Bruno Sklenovský

Divizní generál Bruno Sklenovský
Jiná jména	krycí jméno „Stanislav Bosý“[1]
Narození	17. října 1893[1][2][3] Větřkovice, (okres Nový Jičín), Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko[1][2]
Úmrtí	1. srpna 1957[1] Toronto, Kanada Kanada[1]
Národnost	česká
Vzdělání	maturita na reálném gymnáziu[4], Válečná škola v Praze[5]
Povolání	vysoký důstojník
Zaměstnavatel	Československá armáda
Předchůdce	Brigádní generál Jaroslav Čihák
Následovník	Armádní generál Bohumil Boček
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bruno Sklenovský (17. října 1893,^[3] Větřkovice, (okres Nový Jičín)^[1][2] – 1. srpna 1957, Toronto^[1]) byl příslušníkem československých legií v Rusku a po návratu do Československa se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády. Mezi válkami prošel mnoha vysokými vojenskými funkcemi a totéž platí i o jeho působení za druhé světové války ve Velké Británii. Po návratu do Československa byla jeho vojenská kariéra ukončena přeložením do výslužby (leden 1948) a záhy po Únoru 1948 Bruno Sklenovský odešel (březen 1948) do emigrace, v důsledku čehož jej tehdejší komunistický režim degradoval (únor 1949) z generálské hodnosti do hodnosti vojína. Rehabilitace se dočkal až po Sametové revoluci (v roce 1990), kdy mu byla hodnost divizního generála navrácena.

Život

Studia a první světová válka

Bruno Sklenovský se narodil 17. října 1893 ve Větřkovicích.^[4] Po ukončení středoškolského studia na reálném gymnáziu v Příboru v roce 1913 musel po vypuknutí první světové války narukovat do rakousko–uherské armády na ruskou frontu.^[4] Tady dosáhl ale jen hodnosti desátníka.^[2] Posledním útvarem, kde v rakousko–uherské armádě sloužil byl 100. pěší pluk.^[2] Do nepřátelského zajetí padl dne 10. srpna 1916^[5] (Duběnko) a do řad příslušníků československých legií na Rusi se přihlásil v Šadrinsku.^[2] V československých legiích sloužil od 1. září 1916, ^{[p 1]} nejprve v hodnosti vojína u 3. československého střeleckého pluku.^[2] Od října 1918 sloužil u 1. a později 3. československého dělostřeleckého pluku.^[5] Svoji legionářskou vojenskou kariéru zakončil v hodnosti četaře ^{[p 2]} u 2. lehkého dělostřeleckého pluku.^[2] Formálně byl vyřazen z legionářské evidence 20. června 1920.^[2]

V prvorepublikové armádě

Po návratu do Československa se Bruno Sklenovský stal důstojníkem prvorepublikové československé armády a v meziválečném období prošel řadou vojenských funkcí^[1][4] Nejprve sloužil u dělostřeleckého pluku 53 v Uherském Hradišti.^[5] V letech 1921 až 1922 byl na zkušené u velitelství 1. horské brigády v Ružomberku.^[5] Posluchačem Válečné školy v Praze byl Bruno Sklenovský v letech 1922 až 1923.^[5] Od října roku 1923 zastával funkci taktického pobočníka velitele dělostřelectva Zemského vojenského velitelství (ZVV) Bratislava.^[5] Na Válečnou školu v Praze se vrátil jako profesor taktiky dělostřelectva a tento předmět zde přednášel v letech 1927 až 1932.^[5] V letech 1932 až 1935 byl příslušníkem dělostřeleckého pluku 1 v Ruzyni^[1] (od října roku 1933 pluku velel).^[5] V letech 1935 až 1938 byl zaměstnán na MNO – hlavním štábu ŘOP (byl zástupcem přednosty I. oddělení), kde se věnoval plánování a řízení výstavby pohraničního opevnění Československa.^[1][4][5][6] Sklenovského jméno figuruje ve vnitřní organizační struktuře Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) v září 1938.^[7] Tehdy zastával (v hodnosti plukovníka generálního štábu) v I. oddělení (taktické) funkci velitele 4. skupiny (dělostřelecká).^{[7] [p 3]} Náčelníkem štábu Zemského vojenského velitelství (ZVV) Brno byl v letech 1938 až 1939.^{[1][4][5] [p 4]}

Druhá světová válka

Po podepsání Mnichovské dohody (po 30. září 1938) byl plukovník generálního štábu Bruno Sklenovský členem delimitační komise (zasazoval se mimo jiné i o udržení své rodné obce Větřkovice v okleštěné republice).^[4] Po německé okupaci (15. března 1939), vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava a rozpuštění československé armády (léto 1939) se krátce zapojil do protiněmecké rezistence. ^{[p 5]} V prosinci 1939 ale Bruno Sklenovský odešel z protektorátu do Francie a v květnu 1940 byl ustanoven velitelem dělostřelectva 1. československé divize.^[5] V rozmezí let 1940 až 1945 vykonával nejprve funkci zástupce náčelníka, od 13. ledna 1941 do 12. dubna 1945^[1] pak funkci náčelníka štábu exilového Ministerstva národní obrany (MNO) ve Velké Británii.^[6] Ve Velké Británii pracoval ve vojenské kanceláři prezidenta dr. Edvarda Beneše, kde se pod krycím jménem „Stanislav Bosý“^[5] podílel mimo jiné na výstavbě a přípravě československých zahraničních jednotek^[4][6] (zejména Československé obrněné brigády jakož i výsadků „shazovaných“ na území protektorátu).^[1]

Po druhé světové válce

Po skončení druhé světové války zastával (od dubna 1945)^[5] nejprve funkci přednosti Československé vojenské mise ve Velké Británii (Londýn),^[1][4][5] poté (od února 1946 do října 1946) působil jako přednosta Vojenské kanceláře prezidenta republiky.^[1][4][5][6] V rozmezí let 1946 až 1947 byl (v hodnosti divizního generála) velitelem III. sboru československé armády v Plzni.^{[1][4] [p 4] [p 6]} Do výslužby (byl penzionován)^[5] byl přeložen k 1. lednu 1948.^[1][4][6] Vývoj vnitropolitické situace v Československu po „vítězném“ Únoru 1948 jej inspiroval k emigraci (21. března 1948) do Německa, ^{[p 7]} odkud se posléze přesunul do Velké Británie.^[4] Dne 14. února 1949^[8] byl (za opuštění republiky) ve své vlasti v nepřítomnosti^[5] degradován na vojína.^[4] Bruno Sklenovský se později usadil v kanadském Torontu.^[4] Po Sametové revoluci v listopadu 1989 a pádu komunistického režimu byl Bruno Sklenovský v roce 1990 rehabilitován a byla mu navrácena hodnost divizního generála.^[4] Zemřel 1. srpna 1957 v Kanadě (Toronto).^[4]

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

• Stehlík, Eduard. Srdce armády: Generální štáb 1919-2019. 4. upravené a rozšířené vydání. Praha: Ministerstvo obrany České republiky - Vojenský historický ústav (VHÚ) Praha, 2019. 127 stran; Kapitola: Za druhé světové války 1939 – 1945; Strana 49; životopisný medailonek: „divizní generál Bruno Sklenovský“ ISBN 978-80-7278-779-1.

Související články

• Obrana národa
• Ředitelství opevňovacích prací
• Historie Generálního štábu Armády České republiky
• Seznam náčelníků generálního štábu (Československo)
• Ludvík Svoboda

Externí odkazy

• Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války). Vojenský ústřední archiv Praha
• Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války). Vojenský ústřední archiv Praha
• Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob (Bruno Sklenovský)