Brno-Tuřany

Brno-Tuřany
Městská část Brno-Tuřany • Nahoře: Vesnická zástavba Tuřan • Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých • Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany • Vpravo 1: Kostel Zvěstování Panny Marie • Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera
Městská část Brno-Tuřany

• Nahoře: Vesnická zástavba Tuřan
• Vlevo 1: Barokní sousoší Panny Marie a dalších svatých
• Vlevo 2: Mezinárodní letiště Brno-Tuřany
• Vpravo 1: Kostel Zvěstování Panny Marie

• Vpravo 2: Přírodní památka Holásecká jezera
Znak městské části Brno-TuřanyVlajka městské části Brno-Tuřany
znakvlajka
Lokalita
Statusměstská část
Statutární městoBrno
OkresBrno-město
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel5 674 (2021)[1]
Rozloha17,84 km²
Nadmořská výška225 m n. m.
PSČ620 00
Počet domů1 862 (2021)[1]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ9
Kontakt
Adresa úřadu Tuřanské nám. 84/1
620 00 Brno
info@turany.cz
StarostaRadomír Vondra (STAN)
Oficiální web: www.turany.cz
Brno-Tuřany na mapě
Brno-Tuřany
Další údaje
Kód 551309
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brno-Tuřany je městská část na jihovýchodě statutárního města Brna. Je tvořena několika čtvrtěmi a katastrálními územími, konkrétně Brněnskými Ivanovicemi, Dvorskami, Holáskami a Tuřany. Celková katastrální výměra činí 17,84 km². Samosprávná městská část vznikla 24. listopadu 1990, její úřad sídlí v Tuřanech. Žije zde přibližně 5700 obyvatel.

Pro účely senátních voleb je území městské části Brno-Tuřany zařazeno do volebního obvodu číslo 58.

Charakteristika městské části

Všechny 4 čtvrtě byly dříve samostatnými obcemi a dodnes si zachovaly vesnický charakter. Přesto i na území této městské části došlo především v okrajových částech Brněnských Ivanovic k rozvoji průmyslu. Již před rokem 1918 došlo k téměř úplnému propojení zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan, které tak prakticky tvoří jediný velký urbanistický celek, přičemž jsou obě čtvrtě od sebe odděleny jen relativně úzkými ulicemi. Během 20. století se do tohoto procesu zapojila v menší míře i zástavba Holásek. Naopak dosud plně samostatný celek tvoří poněkud izolovaná zástavba bývalé obce Dvorska, nacházející se při jihovýchodní hranici Brna. Z památek je známý kostel zvěstování Panny Marie, který se nachází v historickém jádru Tuřan a zároveň tvoří z některých ulic dobře viditelnou dominantu této čtvrti.

Doprava

Spojení městské části s ostatními částmi Brna zajišťuje Dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusových linek 40, 48, 63, 78, a noční autobusové linky 95.

Územím městské části prochází severně od zástavby Brněnských Ivanovic a Tuřan trasa dálnice D1. Západním okrajem městské části prochází také krátký úsek dálnice D2. Územím městské části prochází severojižním směrem také trasa železniční trati 300 Přerov – Brno, na níž se zde však nenachází žádná zastávka. Na východě území městské části se nachází brněnské mezinárodní letiště Airport Brno, jehož území zasahuje i do katastrálního území sousedního města Šlapanice.

Příroda

Na západě území městské části Brno-Tuřany se rozkládají také tři chráněná území. Jednak relativně velká přírodní rezervace Černovický hájek, a také přírodní památky Holásecká jezera a Rájecká tůň.

Sousedící městské části a obce

Území městské části Brno-Tuřany hraničí na jihozápadě a západě s městskou částí Brno-jih, na severu s městskými částmi Brno-Černovice a Brno-Slatina, na východě s městem Šlapanice a obcí Sokolnice, na jihu s městskou částí Brno-Chrlice a městem Modřice.

Historický přehled

K Brnu bylo území dnešní městské části Brno-Tuřany připojeno ve třech fázích: 16. dubna 1919 byly připojeny obce Brněnské Ivanovice, Tuřany, Komárov, Černovice a Slatina (katastry tří posledně jmenovaných obcí zasahovaly i na území moderní městské části Brno-Tuřany), 1. července 1960 obec Holásky, a nakonec 1. září 1970 obec Dvorska.

