Brněnský úděl

Brněnský úděl
 České knížectví10551182Moravské markrabství 
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Obyvatelstvo
Národnostní složení
Státní útvar
dědičná monarchie
České knížectvíČeské knížectví České knížectví
Svatá říše římskáSvatá říše římská Svatá říše římská
Státní útvary a území
Předcházející
České knížectvíČeské knížectví
Následující
Moravské markrabstvíMoravské markrabství

Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.

Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).

Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.

Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století Svatoplukem Jemnickým.[1]

Údělná knížata brněnská

#JménoVládaPoznámky
1Konrád I. Brněnský1055–1056Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
2Konrád I. Brněnský1061–1092Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
3Oldřich Brněnský1092–1099Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
4Bořivoj1099–1100Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
5Oldřich Brněnský1100–1113Podruhé
6Soběslav I.1115–1123Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
7Ota II. Olomoucký1123–1125Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
8Vratislav Brněnský1125–1129Syn Oldřicha Brněnského
9Vratislav Brněnský1130–1156Podruhé.
10Spytihněv Brněnský1174–1177Syn Vratislava
11Konrád II. Ota1177–1182Také kníže znojemského údělu. Od roku 1182 markrabě, budoucí kníže.

Odkazy

Reference

  1. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 

Související články

Média použitá na této stránce

Přemyslovci erb.svg
Erb rodů Přemyslovců
Banner of the Margraviate of Moravia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Banner of Přemyslid family.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Königsbanner 14Jh.svg
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG