Bruno Soares
Bruno Soares | |
---|---|
Bruno Soares na US Open 2016 | |
Stát | Brazílie[1] |
Datum narození | 27. února 1982 (41 let)[1] |
Místo narození | Belo Horizonte, Brazílie[1] |
Bydliště | Belo Horizonte, Brazílie[1] |
Výška | 180 cm[1] |
Hmotnost | 77 kg[1] |
Profesionál od | 2001[1] |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 6 742 852 USD |
Tenisová raketa | Wilson |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 2–0 |
Tituly | 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 221. místo (22. března 2004) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
French Open | 2. kolo kvalifikace (2004) |
Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2004) |
US Open | 1. kolo kvalifikace (2004) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 545–324 |
Tituly | 35 ATP |
Nejvyšší umístění | 2. místo (17. října 2016) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2016) |
French Open | finále (2020) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2009, 2014, 2015, 2016, 2018) |
US Open | vítěz (2016, 2020) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | semifinále (2013, 2016, 2017) |
Olympijské hry | čtvrtfinále (2012, 2016) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 3 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2016) |
French Open | semifinále (2014, 2019) |
Wimbledon | finále (2013) |
US Open | vítěz (2012, 2014) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 30. listopadu 2021
Bruno Fraga Soares (* 27. února 1982 Belo Horizonte) je brazilský profesionální tenista, který se specializuje na čtyřhru. Na newyorském grandslamu US Open 2012 získal s Jekatěrinou Makarovovou titul ve smíšené čtyřhře[2] a v roce 2014 triumf zopakoval společně se Saniou Mirzaovou z Indie. Na Australian Open 2016 triumfoval v mužské čtyřhře po boku Brita Jamieho Murrayho a s ruskou tenistkou Jelenou Vesninovou zvítězil v soutěži smíšených dvojic.[3] Čtyřhru na US Open ovládl roku 2016 s Murraym a vedle Chorvata Mateho Paviće v roce 2020.
Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál třicet pět deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a třicet čtyři ve čtyřhře.[4]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2004 na 221. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2016 na 2. místě. Od roku 2008 ho trénuje starší bratr Daniel Melo. Koučem je také Hugo Daibert.[1]
Společně s Dušanem Vemićem se probojoval do semifinále čtyřhry na pařížském French Open 2008, v němž po třísetové bitvě podlehli uruguaysko-peruánské dvojici Pablo Cuevas a Luis Horna, která grandslam vyhrála.
V brazilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2005 čtvrtfinálovým utkáním 2. skupiny Americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrál dvouhru i čtyřhru. Do září 2018 v soutěži nastoupil k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 2–0 ve dvouhře a 14–3 ve čtyřhře.[5]
Brazílii reprezentoval na londýnských Letních olympijských hrách 2012, na nichž se tenisový turnaj odehrál v All England Clubu.
Finále na Grand Slamu
Mužská čtyřhra: 6 (3–3)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalista | 2013 | US Open | tvrdý | Alexander Peya | Leander Paes Radek Štěpánek | 1–6, 3–6 |
Vítěz | 2016 | Australian Open | tvrdý | Jamie Murray | Daniel Nestor Radek Štěpánek | 2–6, 6–4, 7–5 |
Vítěz | 2016 | US Open | tvrdý | Jamie Murray | Pablo Carreño Busta Guillermo García-López | 6–2, 6–3 |
Vítěz | 2020 | US Open | tvrdý | Mate Pavić | Wesley Koolhof Nikola Mektić | 7–5, 6–3 |
Finalista | 2020 | French Open | antuka | Mate Pavić | Kevin Krawietz Andreas Mies | 3–6, 5–7 |
Finalista | 2021 | US Open | tvrdý | Jamie Murray | Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–3, 2–6, 2–6 |
Smíšená čtyřhra: 4 (3–1)
Stav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2012 | US Open | tvrdý | Jekatěrina Makarovová | Květa Peschkeová Marcin Matkowski | 6–7(8–10), 6–1, [12–10] |
Finalista | 2013 | Wimbledon | tráva | Lisa Raymondová | Kristina Mladenovicová Daniel Nestor | 7–5, 2–6, 6–8 |
Vítěz | 2014 | US Open | tvrdý | Sania Mirzaová | Abigail Spearsová Santiago González | 6–1, 2–6, [11–9] |
Vítěz | 2016 | Australian Open | tvrdý | Jelena Vesninová | Coco Vandewegheová Horia Tecău | 6–4, 4–6, [10–5] |
Finále na okruhu ATP Tour
Čtyřhra: 68 (35–33)
|
Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 16. června 2008 | Nottingham, Spojené království | tráva | Kevin Ullyett | Jeff Coetzee Jamie Murray | 6–2, 7–6(7–5) |
Finalista | 1. | 10. srpna 2008 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Kevin Ullyett | Marc Gicquel Robert Lindstedt | 6–7(6–8), 3–6 |
Finalista | 2. | 29. srpna 2009 | New Haven, Spojené státy | tvrdý | Kevin Ullyett | Julian Knowle Jürgen Melzer | 4–6, 6–7(3–7) |
Vítěz | 2. | 25. října 2009 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Kevin Ullyett | Simon Aspelin Paul Hanley | 6–4, 7–6(7–4) |
Finalista | 3. | 11. ledna 2010 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Marcelo Melo | Marcus Daniell Horia Tecău | 5–7, 4–6 |
Vítěz | 3. | 22. května 2010 | Nice, Francie | antuka | Marcelo Melo | Rohan Bopanna Ajsám Kúreší | 1–6, 6–3, [10–5] |
Finalista | 4. | 1. srpna 2010 | Gstaad, Švýcarsko | antuka | Marcelo Melo | Johan Brunström Jarkko Nieminen | 3–6, 7–6(7–4), [9–11] |
Finalista | 5. | 26. září 2010 | Mety, Francie | tvrdý | Marcelo Melo | Dustin Brown Rogier Wassen | 3–6, 3–6 |
Vítěz | 4. | 5. února 2011 | Santiago, Chile | antuka | Marcelo Melo | Łukasz Kubot Oliver Marach | 6–3, 7–6(7–3) |
Vítěz | 5. | 12. února 2011 | Costa do Sauípe, Brazílie | antuka | Marcelo Melo | Pablo Andújar Daniel Gimeno-Traver | 7–6(7–4), 6–3 |
Finalista | 6. | 26. února 2011 | Acapulco, Mexiko | antuka | Marcelo Melo | Victor Hănescu Horia Tecău | 1–6, 3–6 |
Finalista | 7. | 17. dubna 2011 | Monte Carlo, Monako | antuka | Juan I. Chela | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 2–6 |
Finalista | 8. | 23. října 2011 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Marcelo Melo | Rohan Bopanna Ajsám Kúreší | 1–6, 3–6 |
Vítěz | 6. | 19. února 2012 | São Paulo, Brazílie | antuka | Eric Butorac | Michal Mertiňák André Sá | 3–6, 6–4, [10–8] |
Finalista | 9. | 15. července 2012 | Båstad, Švédsko | antuka | Alexander Peya | Robert Lindstedt Horia Tecău | 3–6, 6–7(5–7) |
Vítěz | 7. | 30. září 2012 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý (h) | Alexander Peya | Colin Fleming Ross Hutchins | 5–7, 7–5, [10–7] |
Vítěz | 8. | 7. října 2012 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Alexander Peya | Leander Paes Radek Štěpánek | 6–3, 7–6(7–5) |
Vítěz | 9. | 21. října 2012 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Marcelo Melo | Robert Lindstedt Nenad Zimonjić | 6–7(4–7), 7–5, [10–6] |
Vítěz | 10. | 28. října 2012 | Valencie, Španělsko | tvrdý (h) | Alexander Peya | David Marrero Fernando Verdasco | 6–3, 6–2 |
Vítěz | 11. | 12. ledna 2013 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Colin Fleming | Johan Brunström Frederik Nielsen | 7–6(7–1), 7–6(7–2) |
Vítěz | 12. | 17. února 2013 | São Paulo, Brazílie | antuka (h) | Alexander Peya | František Čermák Michal Mertiňák | 6–7(5–7), 6–2, [10–7] |
Vítěz | 13. | 28. dubna 2013 | Barcelona, Španělsko | antuka | Alexander Peya | Robert Lindstedt Daniel Nestor | 5–7, 7–6(9–7), [10–4] |
Finalista | 10. | 12. května 2013 | Madrid, Španělsko | antuka | Alexander Peya | Bob Bryan Mike Bryan | 2-6, 3-6 |
Finalista | 11. | 16. června 2013 | Londýn, Spojené království | tráva | Alexander Peya | Bob Bryan Mike Bryan | 6–4, 5–7, [3–10] |
Vítěz | 14. | 21. června 2013 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Alexander Peya | Colin Fleming Jonathan Marray | 3–6, 6–3, [10–8] |
Finalista | 12. | 21. července 2013 | Hamburk, Německo | tráva | Alexander Peya | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 6–3, 1–6, [8–10] |
