Britsko-americká válka

Britsko-americká válka
{{{alt}}}
Kapitol Spojených států amerických po vypálení Brity, Bitva u New Orleans, Bitva na Queenston Heights, Tecumsehova smrt v roce 1813, USS Constitution proti HMS Guerriere
trvání:18. června 1812 – 18. února 1815
(2 roky a 8 měsíců)
místo:východní a střední část Severní Ameriky, Atlantik a Pacifik
výsledek:Gentský mír
strany
Vlajka USA s 15 hvězdami Spojené státy
Čerokíové
Kríkové
Vlajka Britského impéria Britské impérium
Vlajka USA s 15 hvězdami Kanada
Tecumsehova konfederace
Vlajka Španělska Španělsko (1814)
velitelé
Vlajka USA s 15 hvězdami James Madison
Vlajka USA s 15 hvězdami Henry Dearborn
Vlajka USA s 15 hvězdami Jacob Brown
Vlajka USA s 15 hvězdami Winfield Scott
Vlajka USA s 15 hvězdami Andrew Jackson
Vlajka USA s 15 hvězdami William Henry Harrison
Spojené království Robert Jenkinson
Spojené království Tecumseh
Spojené království Isaac Brock
Spojené království George Prévost
Spojené království Gordon Drummond
Spojené království Robert Ross
Vlajka Španělska Mateo González Manrique

síla
35 800 vojáků
458 463 domobranců
3 049 U.S. Army Rangers
48 160 vojáků
14 000 domobranců
ztráty
17 200 mrtvých
4 505 raněných
4 921 mrtvých
3 679 raněných

Britsko-americká válka (též válka roku 1812, druhá americká válka za nezávislost, americká válka 1812–1815 či anglo-americká válka) byla vojenským střetnutím mezi USA a Britským impériem (18121815). Důvodem pro ně byly spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Velkou Británii.[1] Válku oficiálně vyhlásily Spojené státy americké 18. června 1812 a krátce poté zahájily obě strany aktivní bojové akce. Britská strana těžila ze své vstřícnější politiky vůči indiánům, která byla hlavním důvodem, že většina indiánů účastnících se války bojovala na její straně (včetně zbytků Tecumsehovy aliance), Američané zase z toho, že většinu britské pozornosti i zdrojů poutaly zpočátku napoleonské války.

Bojiště

Oceán a pobřeží

Britové brzy ovládli Atlantský oceán (Američané se zmohli jen na menší akce spíše korzárského typu). V pozdějších fázích války, kdy se jim podařilo po porážce Napoleona vyslat do Ameriky větší síly, bez potíží napadali americké pobřeží a obsazovali některé menší přístavy. V roce 1814 relativně malý britský kontingent bez potíží rozehnal americké milice a vypálil Washington. Naproti tomu boje o New Orleans (1814/1815) skončily rozhodným vítězstvím Američanů.

Kanada a americký severozápad

Na pevnině dosáhli Britové a indiáni zpočátku řadu úspěchů – dobyli Detroit a ovládli velkou část Michiganu. Naproti tomu americký pokus o obsazení Horní Kanady skončil drtivou porážkou v bitvě na Queenston Heights. Tato bitva však znamenala též citelnou ztrátu pro britskou stranu, protože v ní padl výjimečně schopný velitel britských sil na kanadské frontě, sir Isaac Brock. Smrt Tecumseha v bitvě na řece Thames a drtivé vítězství námořnictva USA v bitvě na Erijském jezeře v roce 1813 přinutily Brity k ústupu zpět do Horní Kanady a připravily je o řadu indiánských spojenců, nicméně nové pokusy Američanů o obsazení Horní Kanady byly opět neúspěšné.

Američané podnikli v pozdějších fázích války dva pokusy o vpád do oblasti Dolní Kanady, ale oba byly naprosto neúspěšné. Potvrdili však svoji nadvládu nad Velkými jezery v bitvě na jezeře Champlain.

Konec války

Britské Jednotky vypalují Washington

Ukázalo se, že rozhodnout válku ve svůj prospěch nedokáže ani jedna ze stran. Velká Británie se svým impériem byla stále největší světovou mocností a USA ji nebyly schopny porazit, na druhé straně obrovská vzdálenost amerického bojiště neumožňovala Velké Británii dostatečně využít svojí převahy a dosáhnout konečného vítězství. Válka začala být z ekonomického hlediska neúnosná pro obě strany a smlouva z Gentu proto nastolila v Severní Americe status quo ante bellum, s některými drobnými změnami ohledně námořního obchodu a rybářských práv.

