Brumovice (okres Břeclav)

Brumovice
Domky u hlavní silnice
Domky u hlavní silnice
Znak obce BrumoviceVlajka obce Brumovice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecKlobouky u Brna
Obec s rozšířenou působnostíHustopeče
(správní obvod)
OkresBřeclav
KrajJihomoravský
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 036 (2023)[1]
Rozloha10,51 km²[2]
Katastrální územíBrumovice
Nadmořská výška193 m n. m.
PSČ691 11
Počet domů398 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBrumovice 26
691 11 Brumovice na Moravě
obec@brumovice.cz
StarostaIng. Rudolf Kadlec
Oficiální web: www.brumovice.cz
Brumovice
Další údaje
Kód obce584363
Kód části obce13099
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brumovice (německy Brumowitz[4]) jsou obec v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 22 km severně od Břeclavi. Žije zde přibližně 1 000[1] obyvatel. V jižní části obce protéká potok Trkmanka a v severní Haraska. Od roku 2002 jsou Brumovice součástí Mikroregionu Hustopečsko a od roku 2004 Velkopavlovické vinařské podoblasti.

Název

Název se vyvíjel od varianty Brumowiz (1250), Borunowich (1256), Braumowicze (1595), Braumowitze (1609), Braumowitz (1633), Brumowitz (1673), Braumowitz (1718, 1720), Braunowitz (1751), Brumowitz a Brumovice (1846), Brumowitz a Brumovice (1872), Brumovice (1881). Místní jméno vzniklo z osobního jména Bruno, k němuž byla přidána přípona -ice a znamenalo ves lidí Brunových.[5]

Historie

Vesnice je kolonizačního původu z poloviny 13. století. Podle archeologických nálezů se v severní části dnešní obce nacházelo první slovanské osídlení v 9. století a patrně zde vydrželo ještě v 10. či 11. století. Pozdější výskyt však doložen není, až přítomnost nových osadníků v polovině 13. století. První písemná zmínka pochází z roku 1250, kdy markrabě Přemysl Otakar II. daroval ves Kunovi z Obřan. Ten ji vzápětí přeprodal Brunovi ze Schauenburku. Jeho jméno se vyskytuje i v názvu obce, nikoli však po něm, nýbrž patrně po jiném Brunovi, neboť jméno dědiny Brumowitz se objevuje už v listině stvrzující prodej.[6]

Po několika změnách majitele se v roce 1460 dostaly Brumovice v rámci velkopavlovického dominia do majetku pánů z Lipé, jmenovitě Jindřicha VIII. z Lipé, jenž v té době přikoupil i (dnes již zaniklé) vsi Kloboučky, Harasy a Divice. Na počátku 16. století tchán a poručník Jindřicha IX. z Lipé Vilém II. z Pernštejna přikoupil panství hodonínské, čímž Velké Pavlovice spojil s Hodonínem a obě panství 24. února 1512 postoupil Jindřichovi. S výjimkou krátkého období let 1648–1667, kdy Brumovice patřily k tzv. jakardovskému statku v Kobylí, tak byly spojeny s velkopavlovickým a hodonínským panstvím až do zrušení patrimoniální v roce 1848.[7]

V květnu 1594 Jan z Lipé prodal panství Juliu hraběti ze Salm-Neuburgu, od jehož synů je 24. června 1600 získal uherský feudál Štěpán Illiesházy z Illiesházy. Od něj panství převzala manželka Kateřina, po roce 1605 je jménem moravských stavů spravoval náměstek zemského hejtmana Ladislav Berka z Dubé a Lipého, mezi roky 1608–1609 znovu krátce Illiesházy a po jeho smrti opět vdova Kateřina z Pálfy-Ërdödu. Ta je v roce 1614 prodala švagrovi Zdeňku Žampachovi z Potnštejna a jeho rod panství držel s krátkou válečnou přestávkou až do roku 1650. Třicetiletou válku přežilo z původních 47 brumovických selských rodin jen 28, tedy necelých 60 %. V roce 1637 byla obec poničena a vypálena Kuruci. Až kolem roku 1716 bylo opět dosaženo předválečného početního stavu a v roce 1763 zde žilo již 76 rodin s 347 osobami.[8]

