Brněnský úděl
Brněnský úděl
| |||||||
| Geografie | |||||||
| Obyvatelstvo | |||||||
Národnostní složení | |||||||
| Státní útvar | |||||||
dědičná monarchie | |||||||
| Státní útvary a území | |||||||
| |||||||
Brněnský úděl, zkráceně Brněnsko, je označení historického území na jihu Moravy, kde v 11.–12. století vládla knížata z jedné z větví rodu Přemyslovců.
Na konci svého života určil kníže Břetislav I., že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové dostanou území na Moravě. Břetislavův nástupce Spytihněv II. se toto rozdělení pokusil zrušit, ale jednotliví Přemyslovci založili vlastní větve dynastie. Po definitivním rozdělení Moravy roku 1061 Vratislavem II. se vytvořily tři celky – brněnský úděl, znojemský úděl a olomoucký úděl, kde měli dědičně vládnout potomci bratrů Vratislava II. (Konráda I. Brněnského a Oty Olomouckého). Brněnsko zaujímalo prostor u hranic s Rakouskem a spolu se Znojemskem plnilo úlohu ochrany státu před napadením z jihu (Olomoucko chránilo české země z východu).
Čeští panovníci do poměrů v údělech často zasahovali, zbavovali jejich vládce moci a dosazovali své chráněnce nebo vládli přímo oni sami z titulu českého knížete. Přesto se i mnozí moravští Přemyslovci prosadili.
Z Brněnska byl nejvýznačnější hned první vládce Konrád I. Brněnský, který krátce vládl i jako český kníže. Větev brněnských Přemyslovců vymřela na konci 12. století Svatoplukem Jemnickým.[1]
Údělná knížata brněnská
| # | Jméno | Vláda | Poznámky |
|---|---|---|---|
| 1 | Konrád I. Brněnský | 1055–1056 | Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly. |
| 2 | Konrád I. Brněnský | 1061–1092 | Podruhé. Vratislav II. vrátil bratrům úděly. |
| 3 | Oldřich Brněnský | 1092–1099 | Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II. |
| 4 | Bořivoj | 1099–1100 | Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže. |
| 5 | Oldřich Brněnský | 1100–1113 | Podruhé |
| 6 | Soběslav I. | 1115–1123 | Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže. |
| 7 | Ota II. Olomoucký | 1123–1125 | Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce. |
| 8 | Vratislav Brněnský | 1125–1129 | Syn Oldřicha Brněnského |
| 9 | Vratislav Brněnský | 1130–1156 | Podruhé. |
| 10 | Spytihněv Brněnský | 1174–1177 | Syn Vratislava |
| 11 | Konrád II. Ota | 1177–1182 | Také kníže znojemského údělu. Od roku 1182 markrabě, budoucí kníže. |
Odkazy
Reference
- ↑ SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43.
Související články
Média použitá na této stránce
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Heraldická korouhev se znakem Přemyslovců, též korouhev svatého Václava a Českého knížectví.
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Margraviate of Moravia
Erb rodů Přemyslovců
Autor: Vlastní dílo, Ronald Preuss (eagle), Licence: CC BY-SA 4.0
Royal banner (Königsbanner) of the German kings and emperors in the early to mid 14th century. The upright rectangular shape of the field approximates the proportions of 14th-century military banners, see e.g. File:Codex Balduini Trevirensis - Alpenüberquerung Heinrich VII.JPG