Při radikální druhé katastrální reformě Brna, provedené ve druhé polovině 60. let 20. století, zároveň získaly Brněnské Ivanovice, Holásky i Tuřany své současné katastrální hranice. V rámci této reformy došlo k posunu katastrální hranice Brněnských Ivanovice a Tuřan z Ulice 1. května na linii tvořenou ulicemi Rolencovou, Glocovou, Zezulovou a Měšťanskou, čímž kromě přesunu řady domů došlo i k přesunu původně tuřanské základní školy do katastru Brněnských Ivanovic. Zároveň Brněnské Ivanovice ztratily ve prospěch Dolních Heršpic, Horních Heršpic a Komárova část katastru ležící západně od Svitavy, ve prospěch Tuřan a Slatiny severovýchodní část svého původního katastru; naopak získaly jihovýchodní část původního katastru Komárova, a pozemky na jihu původního katastru Černovic. Holásky ztratily stejně jako Brněnské Ivanovice část katastru západně od Svitavy, a ve prospěch Brněnských Ivanovic a Tuřan, od původní vsi oddělenou zástavbu v ulicích Rolencově, Glocově, Ulici 1. května, Uhýrkově, U lesíčka, a Kudrnově. Naopak Tuřany přišly jen o malou část svého původního katastru. Vedle výše zmíněné budovy školy, kterou získaly Brněnské Ivanovice, ztratily ve prospěch Slatiny jen některé pozemky ležící v blízkosti železniční trati procházející Slatinou.

Správní vývoj

  • 19471949 tvořily celé tehdejší katastry Brněnských Ivanovic a Tuřan městský obvod Brno IX. Tehdy komárovská část dnešní městské části tvořila součást městského obvodu Brno VIII, zatímco tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno VII.
  • 1949–1954 tvořil celý tehdejší katastr Tuřan s většinou území tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic a levobřežní částí tehdejšího katastru Komárova městský obvod Brno XIII. Již tehdy patřily pozemky tehdejšího katastru Brněnských Ivanovic, pokud ležely na území dnešní městské části Brno-jih, k jinému městskému obvodu, v tomto případě Brno XI. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany náležely k městskému obvodu Brno X.
  • 1954–1960 tvořilo území identické s územím předchozího obvodu Brno XIII. nový městský obvod Brno X., od roku 1957 přejmenovaný na Brno X-Tuřany. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části Brno-Tuřany patřily k městskému obvodu Brno XI (od roku 1957 Brno XI-Slatina), naopak tehdy černovické pozemky patřily k městskému obvodu Brno VI.
  • 1960–1964 byly k obvodu Brno X-Tuřany připojeny i některé pozemky Brněnských Ivanovic ležící západně od Svitavy, a většina katastrálního území nově připojené obce Holásky. Pozemky Holásek, které byly při druhé katastrální reformě připojeny k Dolním Heršpicím, se naopak staly součástí městského obvodu Brno IX-Horní Heršpice. Tehdy černovické a slatinské pozemky moderní městské části náležely k obvodům, existujícím i v předešlém období.
  • 1964–1971 – městský obvod Brno X-Tuřany se stal městskou částí Tuřany. 1. září 1970 byla k němu připojena obec Dvorska. Tehdy slatinské pozemky moderní městské části patřily k městské části Slatina, zatímco tehdy černovické pozemky byly začleněny do městského obvodu Brno IV. V tomto období došlo i k úpravě hranic jednotlivých katastrálních území.
  • 26. listopadu 1971[2]1975 – celé území moderní městské části Brno-Tuřany, k níž byla 26. listopadu 1971[3] připojena dosavadní obec Dvorska, tvořilo městskou část Brno X-Tuřany, která se od 1. května 1972[4] nazývala Brno-Tuřany.
  • 1. října 1975–1990 – celé území moderní městské části bylo začleněno do městského obvodu Brno IV.
  • od roku 1990 městská část Brno-Tuřany

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel (sčítání lidu)[5][6]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
2 4612 6292 9003 4564 4064 6936 0076 1026 1485 7805 0994 5264 6315 6745 674

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Brně-Tuřanech.

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  2. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 10, č. 20/1971, str 153
  3. Ústřední věstník České socialistické republiky, ročník 1971, částka 10, č. 20/1971, str. 144
  4. Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 6, č. 10/1973, str. 56
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-město [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  6. Sčítání lidu, domů a bytů > 2021 > Obyvatelstvo podle pohlaví a městských částí (obvodů) vybraného města > Brno [online] [online]. Český statistický úřad, 2021-03-27 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Flag of Brno-Tuřany.svg
Vlajka městské části Brno-Tuřany, Česko.
List tvoří tři svislé pruhy bílý, modrý a bílý v poměru 2 : 3 : 2. V modrém pruhu bílé žlutě lemované kruhové pole se žlutou korunou na dolním okraji.
Blank map of City districts of Brno - Tuřany.svg
Autor: Nsrotvt, Licence: CC0
Blank map of city districts of Brno - marked Tuřany
Coat of arms of Brno-Tuřany.svg
Autor: TFerenczy, Licence: CC BY-SA 4.0
Znak městské části Brno-Tuřany, Česko.
Ve stříbrném štítě Madona s Ježíškem v modrém šatě se zlatou svatozáří, korunou a žezlem, sedící na hnědém trůně s  červenou látkou, po obou stranách trůnu vyrůstají hnědé trny, pod nimi vpravo zelený vinný hrozen, vlevo modrý vinařský nůž s hnědou rukojetí.