Brněnské podzemí

Brněnské podzemí
Alchymistická kuchyně v Labyrintu pod Zelným trhem
Alchymistická kuchyně v Labyrintu pod Zelným trhem
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
ZakladatelTIC BRNO, příspěvková organizace
Pojmenováno poBrno
Založeno26. listopadu 2010
Zaměřenípodzemí
Zeměpisné souřadnice49°11′32,42″ s. š., 16°36′31,18″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brněnské historické podzemí je komplex tunelů v podzemí města Brna, od roku 2010 probíhá projekt zpřístupnění podzemí. Součástí komplexu postupně otevíraných prostor v brněnském podzemí jsou Mincmistrovský sklep a sklepy Nové radnice na Dominikánském náměstí, Labyrint pod Zelným trhem a zpřístupněná kostnice pod kostelem svatého Jakuba na Jakubském náměstí.

Mincmistrovský sklep

Související informace naleznete také v článku Mincmistrovský sklep.

Sklepy v domě mincmistrů byly objeveny při průzkumech v roce 1999, poprvé byly otevřeny v roce 2007, o tři roky později byly k prostorům mincmistrovského sklepa připojeny sklepy Nové radnice.[1]

Labyrint pod Zelným trhem

Související informace naleznete také v článku Podzemí pod Zelným trhem.

V roce 2011 byly otevřeny sklepy pod Zelným trhem, prohlídková trasa začíná v domě na Zelném trhu čp. 21, sklepy vznikaly od středověku, kdy nejvíce jich bylo vybudováno v barokní době, později byly spojeny a staticky zajištěny. V roce 2009 proběhla komplexní rekonstrukce sklepních prostorů a byly spojeny dalšími chodbami. V roce 2011 pak byly zpřístupněny veřejnosti. Prostory sklepů probíhají od spodní části náměstí až po Malý Špalíček.[2]

Kostnice kostela svatého Jakuba

Související informace naleznete také v článku Brněnská kostnice.

Prostory kostnice byly objeveny v roce 2001, zpřístupněny pak byly v roce 2012. Pod dlažbou kostela byla pro účely uskladnění kosterních ostatků z hřbitova u kostela sv. Jakuba připravena tříkomorová krypta, v 18. století začaly být kosterní ostatky skladovány do pravidelné hranice. V roce 1741 byla kostnice rozšířena směrem pod někdejší hřbitov a byla napojena na kostelní kryptu.[3]

Řečkovické podzemí

Související informace naleznete také v článku Řečkovické podzemí.

Počátky řečkovického podzemí sahají do 17. století.[4] Pivo se v něm přestalo vařit na konci 19. století.[5] Během 20. století se prostory využívaly jako protiletecký kryt nebo jako sklad.[6][7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ TIC Brno. Mincmistrovský sklep [online]. Brno: TIC Brno [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-14. 
  2. ↑ TIC Brno. Labyrint pod Zelným trhem [online]. Brno: TIC Brno [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. 
  3. ↑ TIC Brno. Kostnice u sv. Jakuba [online]. Brno: TIC Brno [cit. 2016-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. 
  4. ↑ Část sklepů po pivovaru chtějí zalít betonem, místní je brání peticí. iDNES.cz [online]. 2022-08-09 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ ULRICH, Česlav. Co je nového v pivovarském podzemí?. Řeč odjinud [online]. Spolek Za zdravé Řečkovice, září 2022 [cit. 2022-12-14]. Roč. 1, čís. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ MALÍKOVÁ, Dana. Krátce z historie... květen 1945 v Řečkovicích a Mokré Hoře. Řeč [online]. MČ Brno-Řečkovice a Mokrá Hora, 2018 [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. 
  7. ↑ SEKÁČOVÁ, Terezie. Boj o záchranu pivovarských sklepů v Řečkovicích: část chtějí zalít betonem. Brněnský deník. 2022-07-22. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“