Brno-Maloměřice (nádraží)
| Brno-Maloměřice | |
|---|---|
 Kolejiště stanice Brno-Maloměřice | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Jihomoravský |
| město | Brno |
| Souřadnice | 49°13′5,19″ s. š., 16°38′57,92″ v. d. |
| Provozovatel dráhy | Správa železnic |
| Kód stanice | 333559[1] |
| Tratě | 251, 260 |
| Zabezpečovací zařízení | RZZ[1] |
| Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2) - neveřejná[2] |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brno-Maloměřice je železniční stanice,[2] která se nachází na severovýchodě Brna ve čtvrti Maloměřice. Ve stanici se od sebe oddělují hlavní tratě směřující do České Třebové a do Havlíčkova Brodu.[2] Jde čistě o nákladové a seřaďovací nádraží, osobní doprava tudy jen projíždí.
Historie
V období první republiky se uzel Brno potýkal s nedostatkem řadicích kapacit, což vedlo k úvahám o výstavbě seřaďovacího nádraží. Zvažovaly se v zásadě dvě lokality – v rovině na jihu v oblasti Heršpic nebo v údolí na severu v Maloměřicích. Nakonec byly vybrány Maloměřice, které byly prosazovány ze strany armády, která argumentovala lepší možností obrany nádraží z okolních vrchů (Hády). Stavba ranžíru byla zahájena v roce 1938, ale v roce 1941 byla zastavena a opět se začalo zvažovat zřízení stanice na jihu.[3][4]
11. listopadu 1951 nakonec padlo definitivní rozhodnutí ministerstev dopravy a obrany o obnovení výstavby v Maloměřicích. Současně byla budována přeložka trati Brno – Havlíčkův Brod, která nově také vyúsťovala z tohoto nádraží (původně tímto prostorem vedla jen trať na Českou Třebovou).[3][4]
Provoz seřaďovacího nádraží byl zahájen po dobudování vjezdové skupiny v roce 1954, celá stanice byla dokončena až v roce 1965. Součástí komplexu je rovněž lokomotivní depo, které bylo postaveno v roce 1956.[3][4] Depo zpočátku podléhalo pod starší depo Brno dolní, jako samostatný provoz začalo fungovat 1. října 1964.[5]
Popis stanice
Jde o seřaďovací nádraží, které je vybaveno reléovým zabezpečovacím zařízením, které je ovládáno z pěti stavědel: St 1, St 2, St 3 (ústřední stavědlo), St 5 a St 6, přičemž poslední uvedené není standardně obsazeno.[2] Ve směru od odbočky Brno-Židenice vedou do stanice průjezdné koleje ve směru na Adamov (koleje T1 a T2) a na Brno-Královo Pole (koleje T1a a T2a), přímo do kolejiště seřaďovacího nádraží vedou z Brna-Židenic tři koleje (T4, T6 a T8). Vjezdová skupina má 10 kolejí, směrová skupina 23 kolejí a odjezdová skupina 5 kolejí. Všechny skupiny jsou umístěny paralelně.[1] U některých kolejí jsou služební nástupiště sloužící pro drážní zaměstnance.
Vlečky
Ze stanice odbočuje několik vleček:[2]
- Tomáš Novotný - Cementárna Maloměřice
- Opravna kolejových vozidel Brno Maloměřice
- České dráhy - Brno Maloměřice
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Plánek stanice Brno-Maloměřice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, květen 2000.
- ↑ a b c d e Staniční řád železniční stanice Brno-Maloměřice. Brno: Správa železnic, 2021.
- ↑ a b c Seřazovací nádraží Brno Maloměřice. turistika.cz [online]. 2013-05-26 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ a b c Maloměřice. BRŇÁK [online]. Březen 2020 [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
- ↑ KOTRBA, Alois. Depo Maloměřice. My jsme údržba a tady je naše... [online]. [cit. 2021-01-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-Maloměřice na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“