Brslenka
| Brslenka | |
|---|---|
 Brslenka mezi Rohozcem a Žehušicemi | |
| Základní informace | |
| Délka toku | 31,4 km |
| Plocha povodí | 100,8 km² |
| Průměrný průtok | 0,28 m³/s |
| Světadíl | Evropa |
| Hydrologické pořadí | 1-03-05-050 |
| Pramen | |
| jižně od Kobylí Hlavy 49°46′31,2″ s. š., 15°27′11,1″ v. d. 482 m n. m. | |
| Ústí | |
| do Doubravy u Žehušic 49°58′49,1″ s. š., 15°24′12,3″ v. d. 204 m n. m. | |
| Protéká | |
 Česko (Kraj Vysočina, Středočeský kraj – Čáslav) | |
| Úmoří, povodí | |
| Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Doubrava | |
 Povodí Brslenky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brslenka (na horním toku též Čáslavka) je levostranný a celkově největší přítok řeky Doubravy tekoucí v okresech Havlíčkův Brod a Kutná Hora. Délka toku činí 31,4 km[1] a plocha jejího povodí měří 100,8 km².[2][pozn 1] Je to největší vodní tok protékající Čáslaví.
Průběh toku
Pramení zhruba 0,5 km jižně od osady Kobylí Hlava v okrese Havlíčkův Brod v nadmořské výšce 482 m. Po celé své délce teče převážně severním směrem. Nejprve protéká výše zmíněnou vsí a níže po proudu malou osadou, která se nazývá Dolík. Pod Dolíkem si Brslenka razí cestu hlubokým zalesněným údolím, kde její tok podtéká železniční trať (Praha -) Kolín - Havlíčkův Brod (trať 230). Po opuštění lesa se údolí otevírá a říčka protéká obcí Podmoky, pod níž ji posiluje zprava Římovický potok a zleva Kamenecký potok. Dále pokračuje přes Bratčice, kde napájí Pastušský rybník a rybník Lázeňka.
Od Bratčic krátce směřuje na severozápad, protéká východním okrajem Adamova a obrací se opět na sever k obci Tupadly. Cestou napájí rybníky Pilský a Tovární a severně od Tupadel rybník Dubí. Odtud dále proudí přes Drobovice k městu Čáslav. Zde napájí Podměstský rybník, který je spolu s kostelem sv. Petra a Pavla výraznou dominantou města. Po opuštění Čáslavi teče říčka v blízkosti vojenského letiště v Chotusicích, kde sídlí 21. základna taktického letectva Armády České republiky. Dále po proudu teče mezi Rohozcem a Žehušicemi, severně od nichž se vlévá zleva do Doubravy v nadmořské výšce 204 m.
Větší přítoky
Největším přítokem Brslenky co se délky toku a plochy povodí týče je Koudelovský potok.
- Kamenecký potok je levostranný přítok jehož délka činí 3,7 km.[3] Pramení v lesích západně od Podmok. Do Brslenky se vlévá na jejím 21,6 říčním kilometru[3] nad ústím Římovického potoka v nadmořské výšce okolo 315 m.
- Římovický potok, zprava, ř. km 21,6[3]
- Kozohlodský potok je levostranný přítok jehož délka činí 2,5 km.[4] Pramení v lesích mezi Podmoky a Přibyslavicemi v nadmořské výšce okolo 390 m. Do Brslenky se vlévá na jejím 19,4 říčním kilometru[4] v Bratčicích.
- Bratčický potok je levostranný přítok jehož délka činí 1,7 km.[4] Pramení při východním okraji Přibyslavic v nadmořské výšce 370 m. Do Brslenky se vlévá na jejím 18,8 říčním kilometru[4] na západním okraji Bratčic.
- Stroupínovský potok je levostranný přítok jehož délka činí 2,9 km.[4] Pramení severozápadně od Přibyslavic v nadmořské výšce okolo 375 m. Potok směřuje převážně na sever. Do Brslenky (Tovární rybník) se vlévá na jejím 16,7 říčním kilometru[4] jižně od Tupadel.
- Tupadelský potok je levostranný přítok jehož délka činí 4,5 km.[4] Teče převážně severním až severovýchodním směrem. Napájí rybníky Množil, Rubínek, Matýsek, Bačov, Tupadelský rybník a několik dalších menších rybníků. Do Brslenky se vlévá na jejím 15,7 říčním kilometru[4] severně od Tupadel v nadmořské výšce okolo 270 m.
- Potěžský potok je pravostranný přítok jehož délka činí 1,7 km.[5] Pramení východně od Potěh v nadmořské výšce okolo 290 m. Teče převážně severním až severozápadním směrem k Drobovicím, kde se vlévá do Brslenky na jejím 14,0 říčním kilometru.[5]
- Hlubocký potok (nazývaný též Hluboký potok), zleva, ř. km 11,7[5]
- Žákovský potok, zleva, ř. km 10,4[5]
- Koudelovský potok, zprava, ř. km 6,1[6]
Rybníky
Vodní nádrže v povodí Brslenky podle rozlohy:[7]
| název vodní nádrže | vodní tok | rozloha (ha) | celkový objem (tis. m³) | retenční objem (tis. m³) | okres |  |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Pastušský rybník | Brslenka (Čáslavka) | 5,0 | 23 | 23 | Kutná Hora | |
| Podměstský rybník | Brslenka | 4,9 | 130 | 25 | Kutná Hora |  |
| Nový rybník | Římovický potok | 4,9 | 80 | 20 | Havlíčkův Brod | |
| Dubí | Brslenka (Čáslavka) | 4,6 | 97 | 8 | Kutná Hora | |
| Měděnice (Rezkovec) | Žákovský potok | 3,4 | 15 | 5 | Kutná Hora | |
| Homolka | Hlubocký potok (Hluboký potok) | 2,6 | 15 | 8 | Kutná Hora | |
| Přelívačný rybník | Římovický potok | 2,1 | 30 | 10 | Havlíčkův Brod | |
| Rousín (Rousínov) | Brslenka (Čáslavka) | 2,1 | 15 | 5 | Havlíčkův Brod | |
| Jirsák | Hlubocký potok (Hluboký potok) | 1,8 | 15 | 8 | Kutná Hora | |
| Množil | Tupadelský potok | 1,5 | 20 | 10 | Kutná Hora | |
| Lázeňka | Brslenka (Čáslavka) | 1,5 | 10 | 9 | Kutná Hora | |
| Trubný rybník | Hlubocký potok (Hluboký potok) | 1,2 | 10 | 5 | Kutná Hora | |
| Tovární rybník | Brslenka (Čáslavka) | 1,1 | 20 | 9 | Kutná Hora | |
| Rubínek | Tupadelský potok | 1,0 | 13 | 7 | Kutná Hora |
Vodní režim
Průměrný průtok u ústí činí 0,28 m³/s.[8]
Mlýny
Mlýny jsou seřazeny po směru toku potoka.
- Pernerův mlýn – Bratčice, okres Kutná Hora
- Podměstský mlýn – Čáslav-Nové Město čp. 76, okres Kutná Hora
Odkazy
Poznámky
- ↑ Bývá též uváděna hodnota 101,1 km² (Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže)
Reference
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str.104) [online]. [cit. 2012-11-28]. Dostupné online.
- ↑ Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. [cit. 2013-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-05.
- ↑ a b c HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 105) [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 106) [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 107) [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné online.
- ↑ HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 101) [online]. [cit. 2013-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Povodí Labe – Seznam vodních nádrží [online]. [cit. 2014-06-02]. Dostupné online.
- ↑ Vladimír Vlček. Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. Praha: Academia, 1984. 316 s. S. 69.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brslenka na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Říčka Brslenka u Žehušic
