Brummelův dům

Brummelův dům
Brummelův dům
Základní informace
Architekti	Adolf Loos, Karel Lhota
Výstavba	1929
Poloha
Adresa	Husova 741/58, Plzeň-Jižní Předměstí, Česko Česko
Ulice	Husova
Souřadnice	49°44′46″ s. š., 13°21′50,91″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	51978/4-5285 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	https://www.brummelhouse.cz/historie.html
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brummelův dům je obytný činžovní dům v Plzni na Jižním Předměstí v ulici Husova, který byl přestavěn roku 1929 podle projektu architekta Adolfa Loose pro rodinu obchodníka Jana Brummela.^[1] Od roku 2002 je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.^[2] Rezidence Brummelových je zapsána v katalogu moderní architektury mezinárodní organizace Iconic Houses, která sdružuje mimořádná díla světových architektů, architektonicky významné domy, domy umělců a ateliéry z 20. století přístupné veřejnosti jako domovní muzea.^[3]

Původní dům s historizující fasádou pocházel z roku 1886 a byl vystavěn plzeňským stavitelem Eduardem Krohou.^[1] V roce 1912 byly k jeho západnímu průčelí přistavěny garáže.^[2] V souvislosti s přestavbou domu roku 1929 vznikla na návrh architekta Loose nástavba dvou podlaží, upraveny všechny interiéry a historizující fasáda přizpůsobena nové části domu.^[1]

Roku 1939 se dům i sousední sklad se stavebním dřevem dostaly do německých rukou a rodina byla přestěhována do druhého patra, kam původně z předsíně vedlo točité schodiště na plochou střechu.^[1] V roce 1942 byli členové rodiny deportováni do koncentračního tábora Terezín, kde matka Jany Brummelové Hedvika Liebsteinová roku 1943 zemřela; manželé Brummelovi se zpět vrátili v říjnu 1945.^[1]

Po roce 1948 došlo k zavedení lokálního vytápění jednotlivých místností a rozdělení bytu pro nové nájemníky. V roce 1962 objekt převzal stát. Sídlil zde Klub architektů, který jej po smrti posledního potomka původních majitelů v roce 1986 získal celý. V té době se dům nacházel ve velmi špatném stavu, byl proto podle projektu architekta Straňáka stavebně upraven a přestavěn pro potřeby klubu. Přečkal i plánovanou demolici v souvislosti s výstavbou autobusového nádraží.^[1]

V roce 1991 jej v restituci získala rodina zpět. V letech 2001–2015 proběhla jeho rekonstrukce a byl otevřen veřejnosti.^[1] Roku 2003 se v Plzni konalo mezinárodní symposium „Adolf Loos /Dílo a rekonstrukce“. V prohlášení nazvaném „Plzeňské memorandum“ vydaném na závěr bylo konstatováno, že: „Loosovy plzeňské interiéry patří k základním kamenům moderní světové architektury a jsou neopomenutelnou součástí evropského kulturního dědictví.“^[1]

Dům obdélného půdorysu stojí na severní straně Husovy třídy s hlavním průčelím orientovaným k jihu. Je složen ze dvou částí. Východní část je trojtraktová, podsklepená a vznikla přestavbou staršího jednopatrového řadového domu se sedlovou střechou. Západní dvoupatrová nepodsklepená část má dva trakty s plochou střechou a pochází z roku 1929. Moderní průčelí jsou jednoduchá a hladká, pravá část uliční fasády o sedmi osách má dvě krajní okna sdružená.^[2]

Soukromý pětipokojový byt se nachází v prvním poschodí a vede k němu vchod přes široké schodiště. Širokou podestou schodišťové haly se vstupuje do vlastní malé předsíně, odtud vedou dveře do obývacího pokoje a do soukromého prostoru ložnice s koupelnou. Obývací pokoj je spojen s jídelnou, oddělenou dřevěnými sloupy od přípravny jídla. Za jídelnou je obývací pokoj a ložnice matky Jany Brummelové.^[1] Jídelna je obložena ušlechtilým dřevem z tmavožluté kořenovice kanadského topolu, obývací pokoj mořeným tmavým dubem.^[1] Všemi společenskými místnostmi probíhá enfiláda, která končí čtyřdílnými dveřmi na prostornou terasu.^[1]

Adolf Loos navrhl také úpravu interiéru bytu Lea Brummela, bratra Jana Brummela, v Plzni na Klatovské 140.^[4]

• Seznam staveb oceněných nadací Iconic Houses v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dům Jany a Jana Brummelových na Wikimedia Commons
• Brummelův dům na tvarchitect.com, Skryté poklady architektury - 112. díl, Zdeněk Lukeš (video)
• K vidění je další unikát podle Loose. Dům má i původní zařízení, iDNES.cz, Jaroslav Nedvěd, 28. března 2015