Vítěz | 15. | 11. srpna 2013 | Montréal, Kanada | tvrdý | Alexander Peya | Andy Murray Colin Fleming | 6–4, 7–6(7–4) |
Finalista | 13. | 7. září 2013 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Alexander Peya | Leander Paes Radek Štěpánek | 1–6, 3–6 |
Vítěz | 16. | 27. října 2013 | Valencie, Španělsko | tvrdý (h) | Alexander Peya | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–3), 6–7(1–7), [13–11] |
Finalista | 14. | 3. listopadu 2013 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Alexander Peya | Bob Bryan Mike Bryan | 3–6, 3–6 |
Finalista | 15. | 3. ledna 2014 | Dauhá, Katar | tvrdý | Alexander Peya | Tomáš Berdych Jan Hájek | 2–6, 4–6 |
Finalista | 16. | 11. ledna 2014 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | Alexander Peya | Julian Knowle Marcelo Melo | 6–4, 3–6, [5–10] |
Finalista | 17. | 16. března 2014 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Alexander Peya | Bob Bryan Mike Bryan | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 17. | 15. června 2014 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | Alexander Peya | Jamie Murray John Peers | 4–6, 7–6(7–4), [10–4] |
Finalista | 18. | 21. června 2014 | Eastbourne, Spojené království | tráva | Alexander Peya | Treat Conrad Huey Dominic Inglot | 5–7, 7–5, [8–10] |
Finalista | 19. | 20. července 2014 | Hamburk, Německo | antuka | Alexander Peya | Marin Draganja Florin Mergea | 4–6, 5–7 |
Vítěz | 18. | 10. srpna 2014 | Toronto, Kanada | tvrdý | Alexander Peya | Ivan Dodig Marcelo Melo | 6–4, 6–3 |
Vítěz | 19. | 3. května 2015 | Mnichov, Německo | antuka | Alexander Peya | Alexander Zverev Mischa Zverev | 4–6, 6–1, [10–5] |
Finalista | 20. | 14. června 2015 | Stuttgart, Německo | tráva | Alexander Peya | Rohan Bopanna Florin Mergea | 5–7, 6–2, [10–7] |
Vítěz | 20. | 1. listopadu 2015 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Alexander Peya | Jamie Murray John Peers | 7–5, 7–5 |
Vítěz | 21. | 16. ledna 2016 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Jamie Murray | Rohan Bopanna Florin Mergea | 6–3, 7–6(8–6) |
Vítěz | 22. | 30. ledna 2016 | Australian Open, Melbourne, Austrálie | tvrdý | Jamie Murray | Daniel Nestor Radek Štěpánek | 2–6, 6–4, 7–5 |
Finalista | 21. | 17. dubna 2016 | Monte Carlo, Monako | antuka | Jamie Murray | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 6–4, 0–6, [6–10] |
Finalista | 22. | 31. července 2016 | Toronto, Kanada | tvrdý | Jamie Murray | Ivan Dodig Marcelo Melo | 4–6, 4–6 |
Vítěz | 23. | 10. září 2016 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Pablo Carreño Busta Guillermo García-López | 6–2, 6–3 |
Finalista | 23. | 14. ledna 2017 | Sydney, Austrálie | tvrdý | Jamie Murray | Wesley Koolhof Matwé Middelkoop | 3–6, 5–7 |
Vítěz | 24. | 4. března 2017 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Jamie Murray | John Isner Feliciano López | 6–3, 6–3 |
Vítěz | 25. | 18. června 2017 | Stuttgart, Německo | tráva | Jamie Murray | Oliver Marach Mate Pavić | 6–7(4–7), 7–5, [10–5] |
Vítěz | 26. | 25. června 2017 | Queen's Club, Spojené království | tráva | Jamie Murray | Julien Benneteau Édouard Roger-Vasselin | 6–2, 6–3 |
Finalista | 24. | 20. srpna 2017 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut | 6–7(6–8), 4–6 |
Finalista | 25. | 8. srpna 2017 | Tokio, Japonsko | tvrdý | Jamie Murray | Ben McLachlan Jasutaka Učijama | 4–6, 6–7(1–7) |
Finalista | 26. | 6. ledna 2018 | Dauhá, Katar | tvrdý | Jamie Murray | Oliver Marach Mate Pavić | 2–6, 6–7(6–8) |
Vítěz | 27. | 3. března 2018 | Acapulco, Mexiko | tvrdý | Jamie Murray | Bob Bryan Mike Bryan | 7–6(7–4), 7–5 |
Finalista | 27. | 24. června 2018 | Queen's Club, Londýn, Spojené království | tráva | Jamie Murray | Henri Kontinen John Peers | 4–6, 3–6 |
Vítěz | 28. | 5. srpna 2018 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Mike Bryan Édouard Roger-Vasselin | 3–6, 6–3, [10–4] |
