Brno-Líšeň

Brno-Líšeň
Městská část Brno-Líšeň • Nahoře: Celkový pohled na Líšeň od západu • Vlevo 1: Líšeňský zámek • Vlevo 2: Panelové domy • Vlevo 3: Moderní bytové domy ve staré Líšni • Vlevo 4: MiG-21 v muzeu dopravy • Vpravo 1: Mariánské údolí • Vpravo 2: Líšeňský kostel svatého Jiljí • Vpravo 3 (vlevo): Kaple Panny Marie Pomocnice • Vpravo 3 (vpravo): Socha v nové Líšni
Městská část Brno-Líšeň

• Nahoře: Celkový pohled na Líšeň od západu
• Vlevo 1: Líšeňský zámek
• Vlevo 2: Panelové domy
• Vlevo 3: Moderní bytové domy ve staré Líšni
• Vlevo 4: MiG-21 v muzeu dopravy
• Vpravo 1: Mariánské údolí
• Vpravo 2: Líšeňský kostel svatého Jiljí
• Vpravo 3 (vlevo): Kaple Panny Marie Pomocnice

• Vpravo 3 (vpravo): Socha v nové Líšni
Znak městské části Brno-LíšeňVlajka městské části Brno-Líšeň
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Statutární městoBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel26 781 (2011)[1]
Rozloha15,71 km²
Katastrální územíLíšeň
Nadmořská výška300 m n. m.
PSČ628 00
Počet domů2 834 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ15
Kontakt
Adresa úřadu Jírova 2609/2
628 00 Brno
info@brno-lisen.cz
StarostaBřetislav Štefan (ČSSD)
Oficiální web: www.brno-lisen.cz
Brno-Líšeň na mapě
Brno-Líšeň
Další údaje
Kód 551287
Kód části obce411825
Kód k. ú.612405
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brno-Líšeň je městská část na severovýchodním okraji statutárního města Brna. Je tvořena městskou čtvrtí Líšeň (německy Lösch[3]), původně samostatným městysem, který byl k Brnu připojen v roce 1944. Její katastrální území má rozlohu 15,71 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990. Žije zde přes 26 000 obyvatel.

Čtvrť lze rozdělit na starou Líšeň (původní zástavba vesnického charakteru) a novou Líšeň (sídliště vybudované v 80. letech 20. století). Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Líšeň zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Název

Původní jméno osady bylo Léščen totožné s obecným léščen(ý) - "lískový" a označovalo osadu (případně hrad) v lískovém porostu. Toto přídavné jméno se používalo ve jmenném skloňování: Léščna, Léščnu, Léščnem. Podle lokálu Léščně se zakončení prvního pádu změnilo na (Léščeň). Podoba Líšeň je výsledkem pravidelné hláskové změny é > í a zjednodušení hláskové skupiny šč. Německé jméno Lösch (ve starší podobě Lesch) vzniklo z českého.[4]

Obyvatelé Líšně jsou v brněnském hantecu nazýváni jako Marvani.[zdroj?]

Historie

Samostatná Líšeň

Území Líšně bylo osídleno již v pravěku. Na lokalitě Staré Zámky, nacházející se na ostrohu Říčky severovýchodně od nynější Líšně, bylo archeologickými nálezy doloženo osídlení slovanskými kmeny, které tam přetrvalo až do 12. století. Následně se sídliště přesunulo do současné lokality.[4]

Líšeň je poprvé v pramenech zmiňována k roku 1261, kdy byla Smilem ze Střílek darována cisterciáckému klášteru ve Vizovicích. Jde však o falzum z poloviny 14. století. První spolehlivý doklad je z roku 1306, kdy je zmiňován zdejší filiální kostel sv. Jiljí. Po zániku vizovického kláštera koncem 15. století připadla do světského držení a v roce 1520 vzniklo samostatné líšeňské panství. V roce 1558 byla povýšena na městečko a obdržela pečeť a znak. Mezi často se střídající majitele líšeňského panství patřili páni z Bořitové z Budče, Pergerové z Pergu, Libštejnští z Kolovrat a další.[5] Roku 1714 od Libštejnských zakoupil panství Jan Kryštof z Freyenfelsu, který nechal vybudovat nový barokní zámek. Po vymření Freyenfelsů zdědili panství Belcrediové, kteří jej drželi až do zrušení patrimoniální správy v roce 1848.[4]

Roku 1862 hrabě Egbert Belcredi založil v obci klášter Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s kaplí sv. Josefa, při němž byla roku 1863 otevřena opatrovna pro sirotky a škola, původně smíšená (dívčí i chlapecká), později jen dívčí.[6]

Rozvoj převážně zemědělské Líšně v 19. století brzdilo nedostatečné komunikační spojení s Brnem. Teprve v roce 1905 vznikla místní dráha Brno–Líšeň. Počátkem 20. století začal velký stavební rozmach městečka, který vyvrcholil za první republiky. Ve 20. letech došlo k elektrifikaci městečka, roku 1934 zřízena kanalizace hlavních ulic, vznikaly novostavby veřejných budov. Během druhé světové války byla na líšeňský velkostatek Belcrediů uvalena nucená správa. Koncem války Líšeň značně utrpěla spojeneckým bombardováním.[4]

Připojení k Brnu

Moderní městská část Brno-Líšeň zahrnuje vedle velké většiny původního katastru bývalého městyse Líšně také některé okrajové části původních katastrů Židenic a Horákova.

K Brnu byla Líšeň (v původních hranicích) připojena 1. ledna 1944,[7] původně židenické části moderního katastru Líšně, zahrnující i okrajovou západní část dnešního sídliště Nová Líšeň, však byly k Brnu připojeny již 16. dubna 1919. Po druhé světové válce zde byl ustaven revoluční MNV Líšeň, který do roku 1946 spravoval celé tehdejší katastrální území Líšeň. Tehdy židenické pozemky dnešní městské části spravoval revoluční MNV Židenice. Ještě v letech 19471949 bylo celé tehdejší katastrální území Líšeň spravováno jako jeden městský obvod Brna – Brno X, přičemž tehdy židenické pozemky i nadále spravovala obvodní rada v Židenicích. Od 1. října 1949 do roku 1971 pak bylo dnešní území městské části Brno-Líšeň vždy součástí dvou brněnských městských obvodů: jeden se sídlem v Židenicích, či později jinde (postupně městské obvody Brno IX, Brno VI, Brno VI-Židenice a Brno IV.), spravoval tehdy židenické pozemky a líšeňský areál Malé Klajdovky; zatímco druhý, se sídlem v Líšni (postupně Brno XII, Brno XII-Líšeň či prostě Líšeň), spravoval zbytek území moderní městské části Brno-Líšeň a dále též tehdy líšeňské pozemky sahající k severní straně silnice v dnešní Hviezdoslavově ulici na území moderní městské části Brno-Slatina. Naopak tehdy líšeňské pozemky od této silnice na jih, byly od roku 1949 také součástí mimolíšeňských obvodních národních výborů: nejprve do roku 1954 součást městského obvodu Brno X (neplést s obvodem Brno X z let 1947–1949!) a poté součást městských obvodů či částí se sídlem ve Slatině (postupně Brno XI, Brno XI-Slatina a Slatina)

Při radikální úpravě katastrálního členění Brna v rámci reambulace, provedené koncem 60. let 20. století, získala Líšeň současnou jižní a jihozápadní hranici, a v okolí Bílé Hory a Malé Klajdovky i část současné západní hranice. Menší jižní část původního líšeňského katastru byla tehdy připojena ke Slatině, zahrádky na severovýchodním svahu Bílé hory zase k Židenicím, naopak k Líšni byly připojeny některé okrajové části židenického katastru – malé území západně od Stránské skály, či pozemky přiléhající k severnímu svahu Stránské skály. Došlo však tehdy i k nevýrazné úpravě hranice podél staré silnice z Ochozi u Brna. Přibližně ve stejné době došlo i k úpravě katastrální hranice s Horákovem a Podolím. Další změna hranice Líšně, v rámci Brna, následovala roku 1979, kdy Líšeň získala své současné hranice – tehdy některé domy právě vybudovaného panelového sídliště Nová Líšeň přesáhly na tehdejší katastr Židenic a z praktických důvodů bylo proto rozhodnuto posunout západní hranici Líšně, na úkor Židenic, tak že nová hranice kopírovala západní okraj nové silnice v Jedovnické ulici. 26. listopadu 1971[8] pak městská část Líšeň získala název Brno XII. Líšeň (od 1. května 1972[9] změněno na Brno-Líšeň) a zároveň byly hranice území pod správou zdejšího MNV dány do souladu s katastrálními hranicemi Líšně z konce 60. let. K 1. prosinci 1975[10] byl v Líšni zrušen Místní národní výbor a celý katastr Líšně pak byl až do roku 1990 součástí tehdejšího městského obvodu Brno IV.

Sousedící městské části a obce

Na severozápadě Líšeň sousedí s obcí Kanice, na západě s brněnskými městskými částmi Brno-Vinohrady a Brno-Židenice; na jihu s městskou částí Brno-Slatina; na jihovýchodě s obcí Podolí; na východě s obcí Mokrá-Horákov; a na severu s obcí Ochoz u Brna.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[11][12]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
3 5903 9384 3964 5595 2805 5556 5967 4567 6496 9196 26626 47625 38826 78126 266

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Líšni.

Dominantou staré Líšně je zámek Belcrediů, nacházející se v jejím centru, východně od náměstí. Trojkřídlý jednopatrový barokní zámek vznikl po roce 1714 přestavbou starší renesanční tvrze, na počátku 19. století prošel klasicistní úpravou. Jižně od zámku se rozkládá krajinářský park, založený v roce 1727 jako barokní zahrada francouzského typu.

Na návrší severovýchodně od centra staré Líšně, na místě zvaném Kostelíček, stojí kaple Panny Marie Pomocnice. Kaple byla postavena na počest zázraku, který se údajně stal na kopci nad starou Líšní: Slepý syn místní kněžny prý na tomto místě přišel opět ke zraku, kněžna zde proto nechala postavit kapličku.

K dalším památkám Líšně patří kostel Sv. Jiljí na náměstí Karla IV, postavený brněnským stavitelem Františkem Benediktem Klíčníkem.

Na ulici Ondráčkova mezi domy s číslem orientačním 102 a 104 se skrývá kaplička se zvonicí, která byla postavená v roce 1868 a je zasvěcená Panně Marii.

Průmysl

Nejdůležitější líšeňskou firmou je Zetor Tractors a. s., vyrábějící traktory.

Školství

V Líšni se nachází 7 základních škol v ulicích Horníkova, Holzova, Pohankova (detašované pracoviště školy na Holzově ulici), Masarova, Novolíšeňská a soukromá Křesťanská ZŠ a MŠ Jana Husa také na Masarově ulici[13] a ZŠ Akademia na Rašelinové ulici. Střední školy jsou tu tři: Gymnázium Akademia na Rašelinové ulici, SOŠ a SOU strojírenské a elektrotechnické na Trnkově ulici a Střední zdravotnická škola Evangelické akademie na Šimáčkově ulici. Na Trnkově ulici je také Základní umělecká škola Antonína Doležala.[14]

Okolní příroda

V severní části katastru Líšně se nacházejí poměrně rozsáhlé lesy a zasahuje sem jižní část CHKO Moravský kras. Na východní hranici katastru se nachází překrásné Mariánské údolí, jež je často využíváno ke kulturním účelům, a Brňany využíváno k rekreaci a relaxaci. Celé údolí je průjezdné jak na kole tak autem s povolením. Za socialismu bylo údolí přejmenováno na Gottwaldovo údolí, a ve zdejším k tomu účelu vybudovaném areálu byly každoročně koncem června pořádány „mírové slavnosti“, kterých se zúčastňovala řada komunistických funkcionářů (například Gustáv Husák), vystupovala zde i celá řada zpěváků (například Miroslav Žbirka) a bývaly tu i různé pouťové atrakce. Údolím protéká potok Říčka, na němž se zde nachází 3 údolní nádrže vybudované v letech 19611967[15], několik mlýnů a výletních restaurací. V oblasti Mariánského údolí se nachází velká chatařská oblast.

Doprava

Podzemní tramvajová zastávka Jírova

Líšeň je se zbytkem města propojena dvěma čtyřproudými silnicemi; po jejím severním okraji vede silnice II/373 Brno – Ochoz u Brna. Na jihu je napojena na Olomouckou radiálu.

Od roku 1905 vedla do Líšně místní dráha z Černovic. V roce 1942, v souvislosti s připojením k Brnu, ji převzaly brněnské Dopravní podniky, trať byla elektrifikována a zdvojkolejněna, ovšem roku 1964 byla zkrácena jen na Stránskou skálu a úsek do Líšně byl opuštěn. Dnes je v prostoru bývalého nádraží muzeum MHD.

Městská hromadná doprava v Líšni je tvořena šesti denními (55, 58, 78, 151) a třemi nočními (N97, N98, N99) autobusovými linkami, dvěma trolejbusovými linkami (25, 26) a jednou linkou tramvaje (8). Tramvaj číslo 8 patří ke stěžejním a nejvytíženějším tramvajovým linkám v Brně, v Líšni je vedena Líšeňskou roklí a tvoří osu nové Líšně. Podzemní zastávka Jírova v Líšni je nejvýše položenou stanicí tramvaje v Brně. V letech 1998–2004 zde byla úvraťová konečná stanice, která se po dostavbě úseku Jírova – Mifkova (rovněž úvraťová konečná, jedna ze dvou v Brně) posunula až na hranici staré Líšně. V plánu je obnova trati ze Stránské skály k muzeu dopravy v Líšni.[16]

Osobnosti

  • Martin Kříž (1841–1916) – amatérský krasový badatel, archeolog a literát narozený v Líšni, povoláním notář, vykonávající svoji praxi ve Ždánicích, kde je též pohřben
  • Ludwig Blum (1891–1974) – malíř
  • Jindřich Breitcetl (1913–1943) – navigátor, pilot a velitel 311. československé bombardovací perutě RAF
  • Richard Mořic Belcredi (1926–2015) – pracovník rádia Svobodná Evropa a velvyslanec České republiky ve Švýcarsku

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 974. 
  4. a b c d HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 538. 
  5. BRNO-LÍŠEŇ, Městská část. Podrobná historie Líšně. Městská část Brno-Líšeň [online]. [cit. 2023-12-28]. Dostupné online. 
  6. PAVELKA Pavel, Líšeň u Brna, in: Method roč. 7, 1881, č. 10, s. 114
  7. KRAFL, Pavel. Ves Leštno za městečko vysazovati ráčíme. Brno-Líšeň: Kulturní centrum Líšeň, 2009. ISBN 978-80-254-4860-1. Kapitola II.3. Jak se měnily názvy líšeňských ulic, s. 77. 
  8. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  9. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  10. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89
  11. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  12. Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  13. http://www.brno-lisen.cz/prehled-zakladnich-skol-v-brne-lisni/t1544
  14. http://www.brno-lisen.cz/prehled-strednich-skol-v-brne-lisni/t1555
  15. http://www.volny.cz/mrs.brno4/Historie/index.html
  16. Brno - Znovuzprovoznění tramvajové tratě Stránská skála, Líšeň, Holzova [online]. Brno.cz [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 

Literatura

  • FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času (Malá zamyšlení). Brno: Šimon Ryšavý, 2008. 179 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola "Skuvaná" Líšeň, s. 136–138. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Lisenske slavnosti.jpg
Autor: Petr Kalivoda, Licence: CC BY-SA 3.0
Líšeňské hody, někde v Líšni, Brno
Brno-Líšeň - pomník padlým rodákům.JPG
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Pomník padlým rodákům v Brně-Líšni
Blank map of City districts of Brno - Líšeň.svg
Autor: Nsrotvt, Licence: CC0
Blank map of city districts of Brno - marked Líšeň
Brno-Líšeň - Náměstí Karla IV. ve Staré Líšni.jpg
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Brno-Líšeň - Náměstí Karla IV. ve Staré Líšni
Brno-Líšeň - Líšeňský zámek ve Staré Líšni focený od Kostelíčku.jpg
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Brno-Líšeň - Líšeňský zámek ve Staré Líšni focený od Kostelíčku
Brno-Líšeň vlajka.svg
Vlajka městské části Brna-Líšně.
Radnice brněnské městské části Brno-Líšeň.JPG
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Radnice brněnské městské části Brno-Líšeň
Brno-Líšeň znak.svg
Znak městské části Brna-Líšně.
Zetor Tractors company area in Brno-Líšeň.JPG
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Areál společnosti Zetor Tractors v Brně-Líšni
Muchova bouda.jpg
Autor: Petr Kalivoda, Licence: CC BY-SA 3.0
Muchova bouda v Mariánském údolí, Brno-Líšeň
Kostel sv. Jiljí v Brně-Líšni.JPG
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Líšeň (city of Brno), Church of St Giles.
Pohled od severozápadu na kostelíček v Brně-Líšni.jpg
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Pohled od severozápadu na kostelíček v Brně-Líšni
Global view on Brno-Líšeň from Stránská rock.jpg
Autor: Kirk, Licence: CC BY-SA 3.0
Celkový pohled na Brno-Líšeň ze Stránské skály
View on the south enterance to underground tram station in Brno-Líšeň 1.JPG
Autor: Kirk, Licence: CC BY 2.5
Pohled na jižní vjezd do podzemní tramvajové stanice v Brně-Líšni
Jižní konec vodní nádrže U Kadlecova mlýna v Mariánském údolí v Brně-Líšni.jpg
(c) I, Kirk, CC BY-SA 3.0
Jižní konec vodní nádrže U Kadlecova mlýna v Mariánském údolí v Brně-Líšni