Brněnský orloj

Brněnský orloj
Základní údaje
AutorOldřich Rujbr
Rok vzniku2010
Pojmenováno poBrno
Popis
Výška6 m
Umístění
Umístěnínáměstí Svobody
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brněnský orloj je černá kamenná plastika ve tvaru projektilu s hodinovým strojem uvnitř, vypouštějící každý den v 11.00 hodin kuličku. Je umístěna na východní straně náměstí Svobody v centru Brna, před obchodním domem Omega. Vytvořili ji sochaři Oldřich Rujbr a Petr Kameník, za iniciátora projektu je označován primátor Roman Onderka. Byla slavnostně odhalena 18. září 2010 u příležitosti 365. výročí odolání města Brna při švédském obléhání v době třicetileté války, které má připomínat. Pořizovací cena byla 12 milionů Kč, roční provoz za rok 2011 stál více než půl milionu Kč.[1]

V médiích je nejčastěji označován jako orloj či brněnský orloj, třebaže v původním smyslu slova orlojem (horologiem) není. Oficiálně je dílo označováno jako hodinový stroj či multifunkční hodinový stroj.[2][3] Podoba díla inspirovala veřejnost k mnoha dalším označením, která vycházejí z jeho podoby s falem (falické hodiny,[4] Brněnský falus)[1] či obřím vibrátorem.[5]

Vzhled a funkce

Celkový pohled na orloj

Plastiku tvoří přibližně 6 metrů vysoký blok z „černé žuly“ (obchodní název pro gabro[6]) z Jihoafrické republiky.

Hodiny jsou koordinovány podle signálu z Frankfurtu.[7] Čas je zobrazován otáčením nejvyšších kamenných dílů. Celá špice se otočí kolem své osy za minutu a je na ní ostrý hranol, který slouží jako ukazatel sekund. Nejvyšší skleněný díl se otočí jednou za hodinu a slouží jako ukazatel minut. Číslice ciferníku se otočí jednou za 12 hodin. Každou celou hodinu stroj krátce zazvoní.

Uvnitř hodin je systém složitých mechanismů, které uvádí do pohybu skleněnou kuličku v barvách Brna i jiných různých grafických úpravách. V 10.15, 10.30, 10.45 a v 11.00 h zahraje zvonkohra melodii a jsou vidět koule, které projíždějí škvírami a narážejí do jmen účastníků konfliktu. Nahoru koule vyjíždějí dopravníkem. Vždy v 11.00 po zahrání zvonkohry jedna kulička sjede po drahách do jednoho ze čtyř otvorů, v nichž je možno si ji chytit a odnést jako suvenýr domů. Kuličky jsou ruční práce ze sklárny v Karlově.

Objekt má symbolizovat konflikt, vítězství i odvahu města a jeho obránců při švédském obléhání Brna v roce 1645 za třicetileté války. Koule, která z něj vypadne, je však symbolem obrany a míru. Časostroj symbolizuje plynutí času.

Od počátku, již od Silvestra 2010, je objekt před oslavami posledního dne roku v odpoledních hodinách zakrýván ohnivzdorným nafukovacím návlekem jako ochranou před poškozením leštěného povrchu při používání zábavní pyrotechniky. Zůstává zakryt do Nového roku, hodinový stroj je přitom stále v činnosti. Způsob ochrany navrhl sám spoluautor orloje Oldřich Rujbr.[8]

Odhalení díla

Hodiny byly oficiálně představeny veřejnosti v sobotu 18. září 2010 v době od 10.30 do 11.00. Celá slavnost začala tím, že útvar lidí v dobových uniformách z doby třicetileté války, představujících vojáky, které vedl Louis Raduit de Souches, úspěšný velitel obrany Brna za časů švédského obležení, vpochodoval na náměstí Svobody směrem od Moravského náměstí. Po proslovu velitele přijela speciální slavnostní tramvaj Škoda 13T, která na náměstí přivezla primátora města Romana Onderku a jiné čelné představitele kultury a správy města Brna. Po slavnostním projevu byl stroj uveden do chodu, ale první kuličku, která měla být umístěna v Muzeu města Brna, se nikomu nepodařilo chytit, a tak musela být použita rezervní.

Reakce

Již před odhalením díla se o něm psalo v médiích.[9] Největší spory se rozpoutaly po odhalení. Předmětem diskusí byla pořizovací cena díla (12 milionů korun), náklady na provoz, které v roce 2011 činily více než 500 000 korun.[10] Také se řešila patřičnost takto moderního díla v historické zástavbě,[11] různé interpretace tvaru plastiky[12] i obtížnost zjištění času.[13][14]

V roce 2011 brněnský magistrát vytvořil turistické suvenýry ve tvaru této plastiky, 18 cm vysoké.[15]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b ŽIDKOVÁ, Klára; BOŽKOVÁ, Kateřina. Orloj slaví. Už jeden rok čeří emoce v Brně. Deník [online]. 2011-09-18 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  2. Kontroverzní hodinový stroj odhalen Archivováno 30. 10. 2010 na Wayback Machine., Brnoinfo.cz, 20. 9. 2010, Martin Varták
  3. Hodinový stroj na Náměstí Svobody Archivováno 29. 7. 2010 na Wayback Machine., Augle.cz, nedatováno
  4. ŠENKÝŘ, Miloš; VESELÁ, Jiřina. 'Falické' hodiny už dráždí Brno. Lidé jim vymýšlejí hanlivé přezdívky. Lidovky.cz [online]. 2010-08-24 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  5. KOZLANSKÁ, Petra. Brněnský orloj je terčem posměchu, lidé kvůli němu urážejí politiky. iDNES.cz [online]. 2010-09-21 [cit. 2014-09-21]. Dostupné online. 
  6. VIDEO: Ať z orloje padají kytky, fantazíruje klip kapely Poletíme?. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-08-28 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. 
  7. ek (Eliška Kolínková). Brněnský orloj změnil čas bez mechaniků, kulička dál padá v jedenáct. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2012-10-29 [cit. 2012-10-29]. Dostupné online. 
  8. dmk (Dalibor Maňas). Brněnský orloj opět navlékne obal, chrání ho před nástrahami Silvestra. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-12-30 [cit. 2020-01-01]. Dostupné online. 
  9. „Brněnský orloj“ už skládají dohromady, zarachotí v něm kulička. iDNES.cz [online]. 2010-05-01 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  10. Orloj na náměstí Svobody v Brně | Drobné památky. www.drobnepamatky.cz [online]. [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  11. ZDENĚK, Hynek. „Hnusné“ Brno: Turisty láká na prohlídku nejošklivějších míst ve městě. Blesk.cz [online]. 2021-05-30 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  12. GÁFRIKOVÁ, Eliška. Nábojnice nebo penis? Kontroverzní dominanta centra Brna budí emoce už deset let. Brněnský deník. 2020-09-09. Dostupné online [cit. 2023-01-14]. 
  13. FYZMATIK.CZ. Návod na čtení času na Brněnském „orloji“. fyzmatik.pise.cz [online]. 2010-10-03. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-14. 
  14. Čas z něj neumí vyčíst ani místní. Brněnský orloj se po deseti letech porouchal, čeká ho oprava. Brno [online]. 2020-07-09 [cit. 2023-01-14]. Dostupné online. 
  15. Lubomír Mareček. Brněnský orloj se vejde do dlaně a stane se i turistickým suvenýrem. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2011-07-05 [cit. 2020-09-07]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Zakrývání orloje 2019.jpg
Autor: Jindřich Běťák, Licence: CC BY-SA 4.0
Zakrývání brněnského orloje proti poškození používáním zábavní pyrotechniky, Silvestr 2019
Brno Astronomical Clock.jpg
Autor: Radler59 (diskuse), Licence: CC BY-SA 4.0
Brněnský orloj, náměstí Svobody, Brno
Brno, orloj, 11 hodin.jpg
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Brno, orloj, 11 hodin.