Vítěz | 29. | 19. srpna 2018 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 4–6, 6–3, [10–6] |
Finalista | 28. | 14. října 2018 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Jamie Murray | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 30. | 12. ledna 2019 | Sydney, Austrálie (2) | tvrdý | Jamie Murray | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–4, 6–3 |
Finalista | 29. | 28. dubna 2019 | Barcelona, Španělsko | antuka | Jamie Murray | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 4–6, 6–7(4–7) |
Vítěz | 31. | 16. června 2019 | Stuttgart, Německo (2) | tráva | John Peers | Rohan Bopanna Denis Shapovalov | 7–5, 6–3 |
Vítěz | 32. | 13. října 2019 | Šanghaj, Čína | tvrdý | Mate Pavić | Łukasz Kubot Marcelo Melo | 6–4, 6–2 |
Finalista | 30. | 20. října 2019 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Mate Pavić | Henri Kontinen Édouard Roger-Vasselin | 4–6, 2–6 |
Vítěz | 33. | 10. září 2020 | US Open, New York, Spojené státy (2) | tvrdý | Mate Pavić | Wesley Koolhof Nikola Mektić | 7–5, 6–3 |
Finalista | 31. | 10. října 2020 | French Open, Paříž, Francie | tvrdý | Mate Pavić | Kevin Krawietz Andreas Mies | 3–6, 5–7 |
Finalista | 32. | 8. listopadu 2020 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | Mate Pavić | Félix Auger-Aliassime Hubert Hurkacz | 7–6(7–3), 6–7(7–9), [2–10] |
Vítěz | 34. | 7. února 2021 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Jamie Murray | Juan Sebastián Cabal Robert Farah | 6–3, 7–6(9–7) |
Finalista | 33. | 10. září 2021 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Jamie Murray | Rajeev Ram Joe Salisbury | 6–3, 2–6, 2–6 |
Vítěz | 35. | říjen 2021 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Jamie Murray | Hugo Nys Andrej Golubjev | 6–3, 6–4 |
Postavení na konečném žebříčku ATP
Čtyřhra
Rok | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 |
Pořadí | 843. | ▲ 484. | ▲ 286. | ▲ 234. | ▲ 116. | ▼ 238. | ▼ 1631. | ▲ 189. | ▲ 23. | ▲ 22. | ▼ 35. | ▲ 19. | ▬ 19. | ▲ 3. | ▼ 10. | ▼ 22. | ▲ 3. | ▼ 10. | ▲ 7. | ▼ 21. | ▲ 6. |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruno Soares na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h Bruno Soares na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 30. listopadu 2021
- ↑ Soares, Makarova take US Open mixed doubles title [online]. [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Soares slaví double. V Melbourne vyhrál i mix s Vesninovou. TenisPortal.cz [online]. 2016-01-31 [cit. 2016-01-31]. Dostupné online.
- ↑ Bruno Soares na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 30. listopadu 2021
- ↑ Bruno Soares na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 21. července 2018
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bruno Soares na Wikimedia Commons
- Bruno Soares na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Bruno Soares na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Bruno Soares na stránkách Davis Cupu (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker
zelená | rendered as RGB 0 119 73 | Pantone 3415 C |
žlutá | rendered as RGB 255 184 28 | Pantone 1235 C |
červená | rendered as RGB 224 60 49 | Pantone 179 C |
modrá | rendered as RGB 0 20 137 | Pantone Reflex Blue C |
bílá | rendered as RGB 255 255 255 | |
černá | rendered as RGB 0 0 0 |
Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).
See Flag of Australia.svg for main file information.Finská vlajka
Flag of Jamaica. “The sunshine, the land is green, and the people are strong and bold” is the symbolism of the colours of the flag. GOLD represents the natural wealth and beauty of sunlight; GREEN represents hope and agricultural resources; BLACK represents the strength and creativity of the people. The original symbolism, however, was "Hardships there are, but the land is green, and the sun shineth", where BLACK represented the hardships being faced.