Brod nad Dyjí
| Brod nad Dyjí | |
|---|---|
 pohled od západu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mikulov |
| Obec s rozšířenou působností | Mikulov (správní obvod) |
| Okres | Břeclav |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°52′31″ s. š., 16°32′7″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 545 (2023)[1] |
| Rozloha | 11,18 km²[2] |
| Katastrální území | Brod nad Dyjí |
| Nadmořská výška | 175 m n. m. |
| PSČ | 691 81 |
| Počet domů | 236 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Brod nad Dyjí 45 691 81 Březí u Mikulova oubrod@cbox.cz |
| Starostka | Anna Humlová |
| Oficiální web: www | |
 (c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de  Brod nad Dyjí | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 584355 |
| Kód části obce | 12645 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Brod nad Dyjí (dříve Kolenfurt[4], německy Guldenfurt) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 545[1] obyvatel. Nachází se v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Lusy, Dunajovický kopec, Brodské stráně).
Název
Podle nejstaršího dokladu (14. století) se ves původně jmenovala Guldenburg (psáno Goldenburch, "Zlatý hrad"), později došlo k přejmenování na Guldenfurt ("Zlatý brod"), v 19. století se objevila jeho zkomolenina Kolenfurt. V roce 1947 vznikl současný název překladem druhé složky původního jména s připojením nového přívlastku.[5]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1353. Roku 1930 zde žilo 999 obyvatel, téměř všichni německé národnosti (98,4 %)[6] – tito byli po roce 1945 vesměs vysídleni. Podle německých pramenů vznikla obec v letech 1568–1570 jako nové osídlení ze zničené obce Neudorf. Písemné zmínky o obci pocházejí z roku 1583. Guldenfurt tehdy patřil panství Dürnholz (Drnholec). Za napoleonských válek byla obec zpustošena a v roce 1809 16 měsíců obsazena. Většina obyvatel pracovala v zemědělství a vinařství. Guldenfurtští obyvatelé si po staletí udržovaly své nářečí, typické pro jejich bavorský původ. Matriky jsou vedeny od roku 1652 a katastry od roku 1792.
Po rozpadu Rakouska-Uherska se stal Guldenfurt součástí nově vzniklé Československé republiky. Dne 8. října 1938 vstoupila na základě Mnichovské dohody do obce německá vojska. Tímto vzniklá státní příslunost k německému Gau Niederdonau trvala až do května 1945. Z mužů, kteří byli za války povoláni do armády, padlo, nebo bylo pohřešováno celkem 126. To bylo tehdy 11 % z celkového počtu obyvatel a obec tak zaplatila nejkrvavější daň z celé jižní Moravy.
Po osvobození se obec vrátila zpět do Československa. Mnozí němečtí obyvatelé uprchli v obavách před represemi ze strany českého obyvatelstva do Rakouska. Na podzim 1945 už žilo v obci jen 500 Němců, přistěhovalo se na 350 nových osídlenců, převážně české a slovenské národnosti. Mezi 15. březnem a 3. říjnem 1946 byly na základě Benešových dekretů odsunuty i zbytky německého obyvatelstva. Dvě rakouské rodiny směly zůstat, později však obec také opustily. Většina odsunutých obyvatel nalezla útočiště v Německu, 70 rodin v Rakousku, po jedné pak ve Švýcarsku a v bývalé NDR. Obec pak byla nově osídlena.
Pečeť z 18. století zobrazuje lilii se dvěma hvězdami po stranách. Od 19. století zůstalo pouze písmenné razítko.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[7]
| Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | část Brod nad Dyjí | 774 | 814 | 889 | 1011 | 955 | 943 | 999 | 587 | 612 | 576 | 533 | 459 | 486 | 460 |
| Počet domů | část Brod nad Dyjí | 124 | 148 | 166 | 173 | 192 | 206 | 234 | 153 | 150 | 143 | 148 | 179 | 190 | 200 |
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jana Nepomuckého, prostá klasicistní stavba s věží v průčelí z roku 1781
- Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
- Kaple
- Hřbitov
Teplotní rekord
Dne 8. srpna 2013 tu byla změřena historicky nejvyšší teplota na území Moravy, a to 39,7 °C. Předchozí moravský teplotní rekord 39,0 °C byl naměřen 13. srpna 2003 rovněž v Brodě nad Dyjí.[8]
Společenský život
Samospráva obce od roku 2016 vyvěšuje 5. července zlatočervenou moravskou vlajku.[9]
Galerie
hlavní ulice
kostel sv. Jana Nepomuckého
obecní úřad
hasičská zbrojnice
pomník padlým
socha sv. Jana Nepomuckého
sluneční hodiny u radnice
boží muka s kaplí
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ Výnos ministra vnitra č. 494/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 414.
- ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 365.
- ↑ Brod nad Dyjí [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Na Moravě padl teplotní rekord, v Brodě nad Dyjí naměřili 39,7 stupně Celsia. Deník.cz [online]. 2013-08-08 [cit. 2013-08-09]. Dostupné online.
- ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154157696255661&id=224337820660
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brod nad Dyjí na Wikimedia Commons - Brod nad Dyjí v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brod nad Dyjí - hlavní ulice
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brod nad Dyjí - pomník padlým
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) Daniel Baránek, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brod nad Dyjí - kaple Panny Marie
Vlajka obce Brod nad Dyjí, Česko.
Modrý list s pěti do kruhu uspořádanými osmicípými žlutými hvězdami nad dvěma vlnitými žlutými pruhy se dvěma vrcholy a jednou prohlubní. Pruhy jsou široké jednu desetinu šířky listu a vycházejí ze sedmé a deváté desetiny žerďového a vlajícího okraje. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brod nad Dyjí - pohled od západu
Znak obce Brod nad Dyjí, Česko.
V modrém štítě nad dvěma vlnitými břevny pět osmihrotých hvězd do kruhu, vše zlaté.
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brod nad Dyjí - sluneční hodiny u radnice
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brod nad Dyjí - hasičská zbrojnice