Bruno Čtvrtečka
Jeho Milost ThDr. Bruno Hermann Čtvrtečka | |
---|---|
![]() | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | česká |
Arcidiecéze | pražská |
Diecéze | královéhradecká |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 6. dubna 1843 |
Místo narození | Vambeřice ![]() |
Datum úmrtí | 16. února 1922 (ve věku 78 let) |
Místo úmrtí | Broumov ![]() |
Vyznání | římskokatolické |
Povolání | ![]() |
Alma mater | Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bruno Hermann Čtvrtečka (6. dubna 1843, Vambeřice - 16. února 1922, Broumov) byl benediktinský mnich, vysokoškolský učitel a 57. opat Broumovského a Břevnovského kláštera.[1]
Životopis

Bruno Čtvrtečka se narodil 6. dubna 1843 ve Vambeřicích (německy Albendorf).[2] Absolvoval klášterní gymnázium v Broumově a později získal i doktorát z teologie. Krátce působil na pražské teologické fakultě, v letech 1871 až 1886 byl profesorem němčiny a náboženství na broumovském gymnáziu, v letech 1886 až 1887 byl na gymnáziu ředitelem. Zároveň působil jako sekretář opata Jana Nepomuka Rottera.[3]
V roce 1886 se stal prvním předsedou Klubu českých turistů v Broumově.[4] Dne 25. října 1887 se stal opatem broumovsko-břevnovským. V této funkci například podpořil 115 Zlatými stavbu kostela v Praseku[5] či vysvětil kostel Panny Marie Pomocné ve Vernéřovicích.[6] Zemřel v úřadu dne 16. února 1922 v Broumově.
Odkazy
Reference
- ↑ Opati břevnovského kláštera. www.brevnov.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Čtvrtečka, Bruno, 1843-1922. web.archive.org [online]. 2023-11-23 [cit. 2023-11-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-23.
- ↑ BOLOM-KOTARI, Martina; KOLDA, Jindřich. Brána moudrosti otevřená: knihy a knihovny broumovského kláštera. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové 329 s. ISBN 978-80-7435-807-4.
- ↑ KČT Broumov - o nas. kctbroumov.unas.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ Kaple Nejsvětějšího Srdce Páně Prasek | Hradecko. www.hradecko.eu [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
- ↑ CIZEK, Hrady cz s r o Jiri. Kostel Panny Marie Pomocné, Vernéřovice. www.hrady.cz [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Tomasz Leśniowski, Licence: CC BY-SA 4.0
Herb. Bruno Čtvrtečka Browar