Helena Kateřina Jakartovská se jako vdova po Janu Burianovi v roce 1650 provdala za hraběte Bedřicha z Oppersdorfu a v září 1692 Oppersdorfové prodali panství knížeti Janu Adamovi I. z Lichtenštejna. Jeho dcera Marie Antonie vykoupila druhou polovinu od své sestry Marie Alžběty a panství se ujala rodina jejího manžela Marka Adama hraběte Czobora. Roku 1762 byl celé panství z konkursu koupil císař František Štěpán Lotrinský. V držení panovnického rodu zůstalo, ještě s přikoupeným čejkovickým statkem, až do vzniku Československa.[9]

V roce 1897 byl zahájen provoz na trati Hodonín–Zaječí. V bojích 1. světové války zahynulo 36 obyvatel, 6 zemřelo později na válečná zranění a 8 jich bylo nezvěstných. V legiích bojovalo 11 brumovických občanů. Během 2. světové války zahynuli všichni zdejší Židé v koncentračních táborech. V těžkých bojích na konci války zahynulo 5 občanů a obec byla osvobozena 16. dubna 1945.

Do jihovýchodní části katastru obce do 30. let 19. století zasahovalo Kobylské jezero.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 352 domech 1379 obyvatel. 1377 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 1 k německé.[10]

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[11][12][13]

Místní části18961880189019001910192119301950196119701980199120012013
Počet obyvatelčást Brumovice10821196122213211370139413791168121211031010930942929
Počet domůčást Brumovice234266282294295298352350358339329389389

Náboženský život

Kostel s farou je v obci výslovně připomínán k roku 1478. Není jisté, zda byl v té době katolický, ale protože obvykle poddaní následovali ve víře svou vrchnost, lze předpokládat. Až Jan z Lipé, jenž se ujal vlády nad panstvím v roce 1541, se přidal k bratrské církvi. V průběhu 16. století se v Brumovicích usadili příslušníci jednoty bratrské a Čeněk z Lipé jim daroval místo pod kostelem ke zřízení sboru, vysvěceného v roce 1581. O přítomnosti novokřtěnců, kteří pobývali v některých okolních obcích, však kroniky nic neuvádí. Po bělohorské bitvě došlo v zemi k rekatolizaci, v Brumovicích však neměli vlastního katolického kněze, kostel v roce 1637 vyhořel, a tak byli přifařeni ke Kobylí.[14]

Marie Antonie z Lichtenštejna zde nechala roku 1716 vystavět kapli sv. Antonína Paduánského, jež byla v roce 1784 zvětšena na kostel. Ten byl v roce 1903 dále rozšířen a byla přistavěna věž. Téhož roku zde byla zřízena tzv. lokalie kobylské fary, v roce 1823 sem byly z Boleradic přifařeny sousední Morkůvky a roku 1859 se z lokalie stala samostatná fara.[15] V době sčítání 1930 žilo v obci 1 112 římských katolíků, 239 evangelíků, 12 příslušníků Církve československé husitské a 15 židů.[10] V roce 1901 zde vznikla kazatelská stanice evangelického sboru v Kloboukách a 8. září 1927 si v obci postavili vlastní modlitebnu. Evangelická Diakonie Klobouky u Brna provozuje od roku 2005 v Brumovicích Domov Arkénie, který je určen pro dospělé klienty s mentálním postižením. V roce 2015 bylo jako součást Domova otevřeno chráněné bydlení Mirandie.[16] V roce 1991 se ke katolické víře hlásilo 613 osob, za celou farnost i s Morkůvkami to bylo 728 osob, zatímco k Českobratrské církvi evangelické se v Brumovicích hlásilo 113 osob.[17]

Symboly

Obec v minulosti používala obecní pečeť, na níž byl v kruhovém poli lemovaném perlovcem vyobrazen kosíř a další neurčitelný nástroj, nad nimiž byla révová ratolest s dvěma hrozny a jedním listem. Po obvodu pečetního pole byl nápis „PECET DIEDI[NY] BRAUMOWIC“. V prvorepublikovém období razítko neslo v kruhovém poli asymetrickou radlici s tulejí a na ní byla položena ratolest vinné révy se dvěma hrozny a čtyřmi listy. Po obvodu byl nápis „OBECNÍ ÚŘAD V BRUMOVICÍCH“. Z tohoto vzoru vycházel i návrh znaku, jenž byl obci přidělen předsedou parlamentu v roce 1999 spolu s praporem. Ty jsou popsány takto:[18]

V zeleném štítě stříbrná radlice, v ní zelená révová ratolest se čtyřmi listy a dvěma modrými hrozny.
List [vlajky] tvoří pět vodorovných pruhů, zelený, bílý, modrý, bílý a zelený v poměru 3:1:1:1:3. Poměr šířky k délce je 2:3.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v okrese Břeclav#Brumovice.
  • Kostel svatého Antonína Paduánského, barokní stavba z 18. století
  • Pamětní deska Jana Herbena na jeho rodném domě č. 176 od sochaře Antonína Lhotáka. Byla odhalena v květnu 1937 Tělocvičnou jednotou Sokol při příležitosti 75. výročí narození spisovatele a novináře.
  • Boží muka

Osobnosti

  • Jan Herben (1857–1936), spisovatel, novinář a politik, brumovický rodák
  • Vladmír Kovářík (1921–1999), malíř, ilustrátor a grafik, brumovický rodák

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I. A-L. Praha: Academia, 1970. 576 s. S. 116. 
  5. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 116. 
  6. KORDIOVSKÝ, Emil. Brumovice 1250-2000. Znojmo: FPO, 2000. 67 s. ISBN 80-902863-1-3. S. 5.  Dále jen Kordiovský.
  7. Kordiovský, str. 7–8.
  8. Kordiovský, str. 8–10.
  9. Kordiovský, str. 10.
  10. a b Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50. 
  11. Brumovice - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  12. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Brumovice, s. 489. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640. 
  14. Kordiovský, str. 15–16.
  15. Kordiovský, str. 16–17.
  16. ŠUPÁLEK, Michal. Brumovická Mirandie má první obyvatele, najdou tam nový domov. Břeclavský deník.cz [online]. 2015-06-02 [cit. 2016-08-04]. Dostupné online. 
  17. Kordiovský, str. 17.
  18. Kordiovský, str. 18-19.

Literatura

  • KORDIOVSKÝ, Emil. Brumovice 1250-2000. Znojmo: FPO, 2000. 67 s. ISBN 80-902863-1-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Brumovice (okres Břeclav) - kostel svatého Antonína Paduánského (2020-10-09) obr03.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brumovice (okres Břeclav) - kostel svatého Antonína Paduánského
Brumovice (okres Břeclav) - nová radnice (2020-10-09) obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brumovice (okres Břeclav) - nová radnice
Brumovice, municipal office.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Obecní úřad v Brumovicích
Flag of Brumovice (Breclav).svg
Autor: Zirland, Licence: CC BY-SA 2.5
Flag of Brumovice (village in Czechia, Břeclav district)
Brumovice, main street.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 3.0
Hlavní silnice v obci Brumovice
Brumovice (okres Břeclav) - sokolovna (2020-10-09) obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brumovice (okres Břeclav) - sokolovna
Brumovice (okres Břeclav) - chráněné bydlení Mirandie (2020-10-09) obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brumovice (okres Břeclav) - chráněné bydlení Mirandie
Brumovice (okres Břeclav) - čerpadlovna 1932 (2020-10-09) obr01.jpg
Autor: RomanM82, Licence: CC BY-SA 4.0
Brumovice (okres Břeclav) - čerpadlovna 1932