Brodce (Kadaň)

Brodce
Kaple Božího milosrdenství
Kaple Božího milosrdenství
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecKadaň
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel20 (2021)[1]
Katastrální územíPastviny a Úhošť (3,12 km²)
Nadmořská výška395 m n. m.
PSČ432 01
Počet domů7 (2021)[2]
Další údaje
Kód části obce173258
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brodce (německy Prödlas) jsou malá vesnice, část města Kadaň v okrese Chomutov. Nachází se asi čtyři kilometry jihozápadně od Kadaně. Brodce leží v katastrálním území Pastviny o rozloze 1,23 km²[3] a Úhošť o rozloze 1,89 km².[4] Katastrální území Pastviny vzniklo oddělením ze staršího katastrálního území, ve kterém ležela zaniklá obec Pastviny.[5]

Název

Název vesnice je zdrobnělinou slova brod. V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Brodecz (1460), in Brodczych (1488), Brodeczno (1593), Prödles (1614), Predles (1654), Prödlas (1787) nebo Brödlas (1846).[6]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1373. Podruhé byly Brodce zmíněny roku 1460, když Otto z Ilburka prodával panství hradu Egerberk Bossovi z Fictumu. Fictumům patřilo až do roku 1557, kdy je koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Lobkovicové statek prodali Linhartu staršímu Štampachovi ze Štampachu, jehož syn se aktivně zúčastnil stavovského povstání v letech 1618–1620, za což byl odsouzen ke ztrátě majetku. Zkonfiskované vesnice roku 1623 koupil Kryštof Šimon Thun a připojil je ke kláštereckému panství.[7] U něj vesnice zůstala až do zrušení poddanství.[8]

Podle berní ruly z roku 1654 v Brodcích žilo šest chalupníků a jeden poddaný bez pozemků, který choval jednu krávu a jednu jalovici. Chalupníkům patřilo celkem osm potahů, dvanáct krav a pět jalovic.[7] Jeden z nich pracoval jako švec a jiný provozoval mlýn s jedním kolem. Na polích se pěstovalo žito.[8]

V devatenáctém století bylo hlavním zdrojem obživy obyvatel zemědělství a ve vsi fungovaly dva mlýny. Ve třicátých letech dvacátého století už zde byl pouze jeden mlýn, pila a stoupa na drcení seladonitu, který se pod názvem kadaňská hlinka těžil pod Úhoštěm. Ze služeb byly k dispozici jen trafika a hospoda. Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců, ale na jejich místo se přistěhovali noví obyvatelé. Roku 1963 byly v okolí založeny sady hrušní (16 hektarů) a višní (12 hektarů), které v neudržovaném stavu existovaly ještě na konci dvacátého století. V sedmdesátých letech začal počet obyvatel klesat, až se vesnice téměř vylidnila.[8]

Přírodní poměry

Brodce stojí asi čtyři kilometry jihozápadně od Kadaně v katastrálním území Pastviny s rozlohou 1,23 km². To leží v severní části Doupovských hor v okrsku Jehličenská hornatina. Nejvyšší bod území se nachází na východě, kde hranice dosahuje téměř k vrcholu vrchu Lipová (549 metrů), a nejnižší bod je u Donínského potoka na severním okraji vesnice. Geologické podloží tvoří třetihorní magmatické horniny, z nichž převažují alkalické bazalty a tefrity, ale v jižní části území se vyskytují olivinické bazalty a bazanity. Na nich se vyvinul půdní typ kambizem eutrofní.[9]

Území odvodňuje především Donínský potok a jeho pravostranný přítok Pastvinský potok, ale voda z jižní části odtéká také bezejmenným přítokem Úhošťanského potoka. Oba potoky patří k povodí Ohře.[9]

V rámci Quittovy klasifikace podnebí se celé území nachází v mírně teplé oblasti MT7,[10] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 650–750 milimetrů, počet letních dnů je 30–40, počet mrazových dnů se pohybuje mezi 140–160 a sněhová pokrývka zde leží 60–80 dnů v roce.[11]

Celé katastrální území je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Doupovské hory a stejnojmenné ptačí oblasti.[12] U západní hranice území s vojenským újezdem Hradiště roste v údolí Pastvinského potoka skupina památných stromů tvořená devíti smrky ztepilými a 23 modříny opadavými.[13]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 56 obyvatel (z toho 25 mužů). Všichni byli německé národnosti a členy římskokatolické církve.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 52 obyvatel, kteří byli s výjimkou jednoho Čecha a čtyř cizinců německé národnosti. Dva lidé byli bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů[16][17]
186918801890190019101921193019501961197019801991200120112021
Obyvatelé67677759585652255743185141620
Domy121112121112111111610497

Obecní správa

Brodce nikdy nebyly samostatnou obcí.[8] Po zrušení poddanství se v roce 1850 staly osadou Pastvin,[8] ale při sčítání lidu v letech 1869–1910 patřily ke Zvoníčkovu. V letech 1921 a 1930 patřily opět k Pastvinám.[18] V souvislosti se zřízením vojenského újezdu Brodce roku 1953 zanikly[7] a část katastrálního území Pastvin byla převedena k okresu Karlovy Vary. Při reformě území správy roku 1960 byla část území s Brodci převedena do okresu Chomutov, a vesnice se stala částí obce Úhošťany. Od 1. ledna 1989 jsou Brodce částí města Kadaň.[8]

Pamětihodnosti

U mostu přes Donínský potok stojí kaple Božího Milosrdenství z roku 1863.[19]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  5. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Pastviny – Weiden, s. 56. 
  6. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 183. 
  7. a b c BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22. Dále jen Binterová (1998). 
  8. a b c d e f Binterová (1998), s. 23.
  9. a b CENIA. Katastrální mapy, geologická, geomorfologická a půdní mapa ČR [online]. Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  10. Přírodní poměry – Klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  11. VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 425–430. Journal of Maps [online]. 2013-05-13 [cit. 2019-05-16]. Čís. 9, s. 425–430. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. 
  12. Doupovské hory [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  13. Skupina modřínů a smrků v pastvinském údolí [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-01-11]. Dostupné online. 
  14. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 249. 
  15. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 134. 
  16. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-11]. Kapitola Chomutov. Dostupné online. 
  17. Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-18]. Dostupné online. 
  18. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 40.  Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
  19. Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97. 

Literatura

  • BINTEROVÁ, Zdena. Úhošťany. Kadaň: Město Kadaň, 1998. 40 s. Kapitola Brodce, s. 22–23. 
  • Obce chomutovského okresu. Příprava vydání Zdena Binterová. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Brodce, s. 97. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Brodce - Kaple Božího milosrdenství.jpg
Autor: Petr Kinšt, Licence: CC BY-SA 3.0
Brodce - Kaple Božího milosrdenství