Bruno Carabetta
Bruno Carabetta | |
---|---|
Narození | 27. července 1966 (58 let) Mylhúzy |
Povolání | judista |
Příbuzní | Vincenzo Carabetta (bratr) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Judo na LOH | ||
bronz | LOH 1988 | pololehká váha |
Mistrovství světa v judu | ||
bronz | MS 1989 | pololehká váha |
Mistrovství Evropy v judu | ||
zlato | ME 1988 | pololehká váha |
zlato | ME 1989 | pololehká váha |
zlato | ME 1990 | pololehká váha |
stříbro | ME 1992 | lehká váha |
Bruno Carabetta, (* 27. červenec 1966 Mulhouse, Francie) je bývalý reprezentant Francie v judu. Je majitelem bronzové olympijské medaile.
Výsledky
Turnaj | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 | 1990 | 1991 | 1992 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | |
pololehká váha | l.v. | |||||||
Olympijské hry | - | - | - | 3. | - | - | - | 5. |
Mistrovství světa | dns | - | dns | - | 3. | - | 5. | - |
Mistrovství Evropy | dns | dns | dns | 1. | 1. | 1. | 5. | 2. |
MS juniorů | - | 1. | - | - | - | - | - | - |
ME juniorů | 1. | 1. | - | - | - | - | - | - |
Podrobnější výsledky
Olympijské hry
Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | opravy | opravy | opravy | o bronz | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
LOH 1988 | pololehká váha | výhra - waz/? Jurij Sokolov | výhra - 4:34/ (wip) Luis Fortunato | výhra - (yus) Majemite Omagbaluwaje | prohra - (yus) I Kjong-kun | - | - | - | výhra - 3:21/? Claudio Yafuso | výhra - (yus) Tamás Bujkó | |
LOH 1992 | lehká váha | volný los | výhra - 0:22/uma Alparslan Ayan | prohra - (yus) Stefan Dott | - | - | výhra - 1:06/tng Lusambu Mafuta | výhra - 0:34/jg Jorma Korhonen | výhra - waz/tos Wiesław Błach | prohra - (yus) Čong Hun |
Mistrovství světa
Rok | Kategorie | 1/64 | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | o bronz | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
MS 1989 | pololehká váha | volný los | výhra Joe Marchal | výhra Lin Šun-Ming | výhra Pavel Petřikov st. | prohra Udo Quellmalz | výhra Stefan Buben | |
MS 1991 | pololehká váha | výhra Hector Alers | výhra Predrag Stanišić | výhra Abd-el-Hakim Harkat | výhra Marko Korhonen | prohra Masahiko Okuma | prohra Jimmy Pedro |
Mistrovství Evropy
Rok | Kategorie | 1/32 | 1/16 | čtvrtfinále | semifinále | opravy | opravy | o bronz | finále | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
ME 1988 | pololehká váha | kompletní výsledky nejsou k dohledání | - | - | - | výhra Guido Schumacher | ||||
ME 1989 | pololehká váha | výhra Stefan Buben | výhra Stig Tråvik | výhra Pavel Petřikov st. | výhra Allan Fevre | - | - | - | výhra Sergej Kosmynin | |
ME 1990 | pololehká váha | volný los | výhra Thomas Hanhart | výhra Philip Laats | výhra Piotr Sadowski | - | - | - | výhra Udo Quellmalz | |
ME 1991 | pololehká váha | volný los | prohra Eric Born | - | - | výhra Tommy Mortensen | výhra Augusto Almeida | prohra Martin Schmidt | - | |
ME 1992 | lehká váha | volný los | výhra Jurij Siďakin | výhra Rui Domingues | výhra Joaquín Ruiz | - | - | - | prohra Norbert Haimberger |
Sportovní kariéra
Úspěchy
- majitel zápasnického hattricku - tři tituly mistra Evropy v řadě
- bronzová medaile z olympijských her ze Soulu 1988
- bronzová medaile z mistrovství světa z Bělehradu 1989
- vítěz pařížského turnaje v let 1988 a 1991
Zajímavosti
Jeho mladší bratr Vinčenzo patřil v 90. letech k reprezentantům Francie.
Po přechodu mezi lehké váhy v roce 1992 se neprosazoval, jak se od něho čekalo. Po olympijských hrách v Barceloně v roce 1992 ho v reprezentačním týmu nahradil Patrick Rosso. Jeho další život se postupně začal kriminalizovat. Neprosadil se jako trenér a živil se podle vlastního uvážení. V roce 2007 byl uvězněn za nedovolené ozbrojování. Jeho sportovní osud malinko připomíná osud sovětského reprezentanta Sokolova. V roce 1988 se s ním utkal v prvním kole olympijského turnaje a vyhrál. Sokolov tímto neúspěchem vypadl z reprezentačního týmu. Stal členem petrohradského podsvětí a v roce 1990 byl nalezen mrtvý v přízemí jednoho panelového domu.
Rivalové
- Udo Quellmalz
- Masahiko Okuma
Reference
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruno Carabetta na Wikimedia Commons
- Bruno Carabetta v databázi Olympedia (anglicky)
- Judo FactFiles
Média použitá na této stránce
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Vlajka Angoly
Finská vlajka
Chinese Taipei Olympic Flag. According to the official website of Chinese Taipei Olympic Committee, Blue Sky(circle) & White Sun(triangles) above the Olympic rings is neither the National Emblem of the Republic of China, nor the Party Emblem of Kuomintang (KMT), but a design in between, where the triangles do not extend to the edge of the blue circle, as registered at International Olympic Committee in 1981 and digitally rendered in 2013. Besides, the blue outline of the five-petaled plum blossom is broader than the red one. Moreover, the CMYK code of the blue one and the Blue Sky & White Sun is "C100-M100-Y0-K0", and different from the Olympic rings (C100-M25-Y0-K0). Note that it's the only version recognized by IOC.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Bundesdienstflagge (Flag of the federal authorities of Germany). Under German law, federal states, municipalities, institutions or private persons are not allowed to use this flag.
Flag of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia (1946-1992).
The design (blazon) is defined in Article 4 of the Constitution for the Republic of Yugoslavia (1946). [1]
This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.
Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.Flag of Portugal, created by Columbano Bordalo Pinheiro (1857-1929), officially adopted by Portuguese government in June 30th 1911 (in use since about November 1910).
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Georgian flag in Pantone MS.