Brozany (zámek)
| Brozany | |
|---|---|
 Pohled z jihozápadu | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční |
| Výstavba | počátek 15. století |
| Přestavba | po roce 1559 a po roce 1600 |
| Další majitelé | páni z Vřesovic Zajícové z Hazmburka Lobkovicové |
| Poloha | |
| Adresa | Brozany nad Ohří,  Česko |
| Ulice | Na Zámku |
| Souřadnice | 50°27′9,17″ s. š., 14°8′36,85″ v. d. |
  Brozany | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18198/5-1943 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brozany jsou tvrz označovaná také jako zámek v Brozanech nad Ohří v okrese Litoměřice. Postavena byla na počátku patnáctého století, ale dochovaná podoba je výsledkem renesanční přestavby ze druhé poloviny šestnáctého století a mladších úprav. Tvrz je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
Brozany patřily od třináctého století mělnickému proboštství, jehož správci sídlili na dvorci u kostela svatého Gotharda a od počátku patnáctého století na tvrzi, jejímž purkrabím byl roku 1410 Beneš Slaboně. Během husitských válek okolí ovládl pražský svaz a v květnu roku 1421 ustanovil hejtmanem litoměřického kraje Hynka z Valdštejna a na Kolštejně. Později králové Zikmund a Jiří z Poděbrad Brozany často zastavovali. Ze zástavních držitelů jsou známi Boreš z Oseka (1452–1456) a od roku 1464 Mikuláš Rachmberk, kterého v roce 1480 vyplatil král Vladislav Jagellonský, ale již o dva roky později vesnici zastavil Litvínovi z Klinštejna. Od něj panství roku 1486 získal Vojtěch Tvoch z Nedvídkova, po kterém je v roce 1500 zdědili Zdeněk z Valdeka, Bohuslav Žleb ze Střízkova a bratři Purkhard a Oldřich Čichalovcové z Čichalova. O dva roky později od nich statek koupil Jindřich z Vřesovic a na Libčevsi. Součástí prodávaného majetku byly také vesnice Hostěnice a Rochov.[2]
Po Jindřichově smrti v roce 1515 Brozany zdědil jeho syn Jaroslav z Vřesovic, který se stal hejtmanem Litoměřického kraje a od roku 1529 také zemským hejtmanem. Když roku 1531 zemřel, zdědil panství jeho mladší bratr Jiřík z Vřesovic, který měl pět synů.[2] Samotné Brozany si v roce 1543 rozdělili Zikmund a Jakub, který však vzápětí svou polovinu prodal bratrovi Jindřichovi a ten celý svůj podíl Janu Zajícovi z Hazmburka na Budyni.[3] Jan Zajíc svou polovinu zastavil Jaroslavovi Beřkovskému ze Šebířova, ale později ji vyplatil a v roce 1558 prodal Kryštofu Zajícovi z Hazmburka. Zikmund mezitím nechal po roce 1559 přestavět starou tvrz na renesanční zámek a vykoupil také podíl Zajíců z Hazmburka, protože jeho syn Jan Václav[3] v roce 1601 prodal celé Brozany Janu Zbyňkovi Zajícovi z Hazmburka.[2]
Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka nechal po roce 1600 zámek zvýšit o jedno patro, přistavět dva arkýře a rozšířit sgrafitovou výzdobu. Nákladný životní styl ho přinutil postupně rozprodávat rodový majetek, ale Brozany od něj již roku 1604 získala jako věno jeho manželka Polyxena z Minkvic, která je před svou smrtí v roce 1616 odkázala nezletilým synům Janovi, Mikulášovi a Jaroslavovi. Jejich poručníci však zadlužené panství v roce 1617 prodali za padesát tisíc kop grošů Polyxeně Pernštejnské z Lobkovic a získané peníze použili ke splacení dluhů.[2] Zajícové z Hazmburka tak dostali pouze zbraně, zbroje, knihy a šaty, které jim byly odvezeny do Prahy. Jan se stal vojákem a díky své udatnosti dosáhl hodnosti podplukovníka, zatímco Jaroslav se stal dvořanem Ferdinanda III., ale obnovit vliv svého rodu se mu nepodařilo.[3]
Brozanský zámek byl roku 1631 během třicetileté války dobyt a spolu s vesnicí vypálen. Vlastníci žili na roudnickém zámku a brozanské sídlo sloužilo pouze úředníkům a k hospodářským účelům. Po požáru v roce 1880 byla stržena dvě horní patra a sgrafita zakryta obyčejnou omítkou. Po roce 1948 byl zámek znárodněn a od konce šedesátých let ho využívalo jednotné zemědělské družstvo.[2] Od roku 2005 je opravená tvrz přístupná v návštěvních hodinách.[4] V roce 2017 tvrz navštívilo 193 návštěvníků.[5]
Stavební podoba
Tvrz je tvořená patrovou budovou s nepravidelným půdorysem a novodobými přístavky. V severním, východním a jižním průčelí stojí polygonální rizality. Přízemní prostory jsou zaklenuté valenou klenbou, zatímco místnosti v patře mají ploché stropy. Před budovou se nachází studna a z opevnění se dochoval můstek přes šíjový příkop.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-01-21]. Identifikátor záznamu 128893 : Tvrz. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d e Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Brozany – zámek, s. 53.
- ↑ a b c SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Brozany tvrz, s. 420–422.
- ↑ Historická tvrz, Brozany nad Ohří [online]. České středohoří [cit. 2017-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. A/J. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Brozany, s. 131.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brozany na Wikimedia Commons - Brozany na webu Hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: derivative work Виктор_В, Licence: CC BY-SA 3.0
Relief map of the Czech Republic
Brozany nad Ohří, okres Litoměřice. Zámek Brozany ve vyvýšené poloze na jihozápadě městyse. Původně gotická tvrz z počátku 15. století, přibližně v 60. letech 16. století Zikmundem Brozanským z Vřesovic výpravně přestavěná v renesanční zámeček, další výzdobu pak provedl v prvních letech 17. století Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka. V roce 1631 vypálen Sasy, po požáru roku 1880 snesena dvě patra. Na přelomu tisíciletí péčí obce Brozany celkově opraven a od roku 2005 turisticky zpřístupněn.
Brozany nad Ohří, okres Litoměřice. Zámek Brozany ve vyvýšené poloze na jihozápadě městyse. Původně gotická tvrz z počátku 15. století, přibližně v 60. letech 16. století Zikmundem Brozanským z Vřesovic výpravně přestavěná v renesanční zámeček, další výzdobu pak provedl v prvních letech 17. století Jan Zbyněk Zajíc z Hazmburka. V roce 1631 vypálen Sasy, po požáru roku 1880 snesena dvě patra. Na přelomu tisíciletí péčí obce Brozany celkově opraven a od roku 2005 turisticky zpřístupněn.