Brukvotvaré

Brukvotvaré
Hlávkové zelí – nejznámější rostlina řádu (Brassica oleracea convar. capitata)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae)
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád	brukvotvaré (Brassicales) Bromhead
Synonyma
Akaniales, Batales, Capparales, Caricales, Gyrostemonales, Limnanthales, Moringales, Resedales, Salvadorales kaparotvaré [1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brukvotvaré (Brassicales) je poměrně široký řád začleněny podle taxonomického systému APG III mezi vyšší dvouděložné rostliny do kladu Rosids. Obsahuje 17 čeledí, 398 rodů a 4765 druhů, tj. asi 2,2 % ze všech druhů vyšších dvouděložných. Řád je rozšířen celosvětově, některé jeho čeledě jsou velmi významné (např. brukvovité), jiné zas mají jen minimální počet druhů vyskytujících se jen místně (např. Emblingiaceae, Setchellanthaceae). V České republice jsou původní jen čeledě brukvovité a rýtovité.^[2][3]

Téměř všechny rostliny řádu produkují glykosidy, konkrétně glukosinoláty, které se štěpí enzymem myrosinasou při poruše rostlinného pletiva a vydávají typickou štiplavou vůni. Obsahují isothiokyanáty (nazývané také hořčičné oleje) které mají výrazné organoleptické vlastnosti jako zápach a ostrou chuť; některé isothiokyanáty mají i prokazatelné antikarcinogenní účinky, např. sulforafan. Předpokládá se, že tyto látky rostliny původně vynalezly jako ochranu proti býložravcům. Vývojem ale mnoho housenek motýlů z čeledě běláskovitých si vyvinulo na obranu detoxikační mechanizmus a listy rostlin spásají.

Opadavé nebo stále zelené rostliny tohoto řádu mají tvar bylin, keřů i stromů. Jejich listy jsou nejčastěji střídavé, jednoduché, málokdy složené, většinou jsou sice bez palistů ale někdy mají i palisty trnité. Velká rozmanitost a odlišnost zařazených čeledí se projevuje hlavně stavbou květů a typem plodů.

Rostliny jsou to jsou nejčastěji dvoudomé, někdy však jednodomé nebo mnohomanželné. Květy jsou často uspořádány do hroznovitých květenství a jsou zpravidla pravidelné s rozlišenými květními obaly. Čtyři (výjimečně pět) opadavých kališních lístků je uspořádáno ve dvou kruzích. Čtyři (výjimečně pět) oválných korunních lístků vyrůstá v jednom kruhu proti sobě do kříže. Ve květu je 6 nebo mnoho tyčinek nacházejících se pod svrchním semeníkem. Při nejčastější variantě, při 6 tyčinkách, jsou ve vnitřním kruhu 4 delší a ve vnějším 2 kratší. Gyneceum je parakarpické. Převážně dvoupouzdrý semeník, s jediným nebo více vajíčky, se skládá zpravidla ze dvou plodolistů (někdy až z pěti) a bývá rozdělen nepravou, blanitou přepážkou; placentace je nástěnná. Čnělka je nejčastěji jedna (někdy až pět). Nektar produkují žlázky v květním lůžku.

Často dochází k samoopylení, kdy prašníky delších tyčinek se otevřou a pyl se vysypává na bliznu. U některých rodů jsou květy protogynické, u nich dozrává blizna v květu dříve než prašníky a tím se zvyšuje pravděpodobnost opylení cizím pylem nebo se tyčinky se zralým pylem stáčejí stranou a pyl nevypadává na bliznu. Plodem bývá často šešule, šešulka nebo struk, mají dvě od spodu se otvírající chlopně. Někdy je plodem jednosemenná nažka nebo bobule s mnoha semeny. Typickými znaky pro potřebu určení druhu je typ plodu, tvar nektarových žlázek a poloha kořínku v semeni.^[2][4][3][5]

V některých starších systémech, např. v Cronquistově, se tento řád nazýval Capparales a patřily do něj čeledě brukvovité, kaparovité, moringovité, rýtovité a Tovariaceae. S nástupem moderního kladistického způsobu třídění (systém APG III) se dočkal samotný řád se přejmenování, byla změněna kmenová čeleď. Dále byly z čeledě kaparovitých vyděleny 4 rody a ty vytvořily samostatné čeledě: luštěnicovité, Koeberliniaceae, Pentadiplandraceae a Setchellanthaceae, jeden rod byl také oddělen z čeledě mýdelníkovitých a vznikla čeleď Emblingiaceae. Do řádu byly dále přesunuty čeledě Bataceae a Gyrostemonaceae ze zrušeného řádu Batales, čeleď papájovité ze zrušeného řádu Violales, čeleď Akaniaceae z řádu Sapindales, čeleď salvadorovité z řádu jesencotvarých a čeledě lichořeřišnicovité a voďankovcovité z řádu Geraniales. V případě některých čeledí ještě probíhají další studie, které mohu taxonomii řádu pozměnit.

V samotném řádu není příbuznost jednotlivých čeledí stejná, vzájemné fylogenetické vztahy jsou znázorněný zde:^[2][5]

   ◄────┬──┬──┬──┬──┬──┬──┬──┬──┬─── brukvovité Bromhead
        │  │  │  │  │  │  │  │  └─── luštěnicovité (Pax) Airy Shaw
        │  │  │  │  │  │  │  └────── kaparovité Jussieu
        │  │  │  │  │  │  ├───────── Tovariaceae Pax
        │  │  │  │  │  │  ├─────┬─── rýtovité (S. F. Gray) Berchtold et J. Presl
        │  │  │  │  │  │  │     └─── Gyrostemonaceae Endl.
        │  │  │  │  │  │  └───────── Pentadiplandraceae Hutch. et Dalziel
        │  │  │  │  │  └──────────── Emblingiaceae (Pax) Airy Shaw
        │  │  │  │  └───────────┬─── Koeberliniaceae Engl.
        │  │  │  │              ├─── Bataceae Perleb
        │  │  │  │              └─── salvadorovité Lindl.
        │  │  │  └────────────────── voďankovcovité R. Br.
        │  │  └───────────────────── Setchellanthaceae Iltis
        │  └────────────────────┬─── moringovité Martynov
        │                       └─── papájovité Dum.
        └───────────────────────┬─── Akaniaceae Stapf
                                └─── lichořeřišnicovité (DC.) Berchtold et J. Presl

Ekonomický význam jednotlivých čeledi řádu je rozdílný. Jednoznačně nejrozšířenější a nejvíce využívané jsou rostliny z čeledě brukvovitých. Na pomyslnou druhou příčku patří, co se přínosu týká, rostliny z čeledí papájovitých, kaparovitých, moringovitých a lichořeřišnicovitých. U zbytku čeledí je ekonomický přínos z rostlin malý až nicotný.^[5]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu brukvotvaré na Wikimedia Commons