Britsko-ruská dohoda (1907)

Britsko-ruská dohoda z roku 1907 (jiné názvy: britsko-ruská smlouva z roku 1907, rusko-britská dohoda/smlouva z roku 1907, anglicko-ruská smlouva/dohoda z roku 1907, rusko-anglická smlouva/dohoda z roku 1907, anglo-ruská smlouva/dohoda z roku 1907, sanktpetěrburská smlouva; rusky Англо-русская конвенция 1907 года[1], Англо-русское соглашение 1907 года[2], Anglo-Russian Convention of 1907) je název mezinárodní smlouvy, která byla podepsána 31. srpna 1907 v ruském Petrohradě mezi Ruským a Britským impériem. Smlouvu, která definovala sféry vlivu mezi dvěma říšemi ve Střední Asii, podepsal ruský ministr zahraničních věcí Alexandr Izvolskij a britský velvyslanec Arthur Nicolson. Smlouva znamenala konec tzv. Velké hry v Asii a završila vytvoření Dohody.

Rusko ve smlouvě uznalo protektorát Spojeného království nad Afghánistánem a přislíbilo nenavazovat přímé spojení s afghánským emírem.

Obě strany uznaly, že Tibet je součástí Číny a upustily od pokusů získat kontrolu nad touto oblastí.

Persie byla rozdělena na tři území: ruskou sféru vlivu na severu, britskou na jihovýchodě a neutrální ve středu země.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Britsko-ruská dohoda (1907) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ АНГЛО-РУССКАЯ КОНВЕНЦИЯ 1907 г. И РАЗДЕЛ АФГАНИСТАНА. [online]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ Англо-русское Соглашение 1907 [online]. Энциклопедии & Словари [cit. 2014-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-30. (rusky) 

Externí odkazy