8. |
| Žebříček WTA k 25. prosinci 2023; číslo je součtem umístění obou členek páru | |||||
Jiné formy účasti
Následující páry obdržely divokou kartu do hlavní soutěže:
- Talia Gibsonová / Priscilla Honová
- Darja Kasatkinová / Darja Savilleová
Odhlášení
- před zahájením turnaje
Ingrid Martinsová / Luisa Stefaniová → nahradily je Linda Nosková / Diana Šnajderová
Přehled finále
Mužská dvouhra
Grigor Dimitrov vs. 
Holger Rune, 7–6(7–5), 6–4
Ženská dvouhra
Jelena Rybakinová vs. Aryna Sabalenková, 6–0, 6–3
Mužská čtyřhra
Lloyd Glasspool / 
Jean-Julien Rojer vs. Kevin Krawietz / Tim Pütz, 7–6(7–3), 5–7, [12–10]
Ženská čtyřhra
- Ljudmyla Kičenoková /
Jeļena Ostapenková vs. 
Greet Minnenová / Heather Watsonová, 7–5, 6–2
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 Brisbane International na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Brisbane International 2024: Entry list, schedule, tickets, how to watch as Nadal makes tennis return. Sporting News Australia [online]. 2023-12-30 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Brisbane International 2024 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Brisbane International 2024 – mužská dvouhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WTA ENTRY LIST 2024 Brisbane International including Aryna SABALENKA, Elena RYBAKINA and Naomi OSAKA leading field. Tennisuptodate.com [online]. 2023-12-29 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rafael Nadal beaten in long-awaited tennis return but shows encouraging signs. ESPN.com [online]. 2023-12-31 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Relaxed Osaka relishing return to Brisbane. www.brisbaneinternational.com.au [online]. Brisbane International Tennis, 2023-12-29 [cit. 2023-12-31]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-31-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky)
- ↑ His parents left early, but Grigor Dimitrov stayed to finish the job in Brisbane final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rybakina races past Sabalenka to win Brisbane International. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Glasspool/Rojer save 2 MPs, win Brisbane crown. ATP Tour [online]. 2024-01-07 [cit. 2024-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ФЕДОРЦИВ, Антон. Ориентир для Свитолиной. Людмила Киченок выиграла титул в парном разряде Брисбена. РБК-Украина [online]. 2024-01-06 [cit. 2024-01-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d e Brisbane International 2024 – mužská čtyřhra [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Brisbane International 2024 – kvalifikace mužské čtyřhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Brisbane International 2024 – kvalifikace ženské dvouhry [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Brisbane International 2024 – ženská čtyřhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Brisbane International 2024 – kvalifikace mužské dvouhry [PDF]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-01-01]. Dostupné online. (anglicky)
Média použitá na této stránce
.svg)
.svg)
.svg)
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
.svg)
Finská vlajka
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
bendera Indonesia
Autor: Kgbo, Licence: CC BY-SA 4.0
Centre Court, Pat Rafter Arena, Queensland Tennis Centre