Mírová smlouva v Gentu byla uzavřena 24. prosince 1814, avšak než se zpráva o ní dostala na místo, proběhla ještě bitva u New Orleans, kde zvítězily americké síly pod vedením Andrewa Jacksona, který zde získal svou popularitu.

Dopady

Válka měla značné důsledky na politické dějiny Spojených států. Největší neklid vyvolala na severu USA, ve státech tzv. Nové Anglie (Maine, New Hampshire, Vermont, Massachusetts, Rhode Island, Connecticut). Válka zde byla od počátku nepopulární, jednak kvůli dobrým obchodním vazbám s Brity, které narušilo vládní embargo, jednak proto, že šlo o baštu federalistické strany a válku vedl republikán James Madison. V říjnu 1814 nespokojenci svolali sjezd do města Hartford v Connecticutu. V lednu roku 1815 zasedání přijalo tzv. Hartfordskou konvenci. V prohlášení se uvádělo, že severní státy mají právo se odtrhnout od USA, pokud centrální vláda bude porušovat jejich suverenitu a zazněl požadavek na několik dodatků ústavy: jeden měl zaručit, že obchodní embargo centrální vlády nesmí trvat déle než 60 dní, další, že k vyhlášení války má být potřeba dvoutřetinová většina v Kongresu, jeden politik měl právo být zvolen jen na jedno prezidentské období a další prezident by podle návrhu nesměl být ze stejného státu jako jeho předchůdce. Hartfordská konvence však neměla ve zbytku Spojených států dobrý ohlas, byla vnímána jako separatistická a vlastizrádná. Jejím hlavním politickým důsledkem tak bylo, že kdysi vlivná federalistická strana po válce prakticky zmizela z amerického politického spektra.

Vztahy s Británií se po válce nečekaně rychle zlepšovaly, již roku 1815 se vrátili do Washingtonu i Londýna velvyslanci. Negativnější dopady byly na vztahy s Kanadou. Ta se ještě dlouho obávala nové americké invaze. Vybudovala kvůli tomu rozsáhlou síť obranných opatření a pevností. Rovněž prakticky zamezila tomu, aby do ní přicházeli migranti ze Spojených států. Naopak povzbuzovala přistěhovalectví z Británie.[2]

Odkazy

Související články

Reference

  1. První útočná válka dala USA hymnu. A Britové snědli prezidentovi večeři. iDNES.cz [online]. 2012-06-18 [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  2. VENTLUKA, Petr. Příčiny a průběh Britsko-americké války v letech 1812–1814. is.cuni.cz [online]. [cit. 2020-06-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931).svg
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
StarSpangledBannerFlag.svg

Digital reproduction of the Star Spangled Banner Flag, the 15-star and 15-stripe U.S. garrison flag which flew over Fort McHenry following the Battle of Baltimore in the War of 1812. Seeing the flag during the battle, and again the following morning, inspired Francis Scott Key's song The Star-Spangled Banner, now the U.S. national anthem. During the battle a smaller "storm flag" was flown; it was replaced by this larger flag early the next morning, which is the flag Key saw then. This larger flag is now displayed at the National Museum of American History in Washington, D.C. For several decades it remained in the family of Fort McHenry's commanding officer, before being given to the Smithsonian in 1912. The family cut pieces out of the flag from time to time as gifts.

The original flag was 42 feet long and 30 feet high, with each stripe being about two feet, and the stars being about two feet in diameter. It was made by Mary Young Pickersgill and her assistants. More info on the original dimensions here. The stars seem to mostly point to the side, except for one (the bottom right) which points down. One star has been cut out of the actual flag, so I'm guessing that originally pointed to the side as well (Fort McHenry flies a flag (File:Ft mchenry 15starflag.jpg) with a similar star pattern, but it looks like they are all to the side, and the other dimensions look similar to a modern flag). I guesstimated other dimensions and star positions based on File:Star-Spangled-Banner-1908-1919.jpg; the union (blue area) looks to be about 19 feet wide. The star rows look to be evenly distributed; i.e. the distance between the top/bottom edges and the center of a star row looks to be about the same as the distance between two (centers of) rows. Not so left-to-right; they are pretty close to the right edge and even closer to the hoist side. Also available here, page 12.
Flag of Spain (1785–1873, 1875–1931).svg
Autor: previous version User:Ignaciogavira ; current version HansenBCN, designs from SanchoPanzaXXI, Licence: CC-BY-SA-3.0
Flag of Spain (1785-1873 and 1875-1931)
War of 1812 Montage.jpg

Montage of images relevant to the War of 1812. Clockwise, from top:

BurningofWashington1814.jpg
Drawing, "Capture and burning of Washington by the British, in 1814." 1876 publication.