Brtnická vrchovina
| Brtnická vrchovina | |
|---|---|
 Velký Špičák | |
| Nejvyšší bod | 734 m n. m. (Špičák) |
| Rozloha | 1132[1] km² |
| Nadřazená jednotka | Křižanovská vrchovina |
| Sousední jednotky | Bítešská vrchovina, Humpolecká vrchovina, Havlíčkobrodská pahorkatina, Jihlavsko-sázavská brázda, Dačická kotlina, Jemnická kotlina, Bítovská pahorkatina, Jaroměřická kotlina[2] |
| Podřazené jednotky | Třešťská pahorkatina, Špičák, Kosovská pahorkatina, Puklická pahorkatina, Zašovský hřbet, Řehořovská pahorkatina, Čechtínská vrchovina, Markvartická pahorkatina, Starohobzská vrchovina, Otínská pahorkatina |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Horniny | rula |
| Povodí | Jihlava |
| Souřadnice | 49°18′40″ s. š., 15°30′40″ v. d. |
| Identifikátory | |
| Kód geomorf. jednotky | IIC-5B |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brtnická vrchovina je geomorfologický podcelek Křižanovské vrchoviny rozkládající se na území okresu Jihlava. Jde o plochou vrchovinu, kterou tvoří krystalické břidlice (převažují ruly) s hlubinnými vyvřelinami. Nadmořská výška činí 578,4 m. Povrch tvoří dlouhé hřbety oddělené podélnými sníženinami. V severní části jsou hřbety ve směru sever–jih v příčném profilu výrazně nesouměrné. Mřížovitá říční síť s údolím řeky Jihlavy. Nejvyšším bodem je Velký Špičák (733 m) ležící ve stejnojmenném okrsku.[3] Nejnižším místem je koryto řeky Jihlavy v nadmořské výšce 415 metrů.[1] Podloží se skládá z moldanubika (pararula, svor, ortorula, migmatit, amfibolit), moldanubického plutonu (žula) a třebíčského plutonu (žula a syenit).[1]
Okrsky
- Třešťská pahorkatina
- Špičák
- Kosovská pahorkatina
- Puklická pahorkatina
- Zašovický hřbet
- Řehořovská pahorkatina
- Čechtínská vrchovina
- Markvartická pahorkatina
- Starohobzská vrchovina
- Otínská pahorkatina
Reference
- ↑ a b c BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Brtnická vrchovina, s. 89–91.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 87.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 125.
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. S. 44.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brtnická vrchovina na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Velky Spicak.JPG
NPR Velký Špičák pohled od Jezdovic
NPR Velký Špičák pohled od Jezdovic