Brkoslavec palmový

Brkoslavec palmový
	Brkoslavec palmový
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	brkoslavcovití (Dulidae); Sclater, 1862
Rod	brkoslavec (Dulus); Vieillot, 1816
Binomické jméno
	Dulus dominicus; (Linnaeus, 1766)
	Areál rozšíření Areál rozšíření
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brkoslavec palmový (Dulus dominicus) je pták žijící na ostrově Hispaniola, jediný zástupce čeledi brkoslavcovití (Dulidae).

Systematika

Brkoslavce palmového popsal již švédský přírodovědec Carl Linné, jenž jej v roce 1766 zařadil v rámci rodu Tanagra. Současné binomické jméno Dulus dominicus pochází od německého ornitologa Gustava Hartlauba (1847).^[2] Brkoslavec palmový je považován za jediného zástupce rodu Dulus Vieillot, 1816 a čeledi Dulidae Sclater, 1862.^[3]

Brkoslavec palmový paradoxně není blíže spřízněn s jinými ptačími druhy na Hispaniole. Molekulárně-fylogenetické analýzy ukazují na zařazení v rámci kladu Bombycilloidea, zahrnujícího mj. čeledi brkoslavovití (Bombycillidae), palmovníkovití (Ptiliogonatidae) a vyhynulou čeleď Mohoidae, endemitní na Havajských ostrovech. S výjimkou vyhynulých mohoů, již se mj. přizpůsobili konzumaci nektaru, se všichni výše uvedení ptáci živí plodožravě či hmyzožravě.^[4]^[5]

Popis

Brkoslavec palmový dosahuje velikosti 19–20 cm. Opeření je na hřbetě olivově hnědé, spodní partie jsou žlutavě bílé s hnědavými proužky. Záď a okraje letek bývají lemovány žlutou. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus, nedospělé ptáky lze od dospělců odlišit na základě tmavšího zbarvení hrdla a krku. Mohutný zobák má žluté zbarvení, duhovka je hnědočervená.^[2]

Chování a ekologie

Brkoslavec palmový je široce rozšířeným druhem nižších a středních poloh ostrovů Hispaniola a La Gonâve v Karibském moři. Tito ptáci se živí především plody, dílem i květy a v menší míře taktéž hmyzem, jenž mohou pronásledovat dokonce za letu. Platí za rozptylovače semen místních plodících stromů, jako jsou roystoney, březule balzámové a mnohé další.^[2]^[6]

Brkoslavci si svá hnízda staví především na palmách, ve vyšších polohách i na jehličnatých stromech,^[6] využívána však mohou být i různá netradiční místa, dokonce i skalní výchozy v moři.^[7] Brkoslavci svá hnízda využívají i mimo hnízdní sezónu. Hnízdo představuje v průměru 1–2 m velkou stavbu, tvořenou neuspořádaně propletenými větvičkami. Buduje jej několik párů, z nichž každý si uvnitř vydržuje vlastní komůrku.^[2]^[6] Podobné sociální uspořádání je mezi ptáky vzácné, pozorované vyjma brkoslavců například u mníšků šedých (Myiopsitta monachus), tkalčíků světlezobých (Bubalornis albirostris) a snovačů pospolitých (Philetairus socius). Větvičky používané pro stavbu hnízd mohou několikanásobně překračovat délku samotného ptáka. Brkoslavci je někdy sbírají ze země, jindy odlamují z okolních keřů a někdy také „kradou“ z hnízd jiných sociálních skupin. Terénní studie publikovaná roku 2019 odhalila, že brkoslavci přinášejí nové větvičky na stavbu hnízda v 5,2–18,8 % návštěv, přičemž do rozšiřování a údržby hnízd investují více času jedinci žijících v menších hnízdech.^[8]

Samotné hnízdění probíhá především mezi březnem a červnem, snůšku tvoří dvě až čtyři purpurově šedá vajíčka, na svém širším konci výrazně skvrnitá. Ptáčata bývají často napadána myiázními mouchami rodu Philornis, ačkoli tato parazitóza jim nepůsobí zavážnější obtíže.^[2]

Ohrožení

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve svém vyhodnocení stavu druhu z roku 2016 hodnotí brkoslavce palmového za málo dotčený druh se stabilním populačním trendem.^[9]

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HUTCHINS, Michael; JACKSON, J. A.; BOCK, W. J.; OLENDORF, D, 2003. Birds III. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 10). S. 455–457. (anglicky)
↑ Waxwings and allies, tits, penduline tits – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.
↑ FLEISCHER, Robert C.; JAMES, Helen F.; OLSON, Storrs L. Convergent Evolution of Hawaiian and Australo-Pacific Honeyeaters from Distant Songbird Ancestors. Current Biology. 2008-12-23, roč. 18, čís. 24, s. 1927–1931. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2008.10.051.
↑ OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-05-28]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. (anglicky)
↑ ^a ^b ^c ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci (3). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 3). S. 44.
↑ FERNÁNDEZ, Eladio M.; KEITH, Allan R. Three unusual bird nests from the Dominican Republic. Journal of Caribbean Ornithology. 2003, roč. 16, s. 73–74. Dostupné online [cit. 2024-02-02]. ISSN 1544-4953. (anglicky)
↑ DHONDT, André; COLLISON, Jeremy L.; LAM, Matthew H. Palmchat (Dulus dominicus) activity at nests in the non-breeding season. Journal of Caribbean Ornithology. 2019-12-17, roč. 32, s. 91–97. Dostupné online [cit. 2024-02-02]. ISSN 1544-4953. DOI 10.55431/jco.2019.32.91-97. (anglicky)
↑ BirdLife International. 2016. Dulus dominicus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22708129A94150155. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22708129A94150155.en. Accessed on 31 January 2024.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu brkoslavec palmový na Wikimedia Commons
Taxon Dulus dominicus ve Wikidruzích

[310dd438b46f1ea7260553826080f92f24807552-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].

[:0-2] HUTCHINS, Michael; JACKSON, J. A.; BOCK, W. J.; OLENDORF, D, 2003. Birds III. 2. vyd. Farmington Hills, MI: Gale. (Grzimek's Animal Life Encyclopedia; sv. 10). S. 455–457. (anglicky)

[3] Waxwings and allies, tits, penduline tits – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2024-02-01]. Dostupné online.

[4] FLEISCHER, Robert C.; JAMES, Helen F.; OLSON, Storrs L. Convergent Evolution of Hawaiian and Australo-Pacific Honeyeaters from Distant Songbird Ancestors. Current Biology. 2008-12-23, roč. 18, čís. 24, s. 1927–1931. Dostupné online [cit. 2024-02-01]. ISSN 0960-9822. DOI 10.1016/j.cub.2008.10.051.

[5] OLIVEROS, Carl H.; FIELD, Daniel J.; KSEPKA, Daniel T. Earth history and the passerine superradiation. Proceedings of the National Academy of Sciences. 2019-04-16, roč. 116, čís. 16, s. 7916–7925. Dostupné online [cit. 2024-05-28]. ISSN 0027-8424. DOI 10.1073/pnas.1813206116. (anglicky)

[:1-6] ANDĚRA, Miloš; ČERVENÝ, Jaroslav, 2000. Savci (3). Praha: Albatros. (Svět zvířat; sv. 3). S. 44.

[7] FERNÁNDEZ, Eladio M.; KEITH, Allan R. Three unusual bird nests from the Dominican Republic. Journal of Caribbean Ornithology. 2003, roč. 16, s. 73–74. Dostupné online [cit. 2024-02-02]. ISSN 1544-4953. (anglicky)

[8] DHONDT, André; COLLISON, Jeremy L.; LAM, Matthew H. Palmchat (Dulus dominicus) activity at nests in the non-breeding season. Journal of Caribbean Ornithology. 2019-12-17, roč. 32, s. 91–97. Dostupné online [cit. 2024-02-02]. ISSN 1544-4953. DOI 10.55431/jco.2019.32.91-97. (anglicky)

[9] BirdLife International. 2016. Dulus dominicus. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T22708129A94150155. https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-3.RLTS.T22708129A94150155.en. Accessed on 31 January 2024.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály