Brno-Tuřany

Brno-Tuřany
Městská část Brno-Tuřany • Nahoře: Vesnická zástavba Tuřan • Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých • Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany • Vpravo 1: Kostel Zvěstování Panny Marie • Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera
znakvlajka
Lokalita
Status	městská část
Statutární město	Brno
Okres	Brno-město
Kraj	Jihomoravský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°8′50″ s. š., 16°39′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	5 674 (2021)[1]
Rozloha	17,84 km²
Nadmořská výška	225 m n. m.
PSČ	620 00
Počet domů	1 862 (2021)[1]
Počet částí obce	4
Počet k. ú.	4
Počet ZSJ	9
Kontakt
Adresa úřadu MČ	Tuřanské nám. 84/1 620 00 Brno info@turany.cz
Starosta	Radomír Vondra (STAN)
Oficiální web: www.turany.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Brno-Tuřany
Další údaje
Kód MČ	551309
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brno-Tuřany je městská část na jihovýchodě statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně Brněnskými Ivanovicemi, Dvorskami, Holáskami a Tuřany. Celková katastrální výměra činí 17,84 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Tuřanech. Žije zde přibližně 5700 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Tuřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Všechny 4 čtvrtě byly dříve samostatnými obcemi a dodnes si zachovaly vesnický charakter. Přesto i na území této městské části došlo především v okrajových částech Brněnských Ivanovic k rozvoji průmyslu. Již před rokem 1918 došlo k téměř úplnému propojení zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan, které tak prakticky tvoří jediný velký urbanistický celek, přičemž jsou obě čtvrtě od sebe odděleny jen relativně úzkými ulicemi. Během 20. století se do tohoto procesu zapojila v menší míře i zástavba Holásek. Naopak dosud plně samostatný celek tvoří poněkud izolovaná zástavba bývalé obce Dvorska, nacházející se při jihovýchodní hranici Brna. Z památek je známý kostel zvěstování Panny Marie, který se nachází v historickém jádru Tuřan a zároveň tvoří z některých ulic dobře viditelnou dominantu této čtvrti.

Spojení městské části s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 40, 48, 63, 78, a noční autobusové linky 95.

Územím městské části prochází severně od zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan trasa dálnice D1. Západním okrajem městské části prochází také krátký úsek dálnice D2. Územím městské části prochází severojižním směrem také trasa železniční trati 300 Přerov – Brno, na níž se zde však nenachází žádná zastávka. Na východě území městské části se nachází brněnské mezinárodní letiště Airport Brno, jehož území zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice.

Na západě území městské části Brno-Tuřany se rozkládají také tři chráněná území. Jednak relativně velká přírodní rezervace Černovický hájek, a také přírodní památky Holásecká jezera a Rájecká tůň.

Území městské části Brno-Tuřany hraničí na jihozápadě a západě s městskou částí Brno-jih, na severu s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Slatina, na východě s městem Šlapanice a obcí Sokolnice, na jihu s městskou částí Brno-Chrlice a městem Modřice.

K Brnu bylo území dnešní městské části Brno-Tuřany připojeno ve třech fázích: 16. dubna 1919 byly připojeny obce Brněnské Ivanovice, Tuřany, Komárov, Černovice a Slatina (katastry tří posledně jmenovaných obcí zasahovaly i na území moderní městské části Brno-Tuřany), 1. července 1960 obec Holásky, a nakonec 1. září 1970 obec Dvorska.

Při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století, zároveň získaly Brněnské Ivanovice, Holásky i Tuřany své současné katastrální hranice. V rámci této reformy došlo k posunu katastrální hranice Brněnských Ivanovice a Tuřan z Ulice 1. května na linii tvořenou ulicemi Rolencovou, Glocovou, Zezulovou a Měšťanskou, čímž kromě přesunu řady domů došlo i k přesunu původně tuřanské základní školy do katastru Brněnských Ivanovic. Zároveň Brněnské Ivanovice ztratily ve prospěch Dolních Heršpic, Horních Heršpic a Komárova část katastru ležící západně od Svitavy, ve prospěch Tuřan a Slatiny severovýchodní část svého původního katastru; naopak získaly jihovýchodní část původního katastru Komárova, a pozemky na jihu původního katastru Černovic. Holásky ztratily stejně jako Brněnské Ivanovice část katastru západně od Svitavy, a ve prospěch Brněnských Ivanovic a Tuřan, od původní vsi oddělenou zástavbu v ulicích Rolencově, Glocově, Ulici 1. května, Uhýrkově, U lesíčka, a Kudrnově. Naopak Tuřany přišly jen o malou část svého původního katastru. Vedle výše zmíněné budovy školy, kterou získaly Brněnské Ivanovice, ztratily ve prospěch Slatiny jen některé pozemky ležící v blízkosti železniční trati procházející Slatinou.

• 1947–1949 tvořily celé tehdejší katastry Brněnských Ivanovic a Tuřan městský obvod Brno IX. Tehdy komárovská část dnešní městské části tvořila součást městského obvodu Brno VIII, zatímco tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno VII.
• 1949–1954 tvořil celý tehdejší katastr Tuřan s většinou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a levobřežní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Již tehdy patřily pozemky tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic, pokud ležely na území dnešní městské části Brno-jih, k jinému městskému obvodu, v tomto případě Brno XI. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany náležely k městskému obvodu Brno X.
• 1954–1960 tvořilo území identické s územím předchozího obvodu Brno XIII. nový městský obvod Brno X., od roku 1957 přejmenovaný na Brno X-Tuřany. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno XI (od roku 1957 Brno XI-Slatina), naopak tehdy černovické pozemky patřily k městskému obvodu Brno VI.
• 1960–1964 byly k obvodu Brno X-Tuřany připojeny i některé pozemky Brněnských Ivanovic ležící západně od Svitavy, a většina katastrálního území nově připojené obce Holásky. Pozemky Holásek, které byly při druhé katastrální reformě připojeny k Dolním Heršpicím, se naopak staly součástí městského obvodu Brno IX-Horní Heršpice. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části náležely k obvodům, existujícím i v předešlém období.
• 1964–1971 – městský obvod Brno X-Tuřany se stal městskou částí Tuřany. 1. září 1970 byla k němu připojena obec Dvorska. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části patřily k městské části Slatina, zatímco tehdy černovické pozemky byly začleněny do městského obvodu Brno IV. V tomto období došlo i k úpravě hranic jednotlivých katastrálních území.
• 26. listopadu 1971^[2]–1975 – celé území moderní městské části Brno-Tuřany, k níž byla 26. listopadu 1971^[3] připojena dosavadní obec Dvorska, tvořilo městskou část Brno X-Tuřany, která se od 1. května 1972^[4] nazývala Brno-Tuřany.
• 1. října 1975–1990 – celé území moderní městské části bylo začleněno do městského obvodu Brno IV.
• od roku 1990 městská část Brno-Tuřany

• SK Tuřany
• Římskokatolická farnost u kostela Zvěstování Panny Marie, Brno-Tuřany

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brno-Tuřany na Wikimedia Commons
• http://www.turany.cz
• http://www.airport-brno.cz/